Poviedka o policajtovi

"Chyť mě, když to dokážeš." Schod za schodem, v rytmu stylovém, s cigaretkou v koutcích úst, v oparu nikotinovém. Oheň, popelníček, pane Delone? Alain oblékl kabát policejní. Kabát, který je v jeho podání slušivý a který se nikdy neobnosí. Jean - Louis oblékl širák charismatického zloducha, stojícího na druhém břehu. Neústupný buldok detektivní kanceláře, snaživý muž zákona s pomádou ve vlasech, vyhlašuje hon na lovnou zvěř, na zabijáckého pistolníka se škraloupem. Alain pálí jednu za druhou. Jean-Louis jednoho po druhém. Všechny ty, kteří mu zrádně vstoupí do cesty. Správný odhad. Kostky jsou vrženy. Smetanu slízne jen jeden. Klasický trik kdo s koho, který nestárne. (03.07.2014)

....tradiční, ale solidně udělaný...dobře zvládnutý retro...docela komplexně postižená doba, prostředí a jeho sociální struktura, zázemí policie atd.... ukecaný, ale Deray to umí rytmizovat hereckou akcí a výstavbou situací...výborný Delon...dobře vypadá, charisma až na strop... blablabla... ale hlavně tu postavu umí výborně odstínit...neni to jenom taková ta chlapácká póza...má tam velice pestrý rejstřík jemných gest a výrazů...dík tomu působí ta postava životně...výborný záporák Trintignant...závěr to pěkně zacyklí a nechá vyznít jako celek... (17.09.2011)

Na můj vkus možná až příliš pomalá kriminálka, jejímž hlavním trumfem je metodická policejní práce, sem tam proložená krátkou, nervy drásající akcí. Jacques Deray nacpal do 107 minut subjektivně snad dvě a půl hodiny úmorného pátrání. Za fakt že se mu celý koncept nerozpadl pod rukama vděčí nejen výbornému Delonovi, ale i ještě lepšímu Trintignantovi. A taky atmosféře, která kolem nich houstla snad sama od sebe. Zasazení do retra, možná poplatné předloze, scénář nevyužil jak bych si přál a odepřel mi možnost vidět autentický neo-noir z Francie sedmdesátých let. Režisér jen do děje zakomponoval jisté nostalgické vzpomínání na dobu, kdy policajt i zločinec ke svým profesím chovali něco jako vzájemný respekt. Nejsem si jistý nakolik je to na místě, ale vhledem k úchvatnému herectví obou hlavních postav mi tahle myšlenka připadala úplně přirozená. (12.11.2013)

Skvělé a osvědčené duo Delon/Deray tentokrát doplněné neméně skvělým Jeanem-Louisem Trintignatem. Jeho chladně zabijácký Buisson je velice charismatický. Zabiják se slabostí pro Edith Piaf. Scéna u klavíru před jeho zatčením je téměř dojemná. Delonův Bornich je jeden z jeho nejlepších "fliců", co kdy hrál. Polda lidumil. Typicky odměřený, ale "člověkovitě" barvitý, sympaticky normální jedinec sem tam i ztrácející nervy. Konečně! A Delon je v této roli bravurně přirozený. Dokonale zpracovaná a působivě natočená skutečnost čtyřicátých let. Atmosféra téměř hmatatelná. Minimum hudby, což povídce jen prospívá, i když si svého oblíbeného Bollinga moc neužiju. Vrkám spokojeností, téměř blahem. (12.09.2011)

Musím říct, že to ani není moc Thriller, ale okamžiky s hercem Trintignantem, jsou opravdu mrazivé. Delon zde hrál komisaře,který se nedá vyvézt z míry. Filmy s Delonem jsou většinou chladné a zdlouhavé, ale u tohoto filmu jsem se velice bavil - vše bylo takové klidné a rozumné. Příjemné překvapení. (17.08.2008)