Vajont - La diga del disonore
Réžia:
Renzo MartinelliKamera:
Blasco GiuratoHrajú:
Michel Serrault, Daniel Auteuil, Laura Morante, Jorge Perugorría, Anita Caprioli, Leo Gullotta, Philippe Leroy, Jean-Christophe Brétigniere (viac)Obsahy(1)
V roce 1959 začíná v jednom údolí v Dolomitech stavba gigantické přehrady, která měla být největší stavbou tohoto druhu v Evropě. Hlavní architekt přehrady Carlo Semenza si touto stavbou plní svůj životní sen. Hlavní inženýr Biadene slibuje velký ekonomický dopad nejen na kraj, ale i na ekonomiku celé Itálie. Brzy po zahájení stavby se začínají ukazovat vážné problémy. V půdě se objevují trhliny, které se zvětšují a hrozí, že se sesune část hory - Mont Toc do přehrady. To by znamenalo, že by se voda mohla přelít přes přehradu. Vláda i společnost, která přehradu staví, a dokonce ani architekt a hlavní inženýr však nechtějí zpochybnění stavby připustit. Novinářka, která se snaží na nebezpečí upozornit, je hnána před soud. 9. října 1963 se utrhlo 300 milionů kubických metrů z hory Mont Toc a sklouzlo do přehrady osmdesátikilometrovou rychlostí. Tato masa zeminy a kamení zvedla vlnu o výšce 250 metrů, vodní tříšť, mlha a padesát milionů kubických metrů vody přepadlo přes hráz a zalilo šest vesnic, které srovnalo se zemí. Voda se řítila rychlostí osmdesáti kilometrů v hodině údolím Piavy a zabíjela. Za oběť nezodpovědnosti, touze po zisku a nezvladatelných ambicí padlo dva tisíce lidských životů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (33)
4* hlavně za to, že je moc dobře, že filmy na tohle téma někdo točí... Hazardérský eufemismus inženýrů na jedné straně - na té druhé hrabivost, zištně motivovaná politická rozhodnutí a zmanipulované odborné posudky... Není to náhodou naše žhavá současnost? ... A pátá, nejdůležitější * za to, že tvůrci nenatočili velkofilm, který by odváděl pozornost od vlastního tématu, ale udrželi ho v odborně korektní a realistické rovině. Bravo! ()
Tak k tomuhle jsem se dostal úplnou náhodou Filmy s katastrofickým podtextem mám prostě rád hlavně pokud jsou podle skutečné události kterou mám patřičně nastudovanou. No a kdo jiný by měl zpracovat největší katastrofu v novodobých Italských dějinách než sami Italové? Nicméně pokud někdo očekává velkolepou katastrofickou jízdu tak bude patrně zklamán. Samotná katastrofa se tu odbyde v závěrečných deseti minutách a na pořádný triky evidentně prachy nebyly, ale v tomto případě to odpustím. Film totiž funguje v jiné rovině a to především postupným precizním budováním opravdu zlověstné atmosféry předcházející samotné katastrofě jako takové. Název je pak opravdu příhodný. Možná že někomu můžou některé situace tady při budování megalomanské přehrady na místě kde nikdy neměla být přijít trochu přehnané, ale jak už jsem říkal tak něco o téhle události vím a bohužel to do velké míry odpovídá historické skutečnosti. Tohle bylo vážně šílenství které svým životem zaplatilo přes dva tisíce lidí a příroda nám zase jednou ukázala svou sílu a zasadila úder naší povýšenosti a sebejistotě. Smutné a příznačné je, že za tuhle zbytečnou smrt mnoha lidí nebyl nikdo pořádně potrestán. Hlavní šéf projektu si odseděl rok ve vězení a to je fakt kurewsky málo. No a samotná hráz která mega vlnu vydržela stojí pořád na svém místě jako pomník lidské aroganci a připomínka toho jací jsme malí když se s námi příroda rozhodne zúčtovat. Každopádně po nějaký době jsem si zase pustil v době dnešních digitálních píčovin starší neznámý a poctivý film a možná bych to měl dělat častěji.80% ()
Katastrofické filmy nesnáším, ale to platí pro ty "coby kdyby" (nejhorší jsou ty, kde přistanou zlí mimozemšťani). Příroda pak většinou předevede něco, co Hollywood nenapadne, jako třeb Katrinu a New Orleans pod vodou. No a když přírodě "pomůže" člověk se svou hamižností a pocitem neomylnosti jako v Mexickém zálivu, je to ještě horší. Vajont byl podobný případ, název filmu je výstižný, akorát stál daleko víc lidských životů. Italové i Francouzi umí perfektně točit retro, speciálně období po válce, 60. léta, povrdilo se mi to mockrát. Já nevím, jsem spíš člověk, který hodnotí obsah než formu, takže při sledování zkázy údolí, zmařených životů notabene s vědomím, že je to podle skutečnosti, jsem na nějaké kontrolování, jestli jsou tam trikové záběry a jestli jsou popřípadě kvalitní, neměla ani čas a hlavně chuť. Jen jsem byla ráda, že je to pietní a ne hollywoodské zpracování. Daniel Auteuil je Pan Herec. A Vajont považuji za dobrý film. ()
"Pane inženýre, máte telefon!" "Tady jsme všichni inženýři!" Příběh Vajontu je tak moc typickým příkladem fenoménu "bezohlednost mocných", že kdyby nebyl skutečný, dal by se snadno obviňovat z těch největších klišé. Samozřejmě, je prospěšné si podobné epizody lidských dějin připomínat v rámci prevence, takže těžko Italům něco vyčítat - navíc se chvályhodně vyhnuli zbytečně melodramatickým liniím jednotlivců, adekvátně představili pozadí události a katastrofu rekonstruují věrně, aniž by působila lacině nebo naopak podbízivě efektně. Závěr sugestivní, body plus za kameru. Trochu jako pěst na oko je tu Daniel Auteuil - noname herci, nestrhávající na sebe pozornost, by se sem hodili víc. ()
Velmi dobře udělaný film podle skutečné události. Zanedbáním bezpečnosti stavby obří přehrady došlo ke katastrofě s tisíci lidských obětí. Ve filmu je popsána stavba, machinace v bezpečnostních opatřeních, honba za penězi a slávou celého managementu stavby. Daniel Auteuil tentokrát ve velmi negativní roli hlavního stavebního inženýra. V roli statečné novinářky, která celou dobu na rizika upozorňovala - Laura Morante. ()
Reklama