Som nesmelý, ale liečim sa

Bláznivá komedie, která ničím neurazí, s milým hudebním podkresem a naprosto úžasným starý českým dabingem (Filmové studio Barrandov dabing 1980, Petr Oliva, Pavel Trávníček, Ljuba Krbová a další), který tomu přidává dvojnásobek humoru. Scéna ve vesnické hospodě je krásným příkladem toho, že i humor lze zahrát i beze slov. Mimochodem, snad všechny herečky do jedné v tomhle filmu opravdu stojí za podívání! (04.12.2011)

Vzpomínám, jak mě kdysi jeden kamarád coby čtrnáctiletého smrkáče v šusťáku vzal na mou první didžinu. Od osmi do deseti jsem sbíral odvahu, abych vůbec vešel dovnitř, do půlnoci jsem se obličejem ke zdi houpal do rytmu v rohu kulturního sálu, až jsem zhruba o půl jedné v odrazu okenní tabule uviděl holku. Na baru jsem si poručil lahváče, nechal si ho otevřít, rázným šustivým krokem jsem zákeřně zezadu přistoupil ke své oběti, poklepal ji na rameno a mužně skřípavým hlasem se jí optal "Dáš si? Je otevřený." Asi o deset roků starší slečna jen mrkla ke dveřím a o dva loky déle už jsem venku s nagelovaným plešatým vrátným probíral, kudy to budu mít nejblíž domů. Shodli jsme se na tom, že radši půjdu rychle, aby mě náhodou nedoběhnul a nenakopal mi prťku. Během následujících let jsem se na dívčí střední škole díky pravidelnému tréninku vyléčil, ale řeknu vám, že mně včera stejně bylo zvláštně, když jsem sledoval Pierra, kterak doslova hoří touhou... (04.01.2015)

Nesmělost a plachost se k Pierre Richardovi hodí, ale tady to bylo celkem dost přehnané, když se jako trouba ucházel o pozornost atraktivní dívky na níž neměl, aby ji oslovil, ale do níž se zamiloval. Kdyby ho tedy nebrala jaký byl, srát na ni, na káču. Richardovy eskapády jsou opravdu bezpočetné, kdy si hraje na boháče, žokeje hrajícího polo, bowlingového mistra a tak dále. Bohužel to sklouzává i do natahované trapnosti, kdy se sice vtipný moment objeví, ale to je zásluhou kudrnatého blondýna. Jednou si štěstí i na troubu sedne a ani boháč nemusí okouzlit ženu, zvláště, když ta boháče nemůže ani cítit. Takže přesvědčit, že nesmělý nápadník vlastně není boháč za kterého je mylně pokládán, je setsakramentsky těžké. Pierre Richard to ovšem ustál v tandemu se svým kamarádem, který mu pomáhal, velmi obstojně. Skvělý dabing Petra Olivy překonává originál. 60% (16.06.2012)

Je suis timide... mais je me soigne som videl spolu so Spencerovym kultom Pari e Dispari a pre mna to bol nezabudnutelny vecer. Hlasky nezabudnutelne, Kamen Richard sa preslavil praveze blaznivymi komediami potrhlych chlapikov, staci vediet, ze to ma i odvratenu stranu - Richard sa rozisiel v zlom s urcitymi clenmi rodiny - neradi ho videli v udajnom strapnovani sa. Richard sa komediam proste rozumie, vidno, ze je komedialny megatalent. 100 % (16.06.2015)

Bláznivý a pro Pierra typický příběh, který zkouší zajít zase až za hranici nesmělosti a zkouší asi něco, s čím nikdy neměl problém. I když právě tak Pierra znám z jeho komedií asi nejlépe. Do toho nádherná hudba od Vladimira Cosmy a neuvěřitelně příjemný příběh. Koukal jsem na něj během období, které bylo pro mě více, než jen stresující a Pierre mě přitom dokázal udělat obrovskou radost. Tyhle pocity snad fakt přináší jenom staré dobré francouzské komedie. (25.06.2012)