Bláznivý Petríček

Nie som sklamaný, už vôbec nie rozčarovaný, ale zaskočený teda riadne. Nebyť toľkej poézie, tak sa s tým nepárem. Čosi neuchopiteľné však na mňa z tohto snímku dýchlo, znepokojilo ma, nahlodalo. To nejde neoceniť, zvlášť v pohodlí súčasných diel. Určite sa k tomuto výletu ešte vrátim, škoda len, že sa nedokážem vrátiť aj v čase. "Vtedy" to muselo byť neporovnateľne... intenzívnejšie? Asi tak. V jadre sú tie pocity rovnaké aj dnes. Akurát spôsob ich vyjadrovania sa zmenil. V tomto Godard nedokázal byť univerzálny (mám taký pocit). (31.10.2007)

Belmondo i Karina jsou zde nádherní, svěží, na vrcholu mládí a rozpuku a velmi krásně se na ně dívá. Pozoruhodné jsou na šedesátá léta v celku průkopnické pohledy do kamery ve scéně jedoucím autě. Ovšem to vše nestačí, aby se film mohl zapsat ke klenotům francouzské kinematografie. V šedesátkách Francouzi stvořili mnohem větší klenoty. (02.03.2021)

Tak tomu se říká experimentální film! Tolik wtf momentů jsem dlouho na plátně neviděl. Godard je šílenej intelektuál a do tohoto snímku narval tolik dialogů a myšlenek, které jsem nestačil všechny napoprvé vstřebat. Ale kupodivu snímek drží pohromadě a díky zvláštním a barevným filtrům na kameru působí i pěkným vizuálním dojmem. Belmondo a Karina dostali volnou ruku a jejich herecký projev je z velké části improvizace. Godard má rád svobodné vyjadřování a film tak i k divákovi promlouvá. Zvláštně pracuje i s hudebními motivy a celkově se zvukem. S troškou nadsázky se hodí srovnání s Takovými normálními zabijáky. Nová vlna v 60. letech neřádila jen v Československu, ale i Francie se má čím pochlubit a Bláznivý Petříček (jmenuji se Ferdinand!) rozhodně patří mezi kvalitní kousky francouzské Nové vlny. (15.04.2018)

Asi jsem nepoučitelnej, protože jsem se odhodlal k tomu, že se podívám na další film od Godarda. Už jsem viděl dva jeho filmy (U konce s dechem a Week end) a byly to strašný kraviny. Tohle byl teda třetí film a opět kravina, takže přidávám Godarda na svou černou listinu. Bláznivý Petříček je "překvapivě" další film o hovně. Ze začátku jsem asi 15 minut zápasil s nastavenim barev a kontrastu na monitoru, protože chvíli se mi zdálo, že je to moc tmavý, pak přišel střih a najednou to bylo zase moc přesvícený, další střih a bylo všechno červený, pak zase modrý, atd... Možná to bylo schválně, možná měli rozbitou kameru. Těžko říct... Pak tyhle barevný hříčky naštěstí ustaly, ale to bylo možná na škodu. Když jsem šteloval monitor, tak jsem se tolik nenudil. U zbytku filmu jsem se nudil neskutečně. Hlavní postavy akorát neustále čuměj do blba a citujou nějaký úryvky z knih. Občas je tam nějaká "akční" scéna, ale to jsem fakt nechápal, jestli je Godard opravdu takovej debil a nebo si myslel, že je to vtipný (viz scéna u benzínový pumpy). A když to celý přetrpíte do konce, tak si Belmondo nabarví xicht modrou barvou a pak spáchá docela originální sebevraždu. Pochvalu si snad zaslouží akorát papoušek, kterej se ukáže v několika záběrech. Pro mě je Godard akorát magor, co mě okrad o cca 6 hodin života. Nejradši bych ho trefil do hlavy cihlou. ~ d.f.h: A ty jseš kdo? (24.07.2009)

Tenhle film jsem měl dlouho vyhlédnutý. Zajímalo mě spojení Godarda a Belmonda - nedokázal jsem si to představit. Dějová linka plná více či méně zjevných zvratů je ještě v pohodě, ale francoužština je tak rychlá, že jsem některé myšlenky prostě nestíhal chápat... Také mě neseděl Belmondo, pořád jsem čekal, že z ní na té osamělé pláži strhá ty červenobílé šaty a začnou dovádět ve vlnách, jak je u něj obvyklé, ale ne - on si četl a psal deníček... (11.12.2012)