JoJova prazvláštní dobrodružství

Tajomstvá, intrigy, prešpekulované múdre dialógy, láska, nenávisť, spravodlivosť, moc, trápne, vtipné, prehnané ... Epickosť, nadprirodzenosť fantasy a hlavne neskutočný BRAINWASH number one in da scene. Dokonalý brainwash ... od prvého až po posledný diel sa jedná o veľmi dobré epické fantasy anime (i keď v prvých dieloch to vôbec tak nevyzerá). Len tak ďalej JoJo počkám na teba u S2. 90% (02.12.2013)

Dlhšiu dobu som toto odkladal a radšej som pozeral Attack On Titan a Moba ,no a keď som to uvidel ,bol som rád ,že som tomu predtým nevenoval pozornosť. Už dlho som nevidel niečo tak bizarného ako toto. Ale narozdiel od One Punch Mana ,ktorý bol bizarne dobrý ,je JoJo's bizare adventure niečo ,čo si užije len určitá skupina ľudí. Ja som mimo týchto bizarno-podivných sračiek a neplánujem to dopozerať. Nehovorím ,ale že je to zlé. Každému sa môže páčiť niečo iné. Ani Gintamu nemusím ,ale ľudom sa páči. 3* (30.09.2019)

Musím uznat, u tohoto kousku jsem se královsky bavil. Tak mužné anime s pravými muži jsem už dlouho neviděl :-D A neuvěřitelně jsem se bavil až do posledního okamžiku. Ty náhody, ty triky, ty dialogy, ty pózy, inteligentní hlavní hrdina, ještě inteligentnější záporáci... Hudba! Styl kresby! Hledám důvod, proč tomu nedat 5*, ale nemohu najít. Je to jedno z mála anime, kde jsem si opening/ending pouštěl stále dokola, kde jsem se koukal na jednotlivé scény na youtube znova po pár měsících, kde jsem hledal na "jojo wikipedii", jak jsou postavy prolnuté, co se vlastně stalo, zjišťoval, že je i pokračování z roku 1993 a závěr příběhu v roce 2000, který však není uveden na čsfd (a po 2 roky později vyšla o dost delší a nudnější předělávka tohoto pokračování rozdělena na 1. sérii a 2. sérii). Nejedná se o silně mystické, příběhově dokonalé, po všech stranách logické dílo. Je to anime, které má pobavit, způsobit smích a udivení nad mnohými situacemi. Úsměv, který se mi při psaní této recenze objevil na obličeji, snad mluví za vše. U mě excentrických 98% (08.10.2015)

Druhá půle devatenáctého století spatřila archeologii jako již vyvinutou vědu. Tajemné artefakty se však stále nořily z hlubin země. Snad by bylo pro svět lépe, kdyby je hlína obalovala navždy, než aby přinášely temnou moc schopnou násobit a mocnit tragédie... Roku 1868 spadl za bouře ze srázu kočár lorda Joestara. Malý zlodějíček využil šance přiživit se na nehodě a začal obírat těla šlechty o cennosti. Lord Joestar však nezemřel. Domníval se omylem, že zloděj mu přišel na pomoc. Cítil se zavázán a tak, o mnoho let později, adoptoval jeho ambiciózního syna jménem Dio. Mladý, silný, inteligentní, leč zkažený a podlý Dio užíval intrik, aby zdiskreditoval pravého syna Jonathana Joestara, řečeného JoJo. Prastará, ďábelská maska zasáhla do jejich boje a eskalovala jej ve všeobecnou noční můru... +++++ Co zdálo se zprvu býti seriálem o psychickém trýznění JoJoa Diem, o intrikách, o postupném zničení obrazu JoJoa, stalo se nadpřirozenou bojovkou, v niž hrdinové bez bázně a hany s hypertrofovanými svaly bojují se záhrobními monstry olbřímích rozměrů, vzteku a zloby. Jelikož i hlasivky jsou svalem, křičí na sebe zplna hrdla všeliké fráze. Nejde-li o fráze, pojmenovávají se bojové techniky, ba postavy jakoby kolikrát komentovaly sportovní utkání. Síla patosu zdařile drží krok se silou hlasu. Plakátové bojové postoje, drsná rocková hudba a křik jen mírně zakrývají, že se nedostalo peněz na produkci - seriál tak dík statické animaci nenabízí ani radost z dynamické akce. "Tajemná" maska nakonec neskrývá tajemství, jen zlo a lineárně dobrodružný překážkový běh. Utíkej JOJO! POČKÁM NA TEBE U SEDMÉHO DÍLU. (25.11.2012)

Jedno z nejlepších anime, které jsem měl možnost vidět a pravděpodobně vrchol možností žánru. Jedná se o vynikající mix fighto shónenu a Indiana Jonese, se kterým sdílí jedinečný dobrodružný feeling. Animace je po Fate Stay Night: Unlimited Bladeworks, Fate/Zero a Hellsing: Ultimate nejlepší, co jsem měl možnost vidět a speciálně první opening je co se týče umění naprosto orgasmický. V první části se člověk dočká mnoho odkazů na Draculu, nápad postavit proti sobě bojové mnichy a upíry je příjemným zpestřením. V první části je naprosto dokonalý tragický závěr, který jsem si vychutnal, nejenom proto že jsem tušil, že s jednoho z nejlepších záporáků nevidím naposledy. Ten se mi hrozně zalíbil, protože ukázal nějaký charakterový vývoj od arogantního spratka k někomu, kdo respektuje svoje soupeře a to je něco velmi důležitého, protože obvykle máte buď jedno nebo druhé. Obě smrti Zeppeliů byli velmi dojemné a smutné (U WIlla Anthonia citát To love and win is the best thing. To love and lose, the next best. - William Makepeace Thackeray a Caesara ta operní hudba). A Jonathan Joestar je prostě gentelman. V druhé části jsem si velice oblíbil pragmatického stratéga Josepha Joestara, který by si velmi rozuměl s Mrakoplašem, co se bitevní strategie týče, jinak velmi pobavil střet se Straizem, jak tam na něj vytáhl toho Thompsona LOL. Kars, Enidisi, Wannu a Santana byli též úžasné postavičky a líbí se mi ten kontrast, že jsme dostali opět hrdé bojovníky, kteří mají čest jako právě Wannu až po zmetky, co si vezmou ženu jako rukojmí. Těším se na další sérii a na návrat DIAAA. (19.08.2018)