Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Aňa Geislerová, Stanislav Majer, Jiří Černý, Kristýna Badinková Nováková, David Máj, Jiří Šesták, Jana Radojčičová, Matěj Zikán, Vlastimil Dušek (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Líbánky se odehrávají v čase dvou dnů svatební oslavy. Nevěsta a ženich – Tereza (Anna Geislerová) a Radim (Stanislav Majer) tvoří půvabný pár, navzdory tomu, že oba již prošli manželskou zkušeností a odnesli si z ní své šrámy. Tereza zklamané srdce, Radim dospívajícího syna. Jsou však odhodláni zkusit to znovu, jsou přesvědčeni, že tentokrát to vyjde. A zdá se, že svatební oslavy, které probíhají v prosluněném dni v rodinném kruhu v sídle nevěstiných rodičů obklopeném romantickou krajinou, budou skutečně nejkrásnějším začátkem společného života. Ovšem... kdyby se na svatební hostině náhle neobjevil nezvaný host. Jan Benda si brzy získává náklonnost přítomných. Maminky i tetičky mu podstrojují, muži mu bodře nalévají. Kdo to však vůbec je? A odkud se vzal? Je to jen neškodný vetřelec, který se obvykle vmísí do davu s cílem zadarmo se najíst? Nebo se vynořil z minulosti někoho ze svatebčanů? A koho? S Janem Bendou u svatebního stolu dostává romantika trhliny. Toho chlápka je třeba dostat co nejrychleji pryč. Některá tajemství by prostě neměla být prozrazena! (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (365)
První část je ukázková práce s divákovou zvědovostí. Nepříjmný pocity z nadcházejícího na sebe nenechali dlouho čekat, tady musím pochválit Jirku Černýho z jeho postavy jsem fakt neměl dobrej pocit: V okamžiku, kdy už se nedá nic dělat a příběh musí vyložit karty na stůl, napětí trošku polevuje a jednání postav se pro mě stává méňě reálným, než po většinu filmu, kdy opravdu každá postava fungovala na výbornou. Herecky není co vyčíst, Jirku jsem už zmínil, ještě bych pochválil Aničku, která si udržela nadstandart do poslední minuty téhle kvalitní komorní psychologický záležitosti. ()
Hřebejk režíruje s lehkostí a přehledem, některé scény jsou vynikající, ale jeho film doplácí na nevěrohodné dialogy, které šustí papírem, ne zrovna přesvědčivý výkon Jiřího Černý, zbytečnou postavu švagra Míly, která patří do jiného filmového světa a zkratkovitý závěr filmu (vše je řečeno v poslední pětině filmu, kterému by slušelo větší propracování). ()
Tak to byla síla a klidně se nerozpakuji Líbánky označit jako malou českou variaci na Vinterbergovu Rodinnou slavnost. První, co musím vyzdvihnout, je naprosto famózní kamera Martina Štrby, která je o to víc zdůrazněna nádhernou scenerií. Dále vynikající výkony Černého, Geislerové a Majera. A v neposlední řadě scénář a hudba. Nelíbila se mi asi jen závěrečná přílišná obrazová doslovnost. To však můj celkový názor nemůže změnit. Poslední tři Hřebejkovy filmy jsou jeden lepší než druhý, byt´ si z nich příliš pozitivního neodneseme. Jak já jsem ho dřív neměl rád, ale to spíše pro jeho arogantní názory, když Pelíšky zastínil v očích kritiků Návrat idiota. Ale jako režisér je opravdu vynikající. Jelikož jsem v Rubínu viděl Zakázané uvolnění, tak je mi jasné, že se máme na co těšit i v roce 2014. A zdejší hodnocení dost dobře nechápu, ale to nechápu u více českých filmů. ()
Už je to tady zase! Opět jsem se setkal s českým filmem, který mě svojí kvalitou vysloveně sejmul, jenže tady na ČSFD ho pro změnu sejmul spíš samotný divák. Nejhorší na tom všem je, že já jsem v průběhu čtení zdejších komentářů vlastně ani nenašel pořádně důvod, proč by Líbánky měly zde mít tak průměrné hodnocení. Tak kde jsou ty špatná hodnocení schovaná? Podle mě jsou Líbánky dost brutální psychologickou náloží, které mi připomněly hlavně skandinávská dramata. Uznávám, že by to klidně mohlo být brutálnější, ale na druhou stranu vše vynahradily perfektní herecké výkony, kde u všech Vám je jasno, co si o nich myslet. Kromě Geislerové, jejíž postava mi po shlédnutí filmu přišla dost nedokončená. Každopádně vše vynahrazuje alespoň obrazový konec, který ukazuje, jaký borec kameraman je. Líbánky tak jsou možná komorním dramatem, ale bez problémů umí zaujmout svojí lidskou drsností a s tou se v českých filmech také zase tak často nesetkávám. ()
Hřebejk jednoznačně umí točit a je to dost možná nejlepší český režisér současnosti, jenže jeho nevýhoda je, že ve filmech dost často zpracovává hrozné hovadiny od vyšeptalých a nedobrých spisovatelů žijících jen z vlastního jména (koukám na tebe, Vieweghu), nebo točí podle Jarchovského, který dokáže střídat výborně napsané postavy i příběhy (Nevinnost) s hovadinou, kde hrají prim (nebo se o to alespoň snaží) neskutečně škrobené dialogy jako z pera sedmnáctiletého nižšího šlechtice z viktoriánského Londýna,kterého někdo zatáhl do opiového doupěte. Dobré záběry a snaha o náklon ku severským dramatům to rozhodně nezachrání, nehledě na některé neskutečně debilní postavy (bohužel, včetně té, kterou hraje Aňa). ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (12)
- Snímek natočený podle scénáře Petra Jarchovského uzavírá volnou trilogii příběhů se současnosti, tvořenou úspěšnými filmy Kawasakiho růže (2009) a Nevinnost (2011). (Paity)
- To, že bude hlavní hrdinka těhotná, nebylo ve scénáři. Jedná se o nápad Aňi Geislerové. (mikrom)
- Herci se museli vypořádat s pouhými čtyřiadvaceti natáčecími dny. (MichaelD)
Reklama