Strach nad mestom

Jeden z filmů, který si užívám a můžu ho vidět třeba po stopadesátépáté. Asi každý ví, že tu Bebel málem přišel o život a i to dává tomu filmu a té scéně, ve které se to mohlo stát takový zvláštní náboj. Bebel je tu nekompromisní tvrďák, tak jak ho máme rádi a zápletka a děj taky nemají chybu. Skvělý film, skvělá detektivka... skvělý Bebel! (03.10.2007)

Příběh je takový nijaký a záporák tak nějak unylý mi přišlo. Ale honička po střechách patří dodnes k tomu nejlepšímu, co se v tomto žánru natočilo. Film má i slušnou atmosféru, kterou podtrhuje hudba Ennia Morriconeho. ----- V roli policejního komisaře musí vypátrat muže, skrývající se pod přezdívkou Minos. Ten obtěžuje telefonáty ženy a dívky, co se nechovají zrovna morálně. Pátrání je zdlouhavé a čas běží. Navíc mají komisař i pachatel své tajné zbraně, ale také nedostatky. Disk opět kromě dvou stereo zvukových stop (originál, dabing), průměrného obrazového a animovaného (velmi efektního) menu nepřináší žádné bonusy. (16.03.2012)

Strach nad městem ano, strach nad Belmondem ne, na toho žadnej vrahoun nemá. Kombinace napětí a kaskadérských kousků se nečekně zdařila. Adalberto Maria Merli skutečně nahání hrůzu prostým telefonováním a to co předvádí Belmondo po fyzické stránce je neuvěřitelné. Natáčení filmu taky nebyla žádná prdel. Belmondo při "okapové scéně" málem zařval a scénu na střeše metra si dodnes kaskadéři pouští jako ukázku supernáročné a skvěle zvládnuté akční scény. Ústřední dvojice herců společně s PANEM Moriconem má za následek mou značnou nedůvěru k lidem se skleněným okem. (07.10.2007)

Stalking v praxi. Neohrožený Jean-Paul Belmondo jde po psychopatovi, který pronásleduje nebohé Pařížanky a nedopřeje jim chvilku klidu. Psychický teror je pěkně odporná věc. Akční scény byly hodně povedené. Opět se zde dočkáme Belmondových kaskadérských kousků. Vždycky čekám na scénu, kdy Belmondo honí Minose po střechách pařížských domů. Minosovi přitom vypadne skleněné oko a Belmondo ho rozplácne rukou. (02.06.2009)

KOMENTOVÁNO PODRUHÉ. První film s Belmondem jako drsným komisařem a taky ten nejlepší. Má jasné zlo. Velkou doménou je zde hlavní záporák, který není žádný tuctový padouch ale celkem nebezpečný strašidelný vrah s děsivou motivací sexuálního utlačování, která je poměrně chytře vymyšlena a v rámci ačkní kriminálky Belmondem docela překvapí. Jinak je to totiž v něčem sice  klasická Belmondovská kriminálka, ale zdá se mi nejlepší. Je zkrátka obzláštěna  i trochu děsivějších nádechem. Atmosféru děla už jen ta Morriconeho zneklidňující hudba a záběry na noční Paříž. Henri Verneuil vede film pevnou rukou. A akční pasáže tentokrát nejsou jen páradně natočené ale hlavně velkolepé.  Nejradši mám výstup na jedoucí vlak. Akce je zde navíc tak svižně natočená, že mi ani nepřipadala nadbytečná a do děje mi celkem zapadla. Navíc mi ale příjde vedlejší zápletka s přepadením banky a patráním po zlodějíčkovi Marcuccim. To je zde opravdu  nadbytečné.  Sice až v pozadí ale i tak to bohužel sebere nějaký ten prostor pro ještě přímočarější a děsivější boj s hlavním záporákem. . Navíc mi příjde nelogické, že se s ním Belmondo honí po střese ale pak ho ještě několikrát během filmu potká (když ze sebe dělá jiného člověka) a nepozná. Trochu mi ještě vadí taková zvláštní krutost Belmondova komisaře v úvodu, hlavně při krvácení překupníčka. Žádné výhrady tady ale nemůžou bránit k pětihvězdě, protože  mám pro tento film jistou slabost a je to oprávněný kult.  Pokaždé když to běží v televizi, rád se na Belmonda, a Minose podívám. (26.10.2020)