Pieta

To je coraz vacsia bieda pri komentovani. Houdi sa obmedzi na "Zlaty lev", Karla Chrochta tu niet - sak ani nemoze to komentovat, nie su tu zidia a tymi je Karel posadnuty. Zas vidim mne odporneho Radka, ktory je fundom Dyvyne a tvari sa, ze pise neviemako kvalitne komentare. Korejska kinematografia ma nikdy nebavila, asi ja pre tento film, lichvar so svojou matkou - a na tom je vsetko zalozene. Nuda opat suverenne prevladla, plane kulisy a priserne dialogy. Fakt bieda . 45 % (06.02.2018)

Kim Ki-duk me neprekvapil, ale opet nadchnul a ujistil v tom, ze je to muj, jeden z nejoblibenejsich soucasnych reziseru. Misty se skutecne jedna o brutalni podivanou (ctyri lide ze sedmnacti odesli z kina behem vysilani), Kim vsak nasili dava myslenku a klasicke, az umelecke zpracovani (v zadnem pripade se nejedna o beckovy krvak). Vyborne vykreslena postava bezcitneho lichvare a jeho nova citova vazba na udajnou matku, kterou 30 let nevidel. "Kolik mi da pojistovna za useknutou ruku? 3 milionu wonu. Za dve ruky to je 6 milionu... Podej mi prosim kytaru, rad bych si na ni jeste jednou zahral..." (09.02.2013)

Pieta je provokativní drama o pomstě osamoceného lichváře, jenž za zapůjčený obnos inkasuje od zadlužených a chudých nešt'astníků desetkrát tolik. V případě nesplacení dluhu je stíhá trest v podobě zmrzačení, a za vyplacené peníze z pojistky se pak mohou oddlužit. Film dosti zvráceným způsobem testuje hodnoty lidských vztahů, nejvíce však sílu mateřské lásky. Snad všechny postavy byly pro mě tak nepředvídatelné, že každá následující scéna mě znepokojovala víc a víc. Ke konci jsem vlastně nevěděl komu držet palce a kdo je tou největší obětí. Úžasná poslední scéna mě utkvěla v hlavě snad nejvíc z celého filmu. Pro mě skvělý filmový zážitek ... (02.02.2014)

Říká se, že Kim Ki-duka musí člověk buď milovat nebo nenávidět. Nic mezi tím. Já se pomalu ale jistě začínám sunout do té první skupiny. Pieta je krutá, na začátku až nechutná, ale kdo vydrží a začne číst mezi řádky, ten pochopí. Pochopí, co chce infant terrible korejského filmu říct. A to na něm mám ráda. To, že svoje poselství tak dovedně skrývá. Ona pravda bývá dost často krutá, a proto Pieta ani jiná být nemůže. A konec? No tak ten byl geniální a natolik nekorejský, že já jsem spokojená. (23.10.2015)

Všechny předem varuji, že je to můj první Kim Ki-duk. A vůbec nejsem na festivalovou atmosféru v sále moc zvyklý, proto jsem čuměl jako péro z gauče, když se během jedné (dejme tomu) vyhrocenější scény asi deset lidí sebralo a vypadlo ze sálu. Ano, i takový efekt několik scén může mít a musím říct, že mi na konci snímku bylo trochu úzko. Je to možná takové malé citové vydírání/prvoplánové shock value, ale budiž filmu odpuštěno. Může to vadit především v kontrastu s replikami, které působí zvláštně jednoduše a do toho ta brutálnost. Právě dialogy mi hodně kazí celkový dojem, který je vlastně docela pozitivní. Celý snímek je prošpikovaný symbolikou a metafora kapitalismu je natolik zřejmá, že jí člověk pozná, aniž by si četl anotaci od Filmasie. Do toho ještě přimíchané až komické scény, kde si oba protagonisté hrají na spořádanou rodinku. Těžko říct, proč zrovna Pieta poprvé učarovala domácímu Korejskému publiku, protože je to festivalovej flick jak stehno. Ze scenáristické stránky dosti plýtvá potenciálem, ale vynahrazuje to silným vizuálním zážitkem, který může být trochu těžké skousnout. Teď už jde jen o to, jestli jste ochotni risknout své zuby. (30.11.2012)