Cesta

,,JE TU TAKOVÝ KLID. MŮŽEME ZCELA ZAPOMENOUT NA OKOLNÍ SVĚT.“...... /// Já už budu hodnej řekl taťka a vzal mamku a synka do lesa. Vodreagovat se tam a tak. Jsou přece Vánoce. Třičtvrtě hoďky (možná víc) mě voděj za rypák. Pojď sem (nic z toho…), … teď sem (a zase vedle!), … a co tohle? (hmm zajímavý… ale…aha, tak nic…) Klamou tělem, maňáskem i šachovejma figurkama a přiznám se, že čekačka na to, co že z toho nakonec vyleze celkem ujde. Tak jako normálně, že to člověka nesere. Nakonec sice stejně řeknu ,,jen“ nojo a je po vyvrcholení, ale tenhle mix nejasnejch indicií se zajímavou atmosférou a kupou sněhu se vidět dá. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už mám těch japonskejch uchyláren dost. 2.) Po lese nám běhá čurák v pyžamu. Mám se bát? 3.) Thx za titule ,,robilad21“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (21.02.2013)

Další případ pana Monka se odehrává v mrazivé divočině na okraji vidlákova, která se zdá být ideálním místem na urovnávání pochroumaných rodinných hodnot. Ovšem to by tu nesměl být místní hejsek Samuel, který se pořád bez vyzvání vrací, neomaleně flirtuje s mladou paní a zcela bezohledně štípe dříví. Panu Monkovi to všechno začíná lézt krkem, jak by taky ne. Útlocitná roláková gazela ho neposlouchá, synek mu vyloženě leze na nervy, má absťák, že by vyžvýkal celý karton Nicorettů, a ještě k tomu se všechno okolo zdá být takové jákési čudné. Pan Monk to ale opět vyřeší po svém, a pro diváka z toho plyne mrazivá atmosférická podívaná s možná dost předvídatelným vyústěním, ale podaná velmi stravitelnou formou. Španělé opět nezklamali, 4* (15.02.2013)

Když je někdo šachovej velmistr tak to bývá velmi inteligentní muž, který umí kombinovat, plánovat a činit ty správné tahy nejen na šachovnici, ale i v životě. A nebo to je také pitomec co kromě šachů neumí vůbec nic a nikdo ho nemůže vystát kromě těch dřevěných figurek. Hlavní hrdina Raul s přehledem patří do té druhé kategorie. Nesympatický dacan kterého nemá ráda ani vlastní rodina a člověk skoro chytá deprese už z toho, když vidí jak bídně ten člověk žije. V rámci polepšení sekne s fajčením a vezme rodinu do zasněženého království bokem od civilizace do malebného srubu. Bohužel brzo chytne pocit, že místní šikula Samuel bude dle všeho pěšák, který jde tvrdě po jeho královně a chce dát jeho zoufalému manželství definitivní šachmat. Navíc si ho synek oblíbí za pár dní víc než Raula za celej život, takže je třeba táhnout do protiútoku. První polovina filmu je prima když nám atmosféra a napětí stále houstne, ale bohužel jak začnou vidiny a sníky šlo to pro mě do háje. Konec se dal asi čekat, ale sednul tam dobře. Každopádně i když film mě lehce zklamal tak jedna věc se mu povedla...je to tak depresivní že jsem se z toho cítil skoro pod psa takže poctivá filmařina zvládla vtáhnout do děje. (03.01.2014)

Místo hotelu Overlook horská chata, místo spisovatele Jacka šachový hráč Raul, který má za ženu nánu a syna spratka. Na rozdíl od Osvícení ale tenhle film dopadne dobře, proto jej hodnotím průměrně. Místy utahané, pak lehce mrazivé s drobným napětím, jako celek ovšem velmi nevyvážené. Asi nejlepší scéna je s útočícím psem, byť to, že se dá vlčákovi utéci, považuji za ryzí fantazii. Na druhou stranu autoři si s divákem hrají, aby sám pochyboval, co jsou sny, halucinace, přeludy a co skutečnost. Bohužel Španělé už dávno nejsou jistotou, že máte před sebou zaručenou kvalitu, čehož je i tento snímek důkazem. (11.04.2019)

„Cesta“ je zajímavým filmem, pokud máte rádi filmy, které na vás působí, které dokážou vyvolat silné, spíše negativní emoce. V tomhle případě se to daří i tím, že je těžké se sžít s postavami, které jsou obecně spíše nepříjemné a nepomáhá ani přítomnost dětského hrdiny. „Cesta“ má dobrou atmosféru, ale jako celistvý snímek prostě nefunguje, a tak se blíží spíše tomu průměru. (05.05.2014)