Dnes sa nikam nejde

veľmi dobre budovaná atmosféra napätia, najlepšie sú samozrejme sekvencie z vyhrabávania munície.... už v tomto filme sa rysujú niektoré prvky Tarkovského tvorby (napäté detaily tvárí, hrnček + kvapkajúca voda, studňa, "hlina", obeta, smrť jedného vs. záchrana mnohých), no zase to podľa mňa preceňovať netreba.... ono, tú napätú atmosféru narušia totiž niekedy ztreštené konania postáv.... napríklad keď si vojak s úľavou zapáli pri bombe a ponúkne prísediaceho, alebo vidíme "transport" ísť po rozbahnenej ceste kde sa náklad kymáca, a potom zrazu po rovnučkej asfaltke..... no a výsledné výbuchy neboli samozrejme také silné, aby tie bomby bolo treba trepať až niekoľko kilometrov za mesto.... Tak či tak, takéto ranné filmy veľkých režisérov ľudia pozerajú najmä zo zvedavosti a pocitu "kompletizácie" filmografie - ak niekto tvrdí opak, tak mu moc neverím :) (07.09.2012)

5/10 První Tarkovského film (nebo jen školní cvičení?) nabídne i s krátkou stopáží svižný příběh z poválečného maloměsta, uprostřed kterého se čistě náhodou objeví zapomenuté nacistické skladiště se spoustou munice, co by v případě exploze srovnala velkou část zástavby se zemí. Proto je povolán ne zcela zkušený ženijní oddíl pod vedením kapitána Galiče, aby nebezpečný nález vyvezl mimo centrum a zlikvidoval. Každý ze zúčastněných má svůj příběh, ale protože se klade důraz na výstavbu napětí mezi evakuovanými obyvateli, bohužel, je minimálně rozvinut. Některé záběry při vykopávání granátů v konfrontaci s předchozím sdělením o jejich aktuální nebezpečnosti ale působí i na nevojensky vzdělaného diváka až komicky. Granát, který „tiká“ je na ochranu přikryt vojenskou blůzou a přestože je v hromadě střeliva nahoře, čeká se s jeho odvozem na poslední jízdu. Docela by mě zajímalo, jestli režisér viděl dost podobný československý snímek Bomba vzniknuvší o dva roky dříve, protože jsem v něm pozoroval jisté paralely… (23.10.2008)

Tarkovského a Gordonova sovietska Mzda strachu. Ani sa nechce veriť, že ide o študentský film, takéto masové scény by sa dnes na tejto úrovni urobili pred zeleným plátnom, ak by bolo študákom zrovna k dispozícii. Film má dve polovice, najskôr sa babreme v zemi a je to napínavé, neskôr sa bomby prenášajú v aute a je to napínavé tiež. Občas je to aj celkom vtipné a občas rozpačitejšie. (30.07.2017)

Má hloupá představa, že se bude jednat o rodinnou rozepři, která vyvrcholí slovy: "Dnes se nikam nejede, milánkové!", se ve mě šprajcla na dlouhou dobu, ale jelikož vím, že Tarkovskij není Susanne Bier v džínové bundě a s knírem, šel jsem do toho. Téma bomba na venkově je brilantní, horší je to s "chytnutím diváka za flígr". Opravdu, vůbec jsem to neprožíval, bylo mi to všechno jedno! Rodino, voják ze mě fakt nebude! (10.08.2009)

V malém sovětském městečku je náhodou naraženo na "hromadu" nebezpečných dělostřeleckých granátů z druhé světové války. Rada, starosta a armáda se usnesou, že bomby, jednu po druhé, vyvezou za město, kde je nechají bezpečně explodovat, zatímco obyvatelstvo musí být nekompromisně vystěhováno... Neprávem opomíjený film Andreje Tarkovského. Za těch čtyřicet minut je nám tu naservírovaná taková spousta dramatu a napětí, které se láme až s úplným koncem filmu, že jsem chvílemi ani nedýchal. Ano, u Andreje Tarkovského byly i začátky hvězdné!!! (20.05.2005)