Šinsekai jori

Podobně jako Casshern Sins k nedoceněnosti předurčený klenot, který pod tíhou konvenčních anime snadno zapadl. A pravdou je, že bych si jej možná ani já nevšiml, kdyby mě coby Čecha přirozeně nezaujal jeho název, jenž je přímým odkazem na Dvořákovo opus magnum (které v seriálu hned několikrát působivě zazní). Právě s již zmiňovaným Casshernem má Šinsekai jori mnohem víc společného než jen režiséra – v obou případech se jedná o postapokalyptické dílo, v němž je mistrovsky budována atmosféra za pomoci vynikající audiovizuální stránky a které nejednou podněcuje diváka k zamyšlení. Zároveň však ani jedno nepředstavuje nějaký smrtelně vážně se tvářící pseudoart, pod jehož nakrášlenou vizuální schránkou by se skrývaly vlastně jen vyprázdněné věty; obojí je bez problémů přístupné obyčejnému divákovi, jemuž jen stačí se naladit na tu správnou notu. Já se na ni naladil velmi rychle a na konci si z nedokonalé ukojenosti přál, aby seriál byl býval delší a dostalo se mu někdy pokračování, což jsem si naposledy přál u… hm, možná právě onoho Cassherna. Anime, které místy mrazí, místy nechává diváka v neskutečném napětí, místy v úžasu, místy diváka uvolňuje…, ale nikdy jej nenechává úplně klidným a netečným vůči dění na obrazovce. Fůra zajímavých nápadů, nejedno překvapení, sympatické, propracované postavy, potenciál, který nejen že byl plně využit, ba dokonce jej ještě trochu zbylo na pokračování, které se – žel bohu – asi již neuskuteční. Leč kdoví, možná je to tak lepší. Každopádně nejlepší práce z dílny s názvem A-1 Pictures, jež jindy tvoří díla poskytující zcela konvenční zážitek, ale která nyní poskytla zážitek nezapomenutelný na všech frontách a v mé top 10 seriálu zaručené místo. (29.11.2014)

Docela kvalitní seriál rozvíjející klasickou japonskou vizi o super telekinetických schopnostech. Několik dílčích nápadů to má dost zajímavých, mně to ale přijde prostě divný. Dejme tomu, že proběhne apokalypsa. To finální společenství je ale docela naivní. Rušivě naivní. Nesmyslné víc jak kdejaký akční shonen - to u příběhového seriálu zamrzí. Přesto jsem se ale vesměs bavil, takže jako celek ok. (27.02.2015)

K tomuhle se mi bude psát komentář asi těžko, je to dosti složité. V značné míře to člověka nutí zamýšlet se nad vlastní nicotností a smyslu bytí jako takového až si začnete připadat jako krysoběs. xDD Mno..animace byla velice pěkná, svět do níž byl příběh zasazen byl taky velice zajímavý. Příběh sám o sobě byl ale hrozně složitý a pro plné jeho pochopení by byla třeba asi obsáhlejší série. Takovéto vhození do vody a plav. Už jsem se s tím setkala u několika anime. Z počátku je dost nepříjemný pocit, hledíte na to, nechápete co se děje, proč se to děje a v hlavě vyskakují otázky. Díl po dílu se prokoušete k jistému pochopení situace, ale pořád to není ono. Jste udržováni v neustálém napětí a zmatku. Závěrem je vám darován zdánlivý šťastný konec. V půlce série jsem si říkala, že to bude tak na tři * ale po shlédnutí dávám 4*. Pro filozoficky založené povahy je to vcelku pastva. ;p (30.09.2013)

Šinsekai Jori vykresluje apokalyptickou budoucnost, v níž jsou lidé i uspořádání světa – hlavně díky quasimagickým schopnostem, Cantu – v mnoha ohledech odlišné, avšak některé otázky přetrvaly, ba naopak vystupují ještě naléhavěji. Jedná se zejména o hledání hranice mezi zájmy jednotlivce a společnosti a mezi svobodou a bezpečím, a podobně nosné je rovněž téma soužití lidí s podřízenými, nicméně inteligentními tvory queeraty. Fiktivní svět je ve svých základních rysech popsán přesvědčivě a navíc oplývá podmanivě tajemnou atmosférou plynoucí z částečně neznámé historie i utajování řady informací v zájmu fungování společnosti. Nejvíc na seriálu oceňuji, jak suverénně jsou veškerá témata pojednána z pohledu různých aktérů a v průběhu jejich vývoje po dobu několika desetiletí; to je v anime značně neobvyklé. Divákovo vnímání světa okolo se tak vyvíjí spolu s hlavními protagonisty od prvotní snahy o odhalení všudypřítomných tajemství a pociťování zásahů dospělých do svého života jako nepřijatelných manipulací a krutostí až ke konečnému pochopení, proč k takovým zásahům dochází. Na rozdíl od řady jiných seriálů se Šinsekai Jori neskrývá alibisticky za závoj stěží proniknutelných metafor a symbolů, ani nespoléhá na šokující odhalení; své these předkládá sice poněkud rafinovaně, ale srozumitelně, a odpovědi nechává na divákovi. Zejména závěrečné „urovnání vztahů“ lidí s queeraty je podáno značně věrohodně… a mrazivě. Za pozornost stojí i několikerý žánrový posun, v němž jsou všechny žánrové polohy zvládnuty stejně bravurně a jenž činí výsledný zážitek ještě pestřejší. V tuto chvíli se mi Šinsekai Jori jeví jako nejlepší anime, které jsem dosud viděl. (30.12.2015)

Dlouho jsem nic neokomentoval, proto cítím potřebu učinit tak u tohoto díla. Ke shlédnutí Šinsekai jori jsem se musel dlouho přemlouvat, přestože jsem na něj slyšel samou chválu. Bál jsem se, že se jedná o takový ten typ anime ze školního prostředí, kde se dokola řeší sociální vztahy ve třídě a ti největší outsideři nakonec všem vytřou zrak (v jakémkoliv kontextu). Z tohoto paradigmatu jsem byl vyveden hned v úvodu, což mě příjemně překvapilo. Oceňuji také poměrně depresivní svět, ve kterém se příběh odehrává. Najdu zde ale také spoustu věcí, se kterými jsem spokojen nebyl... upřímně, vizuální stránka mi přišla velmi podprůměrná a nemyslím si, že museli "krysáci" vypadat tak nechutně, nicméně chápu ten záměr. Taky mi vadila Dvořákova symfonie Z Nového světa, která tam byla pouštěna stylem tzv. na random. Příběh postupně odhaluje docela creepy historii daného světa, s tím, že závěrečný plot twist vás má donutit k zamyšlení "Are we the bad guys?" – což se v mém případě bohužel nekonalo, jelikož jsem podobnou pointu očekával cca od 3. dílu. Nechci to nějak dál kritizovat, sice bych mohl říct, že tak třetina dílů byla absolutně zbytečná – např. díly, kde si všichni studenti na škole začnou tvořit gay páry (wtf?). Každopádně, za zhlédnutí to stojí. (27.10.2021)