Nejstarší Fercheaux

V mém případě se jedná o první Melvillův snímek, který hodnotím takto stroze a mě samotnou to trochu mrzí.. Je to takový zvláštní film, příběh dvou podivných chlapíků mě nijak výrazněji neoslovil, no na druhou stranu ani ničím neštval.. Knižní předlohu neznám, nečetla jsem, takže nedokážu posoudit, jak se filmové zpracování povedlo či nepovedlo.. (16.09.2021)

Souhlasím s Belmondem, kterému se Melvillova adaptace Simenonova románu nelíbila, a proto se ve stáři rozhodl natočit novou. Melville se sice snaží zachovat charakteristiku postav, ale vytvari pro ně nové situace, které by se měly podobat těm knižním. Jenže to nefunguje a logika příběhu, logika vývoje postav jsou fuč, což se nejvíce projeví na zmateném konci. (13.04.2011)

To jsem se bál, že se dočkám od Melvilla něčeho jako druhého Boba hazardéra a že mě další film od mého oblíbeného režiséra bude po většinu času nudit, naštěstí tentokrát se nestalo. Sice pro mě Nejstarší Fercheaux nedosahuje úplně kvality Melvillových posledních filmů, v některých scénách včetně vybraných dlouhých záběrů jakoby chyběla působivější atmosféra a psychologii postav by šlo určitě ještě více rozpracovat, ale jinak se mi tohle osudové road movie dvou odlišných mužů dost líbilo. Pomalu plynoucí, komorní thriller mezi bankéřem a sekretářem ve stylu „kdo s koho“ přidává do hry i politiku se zákonem, i zájem třetí strany z podsvětí, a až do samotného konce zůstává napínavý. Ani jeden z hlavních hrdinů mi nebyl stoprocentně sympatický, přesto měl film v sobě jistou zvláštní patinu, která způsobila, abych se o jejich osudy po většinu času zajímal a Charles Vanel nesl v sobě s věkem podmanivé kouzlo osobnosti, které propůjčil i své postavě cynického boháče Ferchauxe. Lehce nadprůměrný snímek se pro mě vedle několika vizuálně či režijně působivých pasáží stává výjimečným právě i díky vkladu Vanela, který spolehlivě zastínil nezvykle otravného floutkovského Belmonda. [75%] (05.01.2022)

Tak tento Melvillův film se mi moc líbil (český název: Nejstarší Fercheaux) a od určitého okamžiku jsem se nemohl zbavit dojmu z paralely s Belmondovým filmem Kdo jinému jámu kopá, který by právě na tento film mohl docela dobře navázat. Je zřejmé, že Michel Maudet není ovce, není ani šakal, ale leopard... (06.07.2009)

Melville obsazoval Belmonda nejčastěji do hlavní role, ale tím mi radost neudělal, protože jejich spojení příliš nefungovalo. Opět se jedná o jiného Melvilla než jsem zvyklá, pryč je perfekcionismus, nekoná se žádné velké drama, jen vyznání lásky Melvillově milované Americe. Chvílemi se z filmu stává road movie, což jsou nakonec ty nejlepší části. (13.07.2014)