Profesionál

Netypický,ale pořád skvělý Belmondo v poměrně vážném,ale spoustou vtípků a hlášek odlehčeném filmu o pomstě.Jean-Paul je prostě CHLAP,drsňák a taky charismatický herec,což zde jen a jen potvrzuje.Navíc dostal brilantního protivníka Roberta Hosseina.Jejich střet,podbarvený Morriconeho hudbou,je přesně tak osudový a dramatický,jak mají tyhle zúčtování mezi hrdinou a jeho protivníkem být. 85 % (16.05.2010)

Spojí-li se skvělý scénář, režie a hlavně herci s bohem (Enniem Morriconem), podle očekávání vznikne perfektní podívaná. V tomhle případě je to studie pomsty a cti, která místy připomíná klasické westerny, která Belmondovi a Hosseinovi sedla jako ušitá na míru, a na kterou díky jim a Morriconeho hudbě hned tak nezapomenu... Jasných 100%. (04.01.2004)

Doteraz šla Belmondova filmografia akosi (nechcene) mimo mňa, tak som sa do nej konečne zahryzol a toto je jeden vôbec z prvých filmov, ktorý som s týmto francúzskym sympaťákom videl. Je nutné povedať, že som čakal nejaký ľahší žáner, podľa čo sa o belmondovkách hovorí. Námet je skvelý, príťažlivý a s veľkým akčným potenciálom, ktorí tvorcovia naplno využili. Prestrelky, bitky a hlavne jedna jediná autonaháňačka boli natočené presvedčivo a vo veľkom štýle. Takmer päťdesiatročný Belmondo bol v tomto v perfektnej forme, dokonalý masér. 90%. (24.04.2009)

Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. (13.09.2014)

"Bílý má vždycky výhodu útoku. Vždycky bude o krok vepředu a bude si s náma krásně zahrávat." Pomsta je svině a když ji vykonává mistr světa v uklízení lidí do skříně Beaumont za zvuku nezapomenutelného Morriconeho hudebního motivu, tak je to hodně zábavné. Nicméně pro ty, kteří Beaumonta raději obětovali, než by ho stáhli z akce, to zase až tak zábavné není, což nemá nic společného s tím, že jsou to proti němu hrozní suchaři. Beaumont zkrátka nenastavuje druhou tvář, ale rovná účty a mě vždycky potěší, když se najde někdo, kdo na to má pořádné koule. Já jsem tedy Beaumontovo přirození nepřeměřoval, ale jsem si jistý, že ty koule se mu jen těžko vejdou do kalhot. (02.02.2017)