Pred polnocou

Třetí dějství vztahového seriálu v dialozích na předchozí díly navazuje se stejnou kvalitou. Sice jsem měl pocit, že jsme se ocitli v Řecku jen proto, že tu mají lepší systém filmových pobídek, ale koneckonců na místě nezáleží. Julie Delpy i Ethan Hawke ty postavy mají pod kůží, díky čemuž si myslím, že podstatná část scénáře ve psané formě neexistovala a oni prostě improvizovali na dané téma. A zřejmě už nějaké zážitky z vlastních vztahů mají, takže to vypadá velmi opravdově. (18.06.2016)

Až v závěrečné části trilogie jsme si s Linklaterem opravdu sedli. Jeho hrdinové definitivně dospěli a při všech svých nedostatcích už dokáží vystupovat jako zralí rodiče a partneři. Už to není tak sebestředné, protože manželský pár doplňují jejich děti, známí a přátelé. Věkově, starostmi i pocity jsou mi blízcí, jejich problémům a chování rozumím. Řekl bych, že Linklater během dlouhých přestávek mezi snímky vyspěl i jako filmař. Celkový dojem: 80 %. (18.07.2018)

Nikam nespěchající dlouhé záběry, takhle dlouho jsem na hlavní hrdiny přes přední sklo auta ve filmu snad ještě nekoukal. Totéž se opakovalo s venkovním posezním s přáteli u jídla, kdy člověk opravdu dostávýá chuť na nějaký ten kvalitní řecký salátek s dobrým ročníkem ve skleničce. Záměrně jsem však vynechal to hlavní na celým filmu a tím jsou dialogy, protože o takhle poctivý dialogy ze kterých jde sám život člověk ve filmu hned tak nezakopne, tak vydařená kombinace intimních, zábavných, ale i romantických slov opravdu stojí za pozornost. Myslím sim, že film vyžaduje od diváka krapet tý partnerský praxe, ale na oplátku nabízí velmi kvalitní zážitek, protože mám dojem, že mnoho mužů i žen si při tomhle bijáčku hrábne do svých vlastních životů. (25.06.2013)

Richard Linklaker to dokázal. Po trošku uvolněném Před úsvitem a naprosté konverzační pecce Před soumrakem, natočil třetí, volné pokračování, které se těm prvním dvěma minimálně vyrovná. Nemohu a ani nechci nějak moc spoilerovat, o co tady asi půjde, to si můžete nakonec přečíst v krátkém obsahu. Oba dva už nemají tu mladickou jiskru, či elán, to je po těch 18 letech určitě pochopitelné. Nejdůležitější je fakt, jak se sami vyrovnají s tím, kam se dostává drtivá většina partnerských dvojic po mnoha letech společného žití. Stereotyp, únava, či vzájemné odcizení, to jsou všechno věci, které jsou naprosto běžné skoro v každém déle trvajícím vztahu. Já jen budu doufat a držet jim palce, že se jim to snad podaří, i když lehké to rozhodně nebude. A určitě si na to i počkám, klidně i dalších devět let. Tenhle film, či trilogie, za to rozhodně stojí. (31.10.2015)

Nu, na první díl to nemá, ale na druhý ano. Po slabší dvojce tu máme solidní trojku, která se odehrává v poutavém prostředí, avšak ještě daleko více je proti prvnímu dílu konverzační, přičemž svým pojetím je poutavější než pařížský druhý díl, od něhož jsem si sliboval víc. Hlavní hrdinové zestárli a je nutno podotknout, že jim to sluší. Zaznívá tu řada zajímavých myšlenek ohledně života, což dodává na poutavosti, ovšem mnohdy jsem si říkal, zda je možné, aby obdobné otázky řešili čtyřicátníci, když pasují spíše na sedmdesátníky. Ale to je drobný detail a subjektivní názor. Nakonec co člověk, to originál, takže proč ne? (15.09.2013)