Eso es

Belmondo má lepší komedie a lepší komedie natočili ve a Francii i o době nacistického Německa. Nicméně se dá i tak říct, že na Eso es se dá koukat a párkrát se i zasmějete. Třeba hlásiče o košer jídle v mnichovské restauraci v roce 1936. Jako oddechovka dobré. Jen ten dabing mi nějak neseděl - Belmondo má být buď Tříska nebo Krampol, jinak to není ono. (09.07.2017)

Mám rád lidi, kteří se hrnou všude tam, kde to jen trochu zavání průšvihem. Svědčí to o tom, že neztrácejí čas myšlenkami na to, co bude, ale jednají tady a teď. Takoví lidé jsou pak těmi nejbohatšími na celičkém světě. No a profil Jeana Paula Belmonda, tak jak ho známe z filmů, plně odpovídá profilu otce všech dobrodružných povah. Jsem neskonale šťasten, že i v tomto kousku, plném krom situací komických a dosti závažných, na konci stejně slaví triumf humor. (28.05.2011)

Belmondo se mi jako komik líbí čím dál víc a každým jeho filmem mu přicházím na chuť víc a víc. Ale tady jde i o Gérarda Ouryho, režiséra těch nejlepších Funésových filmů, a jelikož je Žid a válečné komedie mu jdou, nechápu, že jsem se tomu tak dlouho vyhýbal, protože sranda to byla nehorázná, hlavně pokud jde o opravdu skvostné zparodování Hitlera. I zbytek filmu ale stojí za to, akce je napáditá a nenudící, postavy i herci jsou parádní, má to švih a je to velice francouzské, takže já jsem spokojen, protože jsem se nasmál opravdu dost a je jen škoda, že Adolf nedostal trochu víc prostoru, protože když byla na scéně jeho postava, stálo za to, fakt výborná prdel a nejlepší film o Vůdci. A navíc to má tradiční skvělý dabing, ze staré školy, takže je to (skoro) dokonalé. 80%. (26.09.2014)

Humorný pohled na zatím nejtruchlivější události lidských dějin je o to vzácnější, je-li, byť vyhnán na ostří nože, uvěřitelný a navíc prodemokratický a humanistický. Belmondo svůj rejstřík božského darebáka doplnil o zcela nové tóny. Druhý takový film srovnatelný s tímto počinem je Vojnovičův, Menzelův a Svěrákův VOJÁK ČONKIN. Švejkovská nota oživá znovu a znovu. (04.01.2024)

Krásné, humanistické dílo o boji Síly člověka se stohlavou hydrou zvrhlé moci, prosté síly a mocné jen svou početností a zvířeckostí, přímo v jejím doupěti. „Silný tuší bratra ve všem, co je silné, ale ve všem, co potřebuje ochranu nebo útěchu, vidí své děti. Právě z této síly a z jistoty, kterou síla dává tomu, kdo ji má, vyplývá smysl pro spravedlnost a lásku k člověku.“ Tato nadčasová slova Charlese Baudelaira (o poezii Victora Huga) dokonale přiléhají moudré, vtipné a životu a pravdě oddané síle francouzského boxera a letce Jo Cavaliera, skvěle ztělesněného Belmondem, který pomáhá židovské rodině uprchnout z nacistického Německa. Povzbuzující, nesentimentální, ale přesto jímavý film, nikoliv prvoplánově, ale bytostně: protože v troskotajícím světě právě vědomí přítomnosti, neřkuli blízkosti takové sebeobětující síly musí dojmout zcela zákonitě. A nejen dojmout. Také posílit! (23.08.2009)