Smrť darebáka

Příliš zdlouhavý snímek, který má několik napínavých pasáží, jež diváka vytrhnou z neustálého mluvení - místy až nudného. Nejzajímavější scény byly ty, kde se objevovala po boku Delona hezká Ornella Muti (čekal jsem, že podobně jako i v jiných filmech s Alainem, tak i zde ona podlehne jeho šarmu a zažijí nějaké postelové dobrodružství). Smrt darebáka mě tedy příliš nezaujala svým nápadem, ale spíše herci a některými akčnějšími scénami (sledovačky, osobní auto mezi dvěma nákladními, "návštěva" v bytě Christiny,...). Přes všechny klady se ale nedostanu na vyšší hodnocení než 3*. (20.03.2011)

Včera večer tento snímek ČT mimořáně zařadila do vysílaní, kvůli smrti Mireille Darcové. To že vybrala zrovna tento film, ale považuji za jejich velkou lenost. Zkrátka, pro ně bylo nejpohodlnější odvysílat zrovna tenhle kus, co dávali několikrát v rámci Velikánu filmů a nedělních filmech s Delonem. To, že je tam Darc v celkovém součtu asi čtyři minuty, jim nevadilo. To jsem si musel trochu ťukat na čelo. Abych to tedy s tím postavením Darc v tomto filmu upřesnil: ona je zde sice uvedená jako čtvrtá, ale je zde vážně hodně málo. Její postava je navíc nevýrazná a pro děj nedůležitá. A teď už se budu zabírat samornou kvalitou filmu, která určitě není malá. Však i přes mé nepochopení, byl ten večer u televize velmi příjemný. Politická dramata mám rád. Trvdím, že nám mají možná ze všech žánrů, nejvíc co říct a jsou stále víc aktuální. Měli bychom je hodně sledovat. Tohleto je taky ten typ filmů, co mě dost poznamenali a šokovali. Zároveń pro mě ale jakožto diváka byli dost atraktivní. Líbilo se mi postupné rozplétaní různých situací a charakterů postav. Byli tam i místa, kdy jsem byl docela v napětí. Ten příběh mě vážně dost bavil, ale stále jsem si víc uvědomoval hořkou pravdu, kterou chce sdělit. Musím vyzdvihnout i geniální Delonův výkon. Tady z něho skutečné dýchá charisma přes všech strany. Opět také nezklamal můj oblíbený francouzský slizoun Bouise. Jen je škoda, že se nedá lépe orientovat v postavách. Občas je to úkol pro komisaře Maigreta. Ale berme, to jako takový záměr. Davám 4. (29.08.2017)

"Nezavěšuj! Když budou střílet, prostřu jen pro sebe." Musí být příjemné pohybovat se mezi takovými krásnými ženami, jako je praktická Françoise či bystrá Valérie. Xavier si to však evidentně neužil. Já tedy ano, ale já jsem na rozdíl od něj nemusel hbitě kličkovat mezi poletujícími auty, kulkami, mrtvolami a thiopentalem sodným. Xavier Maréchal svou partii přesto zahrál velmi slušně a já tímto žádám všechny, kterým se nějakým řízením osudu dostal do rukou Mrázkův deník či cosi podobného, aby naše milované a nezkorumpovatelné politiky poslali nejkratší cestou do tepláků. (31.03.2016)

Delší stopáž a překombinovanost děje, ve kterém je skoro každá postava zkorumpovaná film trošku sráží dolů. Nápadně ovšem připomíná politiky v naší zemi, je to vlastně stále aktuální téma všude na světě. Korupce hnízdí a hnízdit bude vždycky všude. Co je však na snímku bezkonkurenční, je původní český dabing, kde každá postava = výborný charakterní herec/herečka a to i sebemenší malá role. Tenkrát se to šidit nedalo. Za zmínku stojí i krásná a melancholická hudba Philippeho Sardeho a saxofon Stana Getze, který se v celém příběhu různě prolíná. (03.07.2018)

Akcia v podobe vraždy prominentného parlamentného poslanca Serrana, zrejme vyvolá zase iba ďalšiu reakciu, čo bol v podstate i akýsi ústredný motív daného titulu, ktorý ale na seba začal postupne vrstviť až zrovna toľko ďalších a ďalších nánosov - naprosto nezmyselných, zle pôsobiacich, »nelogických lapsusov«, a tak tým pádom sa vskutku plne automaticky koľkokrát extrémne len znovu a znovu zamotával do vlastnej, a k tomu snáď i zbytočne prehnanej, scenáristickej pavučiny, že som si úplne pripadal, resp. som hľadel na toto podivuhodné, kriminálne nadnesené, "launtnerovské" dianie, ako povedzme nejaká, «myš vyoraná», čo ešte priam umocňovala i pomerne dosť astronomická časová dĺžka v podobe nejakých zhruba stodvadsiatich minút, ktoré možno dokonca po pocitovej stránke trvali - minimálne asi až konkrétne raz tak dlho, čo napokon predstavovalo neuveriteľných "dvestoštyridsať" minúť - teda v čisto hypotetickej rovine; skrátka, občas som si normálne v duchu myslel, že azda táto "delonovka" nemá konca kraja? • Totižto, aby som bol predsa trocha viac v danej veci o čosi málo zrozumiteľnejším, tak uvediem danú vec na pravú mieru: „Sama skorumpovaná a politicky činná osoba, Serrano, si totiž viedla akýsi mimoriadne kompromitujúci denník, do ktorého si vzápätí zapisovala veľmi zaujímavé informácie, týkajúce sa ozajstne vplyvných, najmä politických osôb, pričom zverejnenie práve takýchto obzvlášť citlivých údajov, by mohlo viesť pomaly až kamsi do priepasti, odkiaľ niet žiadneho návratu pre takto dotknuté osoby,” čo by istotne potvrdil i hádam tento ústredný protagonista Xavier 'Xav' Maréchal v podaní zasa sa akosi príliš prehrávajúceho sa Alaina Delona, ktorý síce sprvoti vystupoval, ako určitý, vplyvný advokát, zastupujúci svojich [ne]pohodlných klientov, no neskôr sa preorientoval na akési povolanie kaskadéra - novinára, ktorý oveľa častejšie riskoval svoj holý život, než je vôbec niekedy naozaj prípustné s tým, že jeho kaskadérske výstupy by si mohli kľudne podať ruky s tými "belmondovskými", ale s tým markantným rozdielom, že medzi rečou, zatiaľ u takého Bébela to naostatok rozhodne vypadalo v celkovom ponímaní - podstatne autentickejšie, ako v tomto prípade, kde to miestami zachádzalo na akúsi hranicu sebaparódie. • Mimochodom, svojou temnou atmosférou sa to strašne chcelo podobať na politický thriller Všetci prezidentovi muži, ktorými sa pravdepodobne predstaviteľ a producent v jednej osobe - Alain Delon - nechal štádiovo inšpirovať, čo sa podľa mňa vari naplno minulo pôvodnému účinku; daná látka bola spracovaná čisto iba na efekt s hereckým výkvetom nielen francúzskej kinematografie, ktorý ale mal celkom zviazané ruky, aby sa mohol zúplna [z]realizovať. (01.04.2024)