Obsahy(1)
Ambiciózna Lisa (Claudia Gerini) zastáva významný post vo veľkej talianskej spoločnosti. Po nociach však tajne navštevuje záhadný súkromný klub opradený podivnou mystikou, v ktorom sa oddáva radovánkam s neznámymi mužmi a ženami. Pravidlo znie: mimo "Tulpy" sa jej členovia nesmú stretávať, ani nijako kontaktovať. Keď však odrazu začnú členovia zomierať a na verejnosť preniknú informácie o firme, Lisa začne konať a pravidlo poruší. Jej podivné správanie si však začnú všímať aj kolegovia v práci... (Madsbender)
(viac)Videá (1)
Recenzie (38)
Frederico Zampagnone se lepší. Jeho předchozí film byla otravná hovadina a tohle už je díky své průhlednosti jen nezáměrně úsměvná hovadina. První půlka filmu přitom skýtá řadu žánrových potěšení, když se střídají nápadité krvavé mordy se sekvencemi obnažených postelových aktivit. Ale vše se tragicky hroutí, jakmile se expozice usadí a po atrakcích má štafetu divácké pozornosti přebrat scénář, jenž by výronům všelijakých tělních tekutin dodal nějaký rámec a příběh. Postavy se v duchu trailerového syndromu ocitají bez jakékoli expozice či jasných motivací v přepjatě afektovaných situacích, které se vzpírají i sebeprimitivnější logice. Rozuzlení celého křečovitě přepáleného vyprávění pak je nejen dlouho dopředu odhadnutelné, ale navíc natolik směšně završené, až posouvá laťku naprosté scenáristické bezradnosti do nových výšin. Asi bude na čase přijmout fakt, že Zampagnone vskutku je oním samozvaným pokračovatelem zlaté éry italského hororu, ale s dovětkem, že pouze jejích nejzoufalejších a nejpitomějších příspěvků. Že se snaží pochlebovat žánrovým fandům důslednou revitalizací charakteristických prvků gialla, rozhodně není jakkoli polehčující okolností. ()
Snímok by som vzala skôr ako zmutované giallo do tendenčnej formy. Áno je tu všetko čím žáner disponuje , či už kamera, ktorá nezaprie Daria, ako ani v chvíľkovo motivačnom sounde ( tu ale rýchlo prechádza do inam ), tak ani formou. Pobrala som to ako skúsenosť, že využiť základy žánru sa dajú aj v dnešnej dobe a pritom pohladiť krvilačné obecenstvo. Určite ale vydarená ( no zabudnuteľná ) filmárska snaha. ()
Přesně to, co v loňském roce udělalo z německých Masks povšimnutí hodnou hororovou událost, přesně to tady chybí. Federico Zamaglione klouže po povrchu, oslavuje žánr povrchními atrakcemi, ale jádro mu uniká. Načančaný, řemeslně docela přesvědčivý, ale zcela prázdný film. ()
Po neutuchajícím nadšení z filmu Masks jsem hledal další z novodobějších giallo kousků. Tulpa - Perdizioni mortali ale ani zdaleka nedosahuje takových kvalit jako výše zmiňovaný Masks. Vraždy jsou zde sice originálnější a vynalézavější, ale děj filmu mě zrovna dvakrát neoslovil. Potěšila účast Michele Placida ikdyž už to není takovej bourák jako v dobách kdy hrál Corrada Cattaniho v televizním seriálu Chobotnice. Jinak je pro mě Tulpa průměrným giallo filmem. ()
Červené auto, noc, modře ozářený vchod. Spoutaná žena s roubíkem na loži (líbí se jí to), červené svíčky, po schodech sestupuje zahalená postava v klobouku s černými rukavicemi a dýkou... Dýka projíždí hrdlem polonahého muže, ostří je vidět v otevřených ústech, krev stříká... Mnohým se jistě vybaví Argentova Opera. Rovněž barvy, tak pro Argenta typické, jsou důsledně využívány v celém filmu, zejména červená. Budu si myslet, že nejde o vykrádání, ale o poctu mistrovi. Nahá těla, plná prsa, BDSM, swingers party, soukromý klub. Zpočátku divák nechápe, proč se děje jedna vražda za druhou, což je jistě záměr. Pěkné gore, krev správné konzistence i barvy se hrne z těl obětí, kdy odříznuto, odstřihnuto či odhryznuto je ledacos. Zajímavé, že při vytržení oka jsem si místo na Fulciho (ale taky) vzpomněl na Kill Bill (na rozšlápnutí bohužel nedošlo). Jen chvílemi jsem měl pocit, že opravdové giallo je dávno mrtvé a já sleduji pouze jeho podivně současnou a nevěrohodnou odnož. Některé scény ale měly šmrnc, třeba honička v podzemním labyrintu. Žádná bomba, ale slušný thriller s mysteriozními prvky. ()
Reklama