Bazén

Film, ke kterému se ráda vracím. Je to totiž ten typ filmu, ve kterém je všechno, co mám ráda. Nádherné prostředí, krásní lidé, horké letní dny. Výborně vykreslená dusná atmosféra osobních vztahů způsobená žárlivostí a nevěrou. Film plyne pomalu, líně, což mně vůbec nevadí, neboť stále je na co/koho koukat. A spojení bývalých partnerů Schneider - Delon je zatraceně sexy... (04.02.2016)

Na Birkinové se mi líbí podle ní pojmenovaná Hermés kabelka, jinak se podivuji, jak ošklivé, nesympatické toto brutálně Freddie- Mercury-křivo-zubaté anorektické káče s šarpejíma očima v mládí bylo. Pochválím skvělý účes a minimalistický oděv, který na ni pověsili. Ale jelikož ve své době platila za skutečnou sexuální ikonou, zároveň připouštím chybu v příjímači. Nevadí. Mně pije krev i na kytaru kňourající, mňoukající, krákající Gainsbourgová, se kterou ztrácím trpělivost v každém filmu, čili jde o osobní averzi vůči mně nesympatickému genu této famílie. V kombinaci s okouzlující, temperamentní Romy, na kterou jsem se nemohla vynadívat jak herecky, tak esteticky to bylo nebe a dudy. Delon fajn, pomíjím zájem o pometlo, Ronet slabý, komisař peckovní. Film není pro každého, řadu diváků bude nudit, mně se líbil, tento styl filmů ze šedesátých let alias Hitch si dávám s oblibou. (06.05.2020)

Na Derayův film je možné nazírat z několika hledisek. Je to tak trochu horor, o poznání víc detektivka, ještě více klasický thriller, ale současně také dost přesvědčivě zpracovaná psychologizující studie čtyř charakterů ve svým způsobem mezní "ponorkové" situaci. Přepychové prostředí, do jehož kulisy je vlastně statický příběh zasazen, lze považovat za zdařilé mimikry postupně vystupujícího dramatického oblouku. Hororovému nádechu odpovídá pečlivý výběr herců, jimž již tehdy dominovali Delon a Schneidrová; pomyslná partie je v tomto čtverci vášní rozehrávána s jejich pomocí s až chladnou důrazností. Neméně zajímavý je mravní, "postmodernistický" posun námětu i scénáře v závěru příběhu. Odražení policisty se mění v obnovu jižjiž uzavřeného vztahu. Není sporu o tom, že použité mikroměřítko je patrně hlavním důvodem toho, že film stál za rekonstrukci a v tehdejší dobové módní vlně vytvořil osobitou kreaci, která si svou zajímavost zachovává i dnes, více než čtyřicet let od svého premiérového uvedení, svěžest a podnětnost. (29.09.2009)

Vynikajcí! Vynikajcí! Bravo! Místy jsem dokonce uvažoval o umístění do Topky. Ale přece jenom se objevili i místa, které nebyly úplně stoprocentní. Nebudu se unáhlovat.. Ale bomba to teda je. Pane Deray, Plyšový medvídek, Dobrodruh a Zločin je zapomenut. Tohle je přesně ten typ filmu, který zbožňuji. Na které bych se mohl koukat pořád dokola a vidím v nich mistrovské dílo. Léto, slunce, romantika.... Dokud nedorazí vás nejlepší přítel (největší nepřítel) se svoji dcerou vše je v pořádku. Ale pak je něco podezdřelé. Něco ve vzduchu. Toť k ději. Geniální psychologické drama s výborně vybroušenými charakteremi a chováním postav. Vnitřním napětím, které se vyznačuje pouze pohledy. Tak deptajíci atmostférou a především tou věrohodností. Ten film je vlastně jako ze života. Každý víme, co to znamená náš vnitřní nátlak. Celé 2 hodiny sledujete naprosto úžasnou podívanou o vztahu čtyř lidí. A o tom, že mezilidské vztahy jsou skutečně důležité. Geniální!!! 95 % (16.04.2017)

Přitom se tady vlastně vůbec nic nestalo. Slušná atmosféra, výborné herectví, krásná Romy a ještě pěknější Jane Birkin, k tomu Delon v nejlepších letech a Maurice Ronet jako záporák, solidní dabing ČT, tenhle film si buď pronudíte nebo docela pěkně užijete. Zkusíte-li to druhé, počítejte prosím s tím, že v tomto filmu je téměř vše nevyřčené, a vy jste ti, co si domýšlí a namáhají fantazii. (16.04.2012)