Zvrátený

Hovno vyskočí ze záchodové mísy a nacpe se s palčivou bolestí do rekta. Chvilku srovnatelnou s věčností si tam pobude, načež se začne nepříjemně tlačit střevy směrem k žaludku a jeho leptajícím šťávám. A až přejde pocit na zvracení, namíří si to jícnem přímo do úst v podobě sladkého sousta, co po vyndání ještě rozverně svádí chutě svou lahodnou vůní.. Toť struktura Noého experimentální provokace, v níž kamera na střídačku bezcitně stojí, rotuje, nebo létá na oběžné dráze Kubrickova odkazu. Subjektivně zneklidňující, s dokonalým výběrem hudby a stovkami podnětů k zamyšlení se nad příčinou, důsledkem a časem, co všechno zničí. Všechno, bez výjimek.. Nejhorší na tom je, že to hovno ani nebylo tvoje, Roupe. Vyhrál jsi.. (04.03.2013)

"Od pointy k začátku, hloupě točit, pozpátku?" Sorry, ale mě to chladným nechalo. Cesta k mé empatii vede přes "dostat mě na plátno". Představit mi postavy, získat mě pro některou z nich, abych pak mohl zažívat nějaké ty emoce. A ne že hned na začátku režisér začne komusi za cosi sprostě nadávat, mlátit ho s gustem hasičákem do hlavy a chtít po mě, abych se nějak citově angažoval, když mi nedal šanci vytvořit si k jakékoli postavě jakýkoli vztah. Zdařilý a výstižný komentář (ostatně jako téměř vždy) má Gilmour93, až na to, že ta jeho pětihvězdičková vize obráceného zažívacího procesu, od záchodové mísy až po jícen a chuťové buňky na jazyku mě zneklidnila (zvedla mi kufr) víc, než celý Gaspar Noé a jeho antidivácký, imho jen na šokující efekt natočený revenge before rape experiment. (17.01.2013)

Brutálne, realistické a s jasným cieľom šokovať diváka, čo sa aj podarilo. Nemám na mysli len tie dve kruté a drsné scény (hasiaci prístroj v hlave a scéna surového znásilnenia bez jediného strihu) ako skôr film ako celok. Tým, že štruktúra filmu je príbehovo koncipovaná z konca na začiatok (v tomto prípade originálny nápad ako pointu filmu zdôrazniť na maximum), sa vo výsledku dosiahol šokujúci efekt o "zvrátenej" predstave konca všetkých nádejí na šťastný život. Vizuálna stránka, hlavne na začiatku a na konci filmu, je tiež nepríjemná, dokonca možno až bolestivá, prísne účelové a presne zapadajúce do celkovej koncepcie snímku. Ďalej sa o filme nemá zmysel rozpisovať, film si každý musí zažiť na vlastne koži, aj keď by som ho vo všeobecnosti moc neodporúčal, nesadne každému. Snáď len radím pozorne odsledovať scénu v metre - naoko možno bezstarostná chvíľa a plná humorne-ironických dialógov, ale podľa mňa to bol na pochopenie jeden z kľúčových momentov. 85/100 (09.05.2015)

Tvůrci si půjčili svůj "převratný" nápad z Nolanova Mementa a obdařili ho ve své době šokujícími scénami, hrubým slovníkem a neklidnou kamerou, které poměrně dlouho trvá než se ustálí. Moje rada pro každého kdo k filmu přistoupí je, aby jej zkrátka ve 40 minutě stopli a pustili znovu. Odpadne jim tak často povinná druhá projekce, se kterou tvůrci jistě vyčůraně počítají. 50% (26.02.2021)

Ak hľadáte maximálnu koncentráciu explicitného hnusu, špiny, naturalizmu a násilia, tak táto exkurzia do Noeho hlavy musí uspokojiť aj najväčšich labužníkov. Nasilnejšie okamihy prídu keď si človek uvedomí, že v takom svete naozaj žije. Čo sa týka inkriminováných scén, oveľa viac ma vzal hasiaci prístroj. Film, na ktorý sa proste nazabúda. (24.06.2006)