Réžia:
Gaspar NoéScenár:
Gaspar NoéHudba:
Thomas BangalterHrajú:
Monica Bellucci, Vincent Cassel, Albert Dupontel, Jo Prestia, Philippe Nahon, Gaspar Noé, Fatima Adoum, Isabelle Giami, Stéphane Drouot, Eric Moreau (viac)Obsahy(1)
Mladá a krásná Alex je v opuštěném podchodu znásilněna a bezcitně zbita neznámým mužem. Její impulzivní a nezávislý manžel Marcus a jejich společný a zdrženlivý přítel Pierre se pak rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videá (2)
Recenzie (526)
Film se dá označit za kontroverzní, avšak stejně tak (ne-li spíš) za nevyrovnaný. A to nejenom scénami násilí, ale i zpracováním jako takovým. Jsou hrátky s kamerou milým a originálním experimentálním oživením podtrhující atmosféru snímku, nebo jenom bezúčelnou exhibicí, ze které diváka akorát tak bolí hlava a není schopný rozeznat, co je zrovna v záběru? Mělo by být publikum emočně odrovnáváno první polovinou filmu a pak to v něm má vše postupně dozrávat (s pomocí mistra Beethovena), protože je to ve výsledku pro sledujícího vlastně dosti zdrcující pozorovat ty nic netušící postavy a vědět to, co oni ne, nebo je divák vycucnut zbytečně brzo a zbytek filmu je pak pouze nastavovanou kaší nejenom bez citového účinku, ale i jakéhokoliv jiného, tedy víceméně nudou? To už si každý musí zodpovědět sám. Zvrácený je ten ojedinělý případ filmu, kterému kdokoli může dát jakékoli hodnocení, a naprosto ho pochopím. U mě dojmy z filmu skončily tak na půlce cesty, proto hodnotím průměrem, ale na scénu z podchodu jen tak nezapomenu, za její zpracování rozhodně palec nahoru. ()
Z prvních 15 minut jsem se málem pozvracel (nemůže za to předcházející dýmka), a to už je vzhledem k mé nátuře co říct. Není toho moc vidět, na povrch vyplouvají neposlouchatelné skřeky a kamera klimbá jak zvonec od krávy. Ovšem jako vyjádření pocitů hlavního hrdiny je to skvělé. Skutečně těžký a znepokojivý kousek, který mě svým vyprávěcím stylem a nahou Monicou stále udržoval v pozoru, avšak nemůžu se ubránit dojmu, že je to celé "pouze" velká exhibice kameramana, který dostal o trochu více prostoru, než by bylo zdrávo. ()
Gaspar Noé se rozhodl, že řekne o naší společnosti věci, o kterých se ví, ale neříkají se. Míra násilí v jeho podobě naprosto převrací vše, co jsem, kdy viděli(resp. neviděl, protože mi to nikdo neukázal). Scéna se znásilněním si nebere servítky naprosto s ničím ani s žaludkem diváka. Pro někoho to bude hodně velké sousto, ale pokud vydrží scénu v gay clubu a toto znásilnění již ho prakticky nic drastického nečeká ( pokud si nemyslíte, že drogy neexistují...). Krásná Monika Bellucci v tomto filmu dostává celkem slušnou nakládačku a její manžel Vincent Cassel na tom taky není o moc lépe. Celý tento krutý film o světě, hnusu v něm, štětkách, homosexuálech, drogách, lidech a pomstě je experimentálně odvíjen pozadu. Noé si netroufnul na styl jiných režiséru, kdy je film poskládán nechronologicky ( Alejandro González Iñárritu ). Výsledek je zvláštní. Nepadne každému, ale někdo v něm uvidí opravdu úžasné dílo. Dokonalá, živá, volně poletující kamera spojená s ponurou hudbou vytváří neuvěřitelně silnou atmosféru, která silně připomíná pobyt v tranzu nebo okamžiky pod vlivem omamných látek. Celkově film, který by měl vidět každý, kdo má silný žaludek(upřímně nepřišli mi scény až tak hnusné... už jde asi o zvyk ) a odvahu zkusit něco nového, co zkouší riskovat a poskakovat na velmi tenkém ledě diváckého vkusu. Pan režisér má hodně rád agresivitu, doufám, že se brzy s něčím opět zajímavým ukáže. ()
Hrozně zvláštní film, který v žádném případě není zajímavý jen tím, že je vyprávěn od konce po začátek (podobně jako Memento, jen je mnohem zvrhlejší a odpudivější) , ale především tím, že je neskutečně naturalistický (a tím nemyslím tunu masturbujících a kopulujícíh chlapíků v homo-ero-baru) a je to přesně ten film, kde násilí na obrazovce je tak nepříjemné, že i mě se chtělo dívat jinam a v případě jedné dost zásadní scény jsem přeskočil několik desítek sekund, protože mi z ní bylo fyzicky špatně. A to všechno doprovází pevné výtvaré cítění, které koresponduje s tím, co divák ví o ději. Čímž myslím toto - divák na začátku neví nic, mnoho toho nechápe, takže kamera sebou hází jako na vlnách rozbořeného moře (žádné magořivé střihy, nebo třesení, jen plynulé, ale rychlé pohyby) za zvuku monotónní hudby a je velmi těžké se zorientovat a postupně se vytrácí jak magořivá kamera, tak hudba a na řadu přichází dlouhé statické záběry s nulovou zvukovou kulisou a to přesně v době, kdy divák dostane k dispozici všechny indicie a ví, co se stalo a proč... Je to silnej film, ale jakkoliv je dobrej, tak je i sakra nepříjemnej. PS: ignoruju první minuty filmu a taky nechápu oficiální text distributora, který jsem před sledováním naštěstí nečetl, protože by mi zkazil hrozně moc ze zážitku ()
"Čas všetko zničí." Vzhľadom na to, že film je rozprávaný á la rak, začína hnusne, ale končí pekne. Čo je to ale platné, keď poznáme ten "skutočný koniec"? Keď si predstavím, aké uhľadené príbehy rozpráva o pomste Hollywood (ROAD TO PERDITION, POMSTA), musím sa usmievať. Keď si ale spomeniem na tento film, úsmev ma prejde. ()
Galéria (47)
Zaujímavosti (24)
- Francouzská verze DVD má na obalu napsáno hrdé prohlášení, že při premiéře v Cannes odešlo 200 diváků z 2400. (hot_spot)
- Hodně dialogů bylo improvizovaných. Při scéně znásilnění byl požadavek na herce jen takový, aby nepřekročili 20 minut stopáže. (hot_spot)
- Na dverách od toalety v dome Alex (Monica Bellucci) a Marcusa (Vincent Cassel) je plagát od Marvelu Out Of The Holocaust... A Hero! (Paldiny)
Reklama