Reklama

Reklama

Generální linie

  • Sovietsky zväz Geněralnaja linija (viac)

Obsahy(1)

Poslední Ejzenštejnův němý film. Na rozdíl od jeho předchozích filmů má hlavní postavu, chudou vesnickou dívku Marfu, která se zaslouží o vznik a rozvoj kolchozu na malé ruské vesnici. Film poetickou a vtipnou formou zobrazuje kolektivizaci a vrcholí příjezdem traktoru. (ČSFD)

Recenzie (26)

CheGuevara 

všetky recenzie používateľa

Pokud si chce divák vyzkoušet, jak moc dokáže oddělit formu od obsahu, je sovětská avantgarda zcela ideální. Nejspíš nemám to správné pochopení pro utužování kolektivismu, víru v lepší zítřky a obětavé mužíky s dobrým srdcem, a tak byla Generální linie pro mě filmovými muky. O to hůř, že mi to nepřišlo ani legrační. Snad mi chybí ten správný kádrový humor. Navíc němá projekce bez jakékoliv hudby nebyla nejšťastnější volbou. O to víc zamrzí, když člověk vidí sovětský formalismus na vrcholu svých sil, ale v tak hloupém a v kruhu se točícím filmu. Ble. ()

blueskin 

všetky recenzie používateľa

tenhle film je jedno velké wtf. sovchoz ve funkcionalistické vile, svatba jalovice a plemenného býka, spravení rozbitého traktoru pomocí dívčí sukně, leninův dvojník na úřadě a samozřejmě ODSTŘEDIVKA! ejznštejnovy filmy se ale těší takové oblibě především kvůli své vizuální stránce a ta stojí i v případě generální linie za to. trochu rušivě působí jen nadužívání podhledů, s kvalitním soundtrackem se to ale ukoukat dá. ()

Reklama

Marze 

všetky recenzie používateľa

Budovatelský komunistický film o tom, jak chudá statkářka-zemědělkyně Marta zakládá kolchoz. Potřebuje si půjčit koně, aby zorala pole, ale bohatý statkář jí ho nechce půjčit. Pak už jen sledujeme útrapy kolchozu. Tento film má úplně jiný styl, než dva Ejzenštejnovi filmy, kterými se proslavil Křižník Potěmkin a Deset dní, které otřásly světem. Ale jeho pojetí filmové montáže posunulo světovou kinematografii. ()

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

[3,5*]     Budovateľská agitácia podaná vtipnou formou. Nestrhlo ma to až tak ako Október (1928), či Křižník Potemkin (1925), predsa len, téma kolektivizácie nie je až tak zaujímavá ako revolúcia. Napriek svojej dĺžke ale film vôbec nenudí. Ohromne silnou stránkou je opäť kamera a strih, úžasne pôsobivé obrázky sú zmontované do zaujímavého a zmysluplného celku. Spočiatku to je dosť depresívny náhľad do sveta hrozivej biedy, ale nástupom tých správnych, angažovaných ľudí sa postupne všetko mení k lepšiemu. A keď ešte nastúpi aj "balšája ťéchníka", máme tu radostný svet, ktorý svojou dokonalosťou niekedy zablúdi až do sci-fi oblasti. Všetko je to ale brané s nadhľadom, páčil sa mi ten sarkastický humor. Trochu mi vadila tá tiesnivá hudba, občas až nepríjemná. ()

vitekpe 

všetky recenzie používateľa

Etuda o zpracovani veproveho masa byla teda fakt husta... Jinak jde o cernobily dvouhodinovy nemy film o budovani stastnych socialistickych zitrku, zobrazeny na principu zalozeni kolchozu a dalsim spolecenskem rozvoji, cimz se trpici venkovne zbavi bidy... Samozrejme je to predevsim o Ejzenstejnovych obrazovych kompozicich. :) ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (1)

  • Na příkaz Stalina se musel změnit název filmu na Staré a nové (Staroje i novoje) a vložit do již nahraných kopií. (Zdroj: kniha Slavní režiséři). (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené