Tony Arzenta

Asi najlepsie polizzioteschi, ktore som doposial videl.A dalsi klasicky dokaz, preco mylujem taliansku kinematografiu. Priamy tah na branku od zaciatku, minimalne odbocky, vyborni herci ako Delon /Skorpion 1973, Dva muzi ve meste, Sicilsky Klan/ a Richard Conte s Carlou Gravinou zabezpecuju plnohodnotny filmarsky zazitok. Plus k nim aj Claudio Ruffini /Suda a Licha, Policajt v Africe a Dva Vytecnici/. Reziser Duccio Tessari natocil vskutku genialnu gangsterku, ktora ma vsetky atributy kvalitnej filmariny /strih, scenar, kamera, herecke vykony najde sa aj strhujucejsie tempo, ktore sa opat na chvilu uvolni/. Plus su tu klasicke atributy polizzioteschi filmov ako brutalne prestrelky, autonahanacky a vyborna atmosfera + nasilie. Teda osobne neznasam nasilie, ale ked si mam vybrat medzi zbabelostou a nasilim, vyberiem si nasilie. Jo a este jedna vec : vypada to tak, ze suhlasim s Karlosom80, ale cestne vyhlasujem, ze medzi nami nic nie je /a ani nebude/ a ze u mna je to konspiratorsky picus : 95 % (25.06.2016)

Hraje si to na kosmopolitní film, kde Delon likviduje mafiány po celé Evropě, ale působí to tak nějak levně. Děj je klasický, což není na škodu, ale i když to zohledníme, tak se postavy chovají přinejmenším naivně. Vůbec mě nebavily ty mafiánské kecy a porady a i samotná pomsta nemá moc drive. Je to prostě italské béčko. Ke cti budiž sedmdesátková drsnost a násilí, které bolí. (01.06.2022)

Gangsterka z dob, kdy francouzská a italská kinematografie v tomto žánru vládla svět. Delon v nejlepších letech a nejlepší formě, příběh odsýpá, má i hlubší ponor než jen honičky v autech (které jsou ovšem na danou dobu vydařené). Konec je trošku předpokládatelný, ale má-li být logický, asi jiný být nemohl. (16.08.2015)

"Tony, varuji tě, spravedlnost přenech bohu. Nesnaž se dělat jeho práci. Boží hněv je mnohem větší než tvůj a stejně tak jeho odplata." Svatá pravda, na kterou ale Tony Arzenta pochopitelně neslyší a tak se film podbarvený lahůdkovou hudbou bez jediného hluchého místa střídavě rychlým a pomalým tempem žene k logickéhu, ale i přes to překvapivému konci. Arzenta své protivníky kosí se sladkou urputností a nejde mu snad nedržet palce přes veškerou brutálnost, se kterou tak činí. Nádherná úvodní písnička Ornelli Vanoni, perfektní kamera, skvělý Delon s tradičně zdánlivě bezemoční tváří plnou emocí. Příjemně neukecaný syrový film, kterým si režisér Tessari nahodil laťku hodně vysoko. Angličtina v tomto případě filmu narozdíl od francouzského dabingu sedí (a to i přes to, že upřednostňuji většinou FJ před AJ, o originálu nemluvě... samozřejmě, ale ten jsem neměla možnost zhlédnout). Alaina Delona jsem už viděla v hodně italských filmech, takže mě jeho trochu netradiční role "krapet studenějšího" Siciliána nijak nepřekvapuje, ani neruší. A i ostatní byli perfektní. Vidím jen jedinou drobnou chybičku, a to v závěrečných titulkách, ve kterých nám překřtili ctěného pana Mozarta z Amadea na Amedea, ale vem to čert. Zkrátka další skvělý film, na který se určitě ještě podívám a ráda. "Když je rozhodnuto, je rozhodnuto." (10.08.2011)

Krev krví. Vlastní rukou, revolverem. Jeden po druhém. Přál si poznat tu krásu volnosti, přetavit zámek na kleci, leč kulka a tzv. přítel byli rychlejší. Nejvzácnější poklad mu vzali, srdce rozřezali, teď stínat bude jejich hlavy. Rodinný krb zahalen černým závojem. Pohleďte mi do očí, zavátých žalem. Pln neviditelného hněvu prodírá se osaměním, proráží smutek zbraní. Alain Delon a jeho sólo velké zabíjení. Neživá má přítomnost, umrtvím vaši budoucnost. Já, likvidátor, v profesionální zbroji. Vylidním tu organizovanou bárku. Ale proč svatební den, na mě zaškaredil se jen? (18.11.2015)