Dámy a páni, finálna verzia

Film pro milovníky filmů je zkratkovité, ale naprosto přesné pojmenování snímku Final cut – Dámy a pánové. Jde vlastně „jen“ o sestřih scén ze známých filmů, které se autor snaží opětovně poskládat do fungujícího (příběhově) celku. Musím říct, že se mu to daří. Film dokáže lehce napnout a občas i rozesmát. Především vás pravděpodobně utáhne na to, že si budete minimálně v duchu celou dobu pojmenovávat jednotlivé snímky. Líbilo se mi to a velmi oceňuji zajímavý nápad. Přesto mám pár výhrad. Myslím si, že se z takového množství materiálu dalo složit ještě něco zajímavějšího, vtipnějšího, napínavějšího, hravějšího, … Pokud by Final cut byl totiž složený z neznámých filmů a divák je nepoznal, pravděpodobně by zábavnost hodně poklesla. Taky mě napadá, jak György Pálfi řešil autorská práva? (08.04.2019)

Tak jsem to zkusil. No a me to netrefilo. Dokazu pochopit, proc tolik lidi tohle dilo hodnoti tak vysoko. Ja to mam ale jinak. “Pojdme kouknout na novy natoceny film”, rikame. No, tenhle neni natoceny. Jen sestrihana prace jinych. A zadruhe? Po 10 minutach jsem zjistil, ze ja nechci film pouze jako pribeh. Ja potrebuju postavy, do kterych se mohu vcitit. U kterych si reknu: “Jo, tohle je on, takovy chci byt taky.” Tady tohle neni. A byt nemuze. Kazdou vterinu se ukazuje nekdo jiny. Bez moznosti se divacky usadit. Jednu hvezdu davam pouze za ty hodiny hledani stripku ve filmech a skladani. Jinak nic. Tzv: klasickou filmarinu tady nehledej! (16.01.2022)

Nádherně sestříhaný příběh z obrovské hromady těch největších romantických klišé. Nejvíce mě okouzlil pocit takřka celistvosti celého tohoto originálního filmového experimentu. Neustále jsem přemýšlel o tom, kolik práce s tímto režisér a střihači museli mít. Trošku se mi do tohoto filmu nehodily záběry z animáků. Mám pocit, že to vždy rozbilo celistvost příběhu.  [70 %] (02.10.2023)

Naprosto geniální záležitost, u které jsem oněměl úžasem a vydechl překvapením - přesně něco takového jsem si už před léty vysnil v literatuře (jaké by to asi bylo vytvořit knihu, která by celá sestávala výhradně z citací jiných knih, které by na sebe smysluplně navazovaly), a najednou se úplnou náhodou dostanu k někomu, kdo to realizoval ve filmu. Takový nápad samozřejmě není bez rizika - v tomto konkrétním případě jsem se velmi obával o uhlídání správné délky jednotlivých záběrů, přehnaného výskytu notoricky známých scén či opakování různých scén ze stejného filmu - Pálfi naštěstí vše ukočíroval naprosto brilantně, délka jednotlivých záběrů správně kolísá a nikdy nepřesáhne několik vteřin, takže žádný záběr na sebe nestrhává zbytečně velkou pozornost a výsledný dojem z filmu je velmi dynamický a osvěžující; notoricky známé scény se zde takřka nevyskytují - výběr scén a záběrů z jednotlivých filmů je naopak velmi promyšlený a ukazuje překvapující podobnosti mezi jednotlivými filmy, které - navzdory tomu, že jsou časově i tematicky zcela rozdílné - často obsahují neuvěřitelně podobné scény; a nepotvrdila se ani má obava, že by se opakovaly scény ze stále stejných filmů nebo že by Pálfi pracoval jen s filmovým mainstreamem - tomu prvnímu předešel pravidlem na zahrnutí maximálně dvou záběrů od stejného režiséra (s výjimkou Lynche) a tomu druhému skutečně pestrým výběrem z filmů od tak rozdílných tvůrců, jako Kar-wai Wong, Rainer Werner Fassbinder či Michelangelo Antonioni, abych jmenoval alespoň tři své oblíbence, které za mainstream nelze považovat ani omylem. Fanoušky českého filmu může potěšit, že se zde objeví i záběry z několika českých filmů. Při naběhnutí závěrečných titulků, kde jsou všechny použité filmy vypsány, jsem si s velkou chutí očima prolítával jejich přehled a s uspokojením konstatoval, že jsem většinu filmů identifikoval správně - tenhle "film" je něco jako splněný sen každého cinefila, a spolu s podobně geniálním snímkem The Artist je to asi nejhezčí pocta filmovému umění, jakou znám. (27.05.2015)

Dám pět. Proč ? Protože když někdo dává filmu svou lásku, tak já mu za to vždy budu oplácet stejnou mincí. Možná by i takovému filmovému sestřihu slušela ucelenější obsahová koncepce, ale z tohoto dílka jde čístá radost z vynálezu zvaného film, že nemůžu jinak, korn když i záverečné titulky se tak krásně poslouchají (27.05.2015)