Spálené stodoly

Kriminální příběh o vyšetřování záhadné vraždy ženy, v němž se nakonec ukáže, že pachatel pochází z úplně jiného kruhu, než se vyšetřovatelé po většinu času pohybují, určitě již mnozí z nás viděli v mnoha filmech. Málokterý z nich se ale mohl pochlubit tak skvěle propracovanou psychologii vyslýchaných postav jako Spálené stodoly. Byť se pátrání táhne napříč celým filmem, v středě pozornosti zůstává detailní analyza vztahů v rodině žijící v opuštěném domě v horském prostředí, kde lidé pět měsíců zažívají krutou zimu a těžce pracují na statku, kde se na noc dům nezamyká a zůstává odemčený pro náhodně zabloudilé turisty, a kde neochvejně vládne svojí pevnou rukou milující i čestná matka v podání Simone Signoret. Slavná francouzská herečka vytvořila dva roky před tím nezapomenutelnou dvojici s Jeanem Gabinem v Kočce, tentokrát ústředního partnera Signoret představuje neméně výborný Paul Crachet. Oba společně s Alainem Delonem v roli mladého soudního vyšetřovatele rozehrávají jedinečný herecký koncert na pozadí patřičné dramatické atmosféry. Vysoká kvalita napsaného příběhu i hereckých výkonů bude nejspíš opět hlavním důvodem, proč se budu chtít k filmu vrátit, byť se občas neobešel bez hlušších míst. Ze zde uváděných podobných filmů mě ale Případ Dominici, mapující kromě života rodiny na statku ještě v další vrstvě podrobnou historii justičního omylu, oslovil přeci jenom o stupeň víc. 80% (11.10.2020)

Vesnické drama na pozadí detektivky. Spálené stodoly jsou horský statek, podle výměry a výnosu mléka (viz film) na naše poměry z těch větších. Jeho "předsedkyní" a majitelkou je Rosa (příjmení se nedozvídáme). Přestože jej nevede železnou rukou, její "dělejte si co chcete" však implicitně znamená: "Když neuděláte to, co říkám, tak buď selžete nebo vás bude trápit špatné svědomí. Beze mě nejste nic." Do života v zaběhnutých kolejí infiltruje náhle vražda, která jednotilvé vztahy vyhrocuje. Toho si všímá i vyšetřující soudce Larcher, který se po dobu pobytu na statku a v nedalekém městečku, dostává do Rosina vlivu, skoro až jako rodinný příslušník. Konec příběhu je otevřený na všechny strany: Dokáže Rosa opět stmelit rozvácenou rodinu? Udrží statek? A je vůbec kladnou postavou? - Freudova vzpoura synů zde není namířena proti otci, jak je to obvyké, ale proti matce, která ho zastupuje (otec, zde patří spíš mezi syny). (10.11.2014)

Ano, viem velmi dobre, kto je Alain Delon. Ale uz absolutne netusim, kto je reziser Jean Chapot. A po tomto filme to ani vediet nechcem. Vo filme je kopa nudy, zaspaval som pri pozerani tohoto, dlhe, rozvlacne ..... proste klasicka francuzska detektivka, akych sa tocilo v 60. a 70. rokoch do aleluja. 50 % (06.05.2014)

Spálené stodoly, to je především souboj dvou herců. Pardon, vlastně jednoho herce a herečky, abych byl zcela přesný. A i když je Delon rozhodně mnohem známější a to skoro po celém světě, Simone v tomhle filmu podává rozhodně lepší výkon. Jako matka a zároveň hlava rodiny, působí jako lvice střežící své mladé a rozhodně Alana sportovní terminologií přehrává. Co na tom, že příběh a samotný konec trošku vyzní naprázdno, tyhle dvě hvězdy mně to ostatní vynahradily opravdu bohatě. (09.11.2014)

Dobrá francouzská kriminálka, která zaujme prostředím, v němž se odehrává. Zasněžené hory působí chladně a lidé v nich střídavě přívětivě a rovněž chladně. Alain Delon se pouští do vyšetřování vraždy a poznává tamní zvyky a vztahy mezi obyvateli tvrdého koutu Francie. Snímku nelze upřít atmosféra a za pochvalu stojí jak klasická hudba 70. let, tak netradiční závěr. (28.08.2014)