Veľký blondín s čiernou topánkou

Klasická komedie s Pierrem Richardem. Pro mě je to jako celek spíše slabší, občas skoro trapné, chvílemi mě to dokonce trochu iritovalo, zejména pak postava jeho kamaráda v kulichu. Na druhou stranu nejvyšší policejní šéf a jeho pravá ruka byli povedení, a od nich také zaznívaly nejpovedenější repliky, které byly nejen vtipné, ale i velice moudré. (28.08.2011)

Nadčasová komedie o manipulaci s lidmi. Kdo ví kolika lidem děláme maňásky, ani o tom nevíme, a ještě to s úsměvem trpíme. Pierra Richarda jako by se to netýkalo. Dál proplouvá životem s lehkostí tygra a grácií leoparda. Nerozhodí ho ani válka zpravodajských služeb, v jejíž středu se ocitne. Jeho bezelstnost je natolik odzbrojující, že nemá šanci ani top agentka. Gagy jsou pak jen kořením, z nichž ten nejúžasnější je svádění Christiny hrou na dudy. No není možné ho nemilovat? (15.06.2014)

Proboha, vy všichni mileniálové, a ostatní, kdo viděli tuto věc po roce 2000 poprvé, nehodnoťte tenhle kousek z pohledu moderního člověka. To je zhola nemožné, nežili jste v té době, ani v bezprostřední době po natočení a tak nemůžete objektivně posoudit. Pro mě je to dětství a já se jako malý předpubertální fakan s Pierrem náramně bavil. Dnes už bych si to ale nepustil ani omylem. Vyvolávání nostalgie u filmů jejich znovusipuštěním po desetiletích s očekáváním, že budu mít stejný zážitek jako tenkrát, neexistuje. Pouze zklamání a nepěkné probuzení ze sna, na co jsme to proboha tenkrát koukali!!!??? Vše krásné je jen ve vaší hlavě, tam se mi jen při zmínce blondýna, nebo rány deštníkem vždy nostalgicky rozzáří spokojený úsměv dětských let dávno prošlých, strávených před černobílou vypouklou televizí na chemlonovém koberci u nás v obýváku. A tak to taky zůstane. A pokud se mi to jakože hodně líbilo v 10, 11, nebo 12 letech, pak to musí jasně být za 100%! (25.10.2018)

Tenhle film není zdaleka jenom s Pierrem Richardem, fascinuje mně celá ta plejáda dalších herců na čele s J. Rochefortem, Paul Le Personem (Perache), Jeanem Carmetem a samozřejmě (a to snad není třeba zdůrazňovat) Mireille Darc.....tyhle filmy dneska potřesou bránicí a zahřejí na duši (jo, je to dávno, co Frantící dokázali točiti tohle....) a navíc zde tady člověk ocení i dabing, to není jako dneska, kdy to sfouknou za dopoledne v pár lidech. A pocítí čím dál silnější závan nostalgie. (09.06.2013)

Tomuhle je říkám absolutní komedie, přátelé. V žádným jiným filmu jsem neviděl tak vtipnou obrazovou kompozici jako tady, co záběr, to genialita vtipu. Tady se i koncert vážný hudby mění ve výborný skeče, kde je promyšlený každý detail, obsadit režiséra filmu jako dirigineta, šefa tajné služby využít ve stínovým záběru. Film, který by rozesmál i Ježíše na kříži. Pokud jde o tvůrce co se na filmu na podíleli, tak co jméno, to pojem francouzského humoru - Robert, Veber, Richard, Rochefort, Blier a pozor pánové Mireille Darc je superkočka, ale pani Delenová platí za jednu z nejtalentovanějších komiček svý doby. Co scéna, to perla, která už je dávno zápsana v dějinách francouzský komedie. Vůbec se nedivím, že tenhle film sbořil berlínskou zeď dřív než se do ní poprvé bouchlo kladivem a bořil divácké rekordy ve Francii, Belgii, v Německu, v Rusku (Sovětským svazu ) i v Československu a pokud jde o Američany, tak ty film zaujal natolik, že mu dali své největší možné vyznamenání, koupili práva a natočili remake. Dokonalou komiku podrhuje vynikajcí hudba pana Cosmy, na kterou si vzpoměli i pořadatelé francouzského festivalu a zařadali ji jako dobrovodnou hudbu k plakatovému promu francouzského filmového festivalu. (23.11.2014)