Cesta ven

Snaha o sociální drama s nepříliš zkušenými scénáristickými postupy, které sice etnograficky zachycují řadu situací ze života a kontaktů v rámci formálních i neformálních institucí, přinášejí i pocit bezvýchodnosti, ale nadstavba, která by výsledek posouvala k upřímnému diváckému zájmu, se nekoná. Nejhezčím momentem je asi miniatura dialogu s krejčovskou mistrovou. Kamera se příliš často opírá o pouze staticky vymyšlené scény. Etnická autenticita a neherectví ve stejném dilematu jako v Tycově El Pasu. (14.02.2015)

Pro mě osobně plus mínus zbytečný film, jako součást výukového materiálu základních a středních škol, abychom trošičku pomohli integraci a zabránili nárůstu neopodstatněného rasismu a náckovství v kombinaci s diskuzí a dobrým kantorem velmi vhodný. Petr Václav je férovej chlap, jestli mi rozumíte, to je jasný. (16.02.2015)

Velmi realisticky natočený, působivý silný příběh o cikánech, že i mezi nimi se najdou normální lidé. Nezastávám se jich, nemám je rád, ale neháži je všechny do jednoho pytle. Bohužel jen 1% ze sta je normálních a těm fandím. Všichni je odsuzujeme, ale ruku na srdce mezi námi jsou daleko horší svině. Dal bych i vyšší hodnocení, ale něco tomu schází. (06.03.2015)

Navzdory vcelku pozitivním recenzím i řadě proměněných nominací na lva (protože nám vládne pokrytectví a nechceme být označováni za rasisty, že), jsem čekal čistě manipulativní záležitost od začátku do konce. Něčeho takového jsem se ovšem dočkal jen z menší části, tvůrci naštěstí netlačili zbytečně moc na pilu a mile mě překvapili snahou o jakousi alespoň místy trochu objektivní sondu a sebereflexi, což rozhodně kvituju. A z hlediska dramaturgického se mi také dostalo docela slušně odvedené práce. Osobní výtku bych měl k ale faktu, že jsem postavám chvílemi špatně rozuměl (když mluvili česky, samozřejmě), což možná byl částečně účel, ovšem celkově to padá na hlavu zvukaři (a lva v této kategorii považuju za největší výsměch). Ve výsledku to vidím na čistý průměr. (22.02.2015)

Naprosto dokonalé, realistické zpracování filmu, který se týká tak kontroverzního tématu jako je romská komunita a o jejich slastech a strastech. Žiji ve městě, kde žije velké procento rómů a s mnohými se znám, ani to nejde je neznat, když se s nimi setkávám tak často. Najít pracovní místo rómovi, to byl tady přímo ukázkový příklad, v tomto případě Žanety a našeho postoje a žel mnohdy i prázdných hlav a to nejen na úřadech. Sama jsem zažila příklad takového bezpráví víckrát a to jsem věděla, že se jedná o skutečné pracanty. Cesta ven je jako v případě Žanety téměř nadlidský výkon a proto se nedivím, že jsem svědkem jejich emigrace na jih Španělska a nebo do Velké Británie. A to píši jen o těch, co jsem znala a znám. Jsou mezi nimi velké rozdíly, to připouštím, sama po páté nevycházím ven, zkrátka každá mince má dvě strany a tahle byla depresivní, smutná a syrově reálná. Herecky zcela bezchybné, jako bych je slyšela pod okny a nebo v parku, kudy kolikrát procházím a nebo na oněch slavných úřadech. A to nemluvím o atmosféře, která byla tak sugestivní, že jsem nelenila a našla si na You Tube Nikolu s tátou, jak zpívají ty svoje písničky a když si pozvou na návštěvu ostatní příbuzné, tak to dokážou pěkně rozjet :-) Přesně jako ve filmu....... (04.03.2015)