Plyšový medvídek

Předpokládám, že většina zde hodnotících viděla film dabovaný. A o tom to možná je. Také jsem to nejdřív viděla v TV dabované. A přišlo mi to, no, nic moc, jakože i tesaři De+De (Delon, Deray) se občas utnou, ale chyba lávky. Pak jsem koukla na originál a měla jsem pocit, že koukám na jiný film. Film v originále vyznívá jinak. Má velice dobře vystavěnou atmosféru, perfektní hudbu, Delon hraje tak civilně, jak se k této roli přesně hodí (dabing Bédi Trávnička, pardón, dvorního pana Trávnička je v tomto případě tak rušivý!!! , to vůbec neladí !!!). Plyšový medvídek si zkrátka téměř! nezadá s filmy z dřívějších let. U mne originál jednoznačně zvedá hodnocení, jinak bych zůstala poněkud rozčarovaná u tří hvězd. (26.07.2011)

Naprostý souhlas s mými souputníky. Tohle je prostě slabota. Deray a Delon dokázali společně točit filmy jiného kalibru a jiné třídy. Film je nudný, příběh téměř až blboučký. Delon mi v roli šéfa kliniky vůbec neseděl. Jediné co se mi líbilo, byly jeho filosofické rozpravy s přítelem. Pohled na jeho manželku a milenku a tedy pohled na tisíckrát otřepané téma, mne po pěti minutách, zejména v úvodu snímku, dovedl do pocitu takové nudy, že jsem dokonce zvažoval vypnutí, tedy mého vlastního mozku. Mít plyšového medvídka pro štěstí je možná dobré, možná je to pověra, nevím. Každopádně vlastnictví takovéhoto medvídka by mělo zůstat v utajení a ne o něm točit film. (15.07.2013)

Každý člověk má právo na slabou chvilku i na omyl, pánové Deray a Delon si obé vybrali mírou vrchovatou v Plyšovém medvídkovi. Ten film nemá příběh, nemá spád, nemá zápletku, je to jen čiročirá nuda. Pánové, kteří mají za sebou skvělé filmy, by se neměli dopouštět takových excesů. Jedna hvězdička za nástin toho, jaký je pan profesor sobecký zmetek. A také z úcty k těm dvěma velikánům francouzského filmu, byť za tohle spíše zasloužili ztrestat důtkami. (23.07.2011)

Thriller? Drama? Omyl ! Ano jeden by čekal něco úplně jiného od dvojice Delon-Deray. A ejhle koho by to napadlo, tohle je LYRICKÝ FILM se skromnými (jen možná) artovými ambicemi které zůstaly více méně nenaplněny. I tak snaha natočit něco co se odlišuje od běžné produkce se cení. Důležitější než dějová dramatičnost je zde soundtrack navozující lyrické atributy jako pocity nálady hlavní postavy, atmosféru…Že by trochu inspirováno např: rannými Lelouchovskými počiny? Autoři se drželi při zemi a film neirituje nereálnou snahou navazovat příliš okatě na „La Nouvelle Vague Du Cinéma francois“, která by tak jako tak vyšla naprázdno. Přesto kdo nepřeladí na tuto frekvenci ochuzuje se o jednu významnou francouzskou dimenzi - točit netuctové filmy s neholywoodským koncem, KDE POČTY MÁ DÁTI - DAL NEJSOU TÍM PRVNÍM SLEDOVANÝM PARAMETREM. (24.02.2016)

Je otázkou jak tento film nazírat. Balancuje mezi thrillerem, psychologickým filmem a sociálně kritickým pohledem, který byl tak silně zastoupen v evropském filmu druhé poloviny minulého století. Simenon, zdá se, v literární předloze překročil řadu svých žánrových vymezení a režie se činí, herci, Delon jako téměř vždy v hlavní roli, dominuje; neselhává ani scénář. V přepočetné hercově filmografii tento kamínek v žádném případě není tím horším; spíše naopak. (16.08.2023)