Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ľúbostný príbeh zajatcov Viliho (Jiří Mádl) a krásnej belgickej Židovky Colette (Clémence Tioly) rozpráva o osude tajnej lásky v prostredí hrôzy a smrti. V osvienčimskom koncentračnom tábore sa pred nami odhaľuje neľútostný svet každodenného boja o prežitie. Vládne tu prísna hierarchia aj medzi samotnými väzňami. Obchoduje sa so všetkým, čo môže zachrániť život, alebo aspoň na chvíľu oddialiť smrť. Židovka Colette prichádza do Osvienčimu transportom z Belgicka. Väzeň Vili jej poradí, ako sa má správať a čo má povedať pri zaraďovaní do pracovných skupín, a tým ju zachráni pred smrťou v plynovej komore. Fanatický dôstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) si čoskoro všimne Colettin pôvab a zamestná ju vo svojej dielni. Napriek každodennému utrpeniu sa Vili a Colette zbližujú. Ich láska im dáva silu znášať peklo koncentračného tábora. V zúfalom boji o život spoločne naplánujú riskantný útek... (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (458)

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Film tak strašně smrděl západem, až se mi ani nechce věřit, že je čistě východní výroby. Moc se mi líbilo prostředí koncentráku. Vše je moc pěkně udělané a místy je velmi intenzivně cítit tamější krásně komorní atmosféra. Herecky je film slušně obsazen, ale moc mi tam neseděl Jirka Mádl. Ačkoli mi poprvé v životě ukázal, že hrát docela umí, což je do jisté míry zapříčiněno tím, že poprvé dostal vůbec možnost zahrát si v něčem velkolepějším, tak jeho obsazení nepovažuji za nejšťastnější volbu. Docela otravné bylo veškeré dodabovávání, na které jsem si nezvykl ani za dvě hodinky stopáže. Milostná zápletka, na které je film postaven se mi nelíbila ani trošičku. Přišla mi naprosto fádní. V dané oblasti nejsem odborníkem, ale ze svého diváckého pohledu jsem na tomto milostném vztahu nevěřil nikomu ani "ň". Na druhou stranu filmů z koncentráků je a i nadále vzniká opravdu hodně, takže je děj alespoň něčím ozvláštněn. Docela solidní je i soundtrack, který ovšem místy dost nepatřičně tlačí na pilu. Nedovedu se úplně zbavit dojmu, že Colette se za velkofilm spíše vydává, než že by jím skutečně byl. Nejedná se vyloženě o nic nekoukatelného, ale když film neuvidíte, tak o nic nepřijdete. Existují skutečné mraky filmů z podobného prostředí, které jsou po všech stránkách obsáhlejší. Tento vyniká snad pouze tím, že je český. ()

Sonnery 

všetky recenzie používateľa

Jakmile filmu odbila poslední minuta a začaly titulky, bylo ticho, nikdo nevstal, nikdo nemluvil a dokonce ani nikdo nezpíval Sagvanův hit "Dávej ber", jak se to občasně v kině stává. Všichni tam jednom seděli a čuměli na ty jména jakoby vzdávali čest padlým. A takovou katarzi dokáže málokterý film, natož český. ()

Reklama

Ivoshek 

všetky recenzie používateľa

Není to úplně špatný, to ne, takový průměr. Nemuselo to tak být a hned napíšu proč. Takže největší problémy tohohle filmu. První: Mádl si i v Osvětimi na tuřínové dietě uchovává vysportovanou postavu, takže je těžké mu toho mukla věřit. Druhý: o vyhlazování židů se natočilo už hodně filmů a je tím pádem náročné najít v tom něco nového (což se nepovedlo) a překonat ztvárnění lepších filmařů (to se taky nepovedlo). Třetí a nejzásadnější: nevím, čím to je, ale chybí tomu schopnost vyvolat emoce, je to celé strašně ploché. Továrny na smrt jsou hrozné samy o sobě, ale jen málokdo to vidí poprvé. Musíte najít něco, nějaký prvek, který tam ty emoce dostane. Třeba holčičku v červeném kabátku, táborovou kapelu, co cestou do sprch hraje Strausse, rvačku starců o vylitou polévku na chodníku, dítě, co přežilo komoru a je potřeba ho ukrýt... Tady se to nepovedlo. Stejně jako chemie mezi herci nebo televizně působící kamera, nefungující soundtrack... Je mi líto, tohle jsou lepší dvě. ()

Omnibus 

všetky recenzie používateľa

Mádl mi tady moc neseděl (ale uznávám, že jeho zaškatulkování je můj problém a ne Mádlův) a celý ten milostný příběh se mnou nic nedělal. Což se paradoxně dá brát jako velké plus filmu. Peklo koncentráku a šílenou preciznost německé vyhlazovací mašinérie, zorganizované do posledního detailu a vypilované k maximální efektivnosti, se totiž podařilo z románu Arnošta Lustiga přenést na filmové plátno natolik působivě, že jsem si uprostřed všeobecného zmaru a hromad mrtvol v každém okamžiku jasně uvědomoval, jak strašně málo záleží na tom, jestli zrovna tihle dva zamilovaní přežijí. Kdykoli si totiž pro sebe ukradli chvilku štěstí, tak jen o pár bloků dál těla dalších Romeů a Julií právě hořela v pecích krematoria. Morbidní tanec vloček popílku přinášel jen zmar a marnost. Proto na nějakou Colette zapomenu rychle a v tom odjíždějícím vagoně jsem, na rozdíl od ní, necítil žádnou radost. Ale rozžhavené, dnem i nocí kouřící komíny (a taky třídící pracoviště Kanadu), ty si pamatovat budu. Působivě zobrazená atmosféra pekla, stvořeného lidmi na zemi, pro mě převálcovala i většinu formálních nedostatků filmu. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Základní problém, kterým s tímto filmem mám, je jeho jazyk. Angličtina se do koncentráku jednak ani trochu nehodí (ze všech evropských řečí vůbec nejmíň), ale bohužel se její užití dá považovat také za součást kalkulu tvůrců a tahák na zahraniční publikum (a dle hlavně začátku+konce z roku 1973, hlavně na to zámořské, potažmo filmovou akademii). Což je velká škoda, protože jinak se mi film vcelku líbil, hlavně po příběhové stránce. Když pominu tu zcela nezáživnou dějovou linku ze „současnosti“, dění v táboře bylo docela napínavé, přestože sem tam nějaká scéna vyzněla naivně (někdy více, jindy méně) a v některých chvílích zase pomohla náhoda (ovšem ta je důležitá i v normálním životě, že?). S výpravou a technickou stránkou filmu, mimochodem profesionálně působící, jsem byl spokojený (krom těch krutě umělých racků, na kterých se kdoví proč tak moc lpělo). Ve výsledku to vidím na lepší 3*, zdejší hodnocení tentokrát (kupodivu) dost odpovídá. ()

Galéria (125)

Zaujímavosti (37)

  • Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Studio UPP provedlo přes 220 složitých triků, mj. například skutečný rozměr koncentračního tábora Osvětim - Birkenau. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Milan Cieslar oslovil Helenu Dvořákovou po derniéře Faidry v Divadle v Dlouhé, kam přišel sám, aniž by o tom věděla. Poté, co jí složil poklonu za skvělý herecký výkon, nabídl Dvořákové roli Korduly v tomto snímku. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené