Nenapravitelní

Reziser Claude Zidi natocil sympaticku francuzsku komediu. Film je skor zo skolskeho prostredia, ale francuzsky humor je ceskoslovenskemu divakovi pomerne blizky, nie ako mnohe US umelotiny /Polda a Bandita, ze jo a nielen tie/. Michel Galabru /Cetnik se zeni, Tonouci se stebla chyta/ bol na urovni a filmom debutoval aj isty mlady Aniel Dauteuil /neskor aj Kondomedie, Jean od Floretty/. 77 % (07.07.2015)

Ano dej tvori len sled komickych epizodiek a aj ked nie vsetky vyjdu, tak som mal cely cas dobru naladu a viackrat som sa dobre zasmial, co sa nestava tak casto. Dost to pripomina filmy s Les Charlots (co vzhladom na rezisera nie je prekvapive), len namiesto slavnej hudobnej stvorky tu rozne eskapady zaziva skupinka neznamych frantikov v cele s mladuckym Danielom Auteuilom. Michel Galabru sa zo zaciatku vo filme len mihne a poriadne to rozbali az v skvelom finale. Takze pokial mate radi jednoduche priamociare komedie, tak sa dobre zabavite. 8/10. (22.01.2012)

Přijde mi, že Claude Zidi udělal tímto filmem krok zpátky. V tomto období už měl za sebou několik komediíí s Pierrem Richardem, Louisem de Funés a Belmondem a vypadalo to, že pro něj typické jednoduché gagy začínají zapadat do jakéhosi příběhu. Avšak v Nenapravitelných se vrátila nespoutanost a nesoudržnost z jeho prvních filmů s Les Charlots. Místo čtyř hippies jsou však hlavními aktéry více či méně komických situací učitelé a studenti soukromé střední školy, jejichž typologie je sice různorodá, ale žánrově typická - dívka do větru, přísná ředitelka, udělaný tělocvikář s podprůměrným IQ, sympatický rošťák (v podání mladého Daniela Auteuila) nebo dokonce důchodce vzdělávající se i ve třetím věku. Hlavně se nenechte zmást jménem Michela Galabru na prvním místě, jeho role typická komisaře je opravdu vedlejší. V úvodu filmu se s ním setkáme na moment v jedné scéně, ale pak na dlouhý čas zmizí, takže to vypadá, že se už znovu neobjeví. Vrátí se až na finální část, skládání maturitních zkoušek, kdy film dostává největší spád. Tento herec dokázal vždy vzkřísit i pouze několik scén z těch nejhorších francouzských komedií. Tato patří sice spíše k těm průměrným, ovšem kdyby takhle vypadala každá současná studentská komedie, mohli bychom skákat radostí do stropu. (09.01.2010)

Komedie jako dělaná pro odpočinek po sobotním či nedělním obědu. Francouzskou produkci mám ráda - ať už novou zaměřující se spíše na romantická dramata (alespoň, co já sleduji), tak tu starší, která byla zamřená spíše na komedie (opět, co já sleduji). Například mám ze staršík kromě četníka ráda filmy s kapelou Les Charlots. Tato skupinka bláznů, kteří jsou naprosto neschopní nebo spíše než neschopní, tak odhodlaní se neučit, stojí rozhodně taky za podívanou. Jeden vtípek a nachytávka na jak studenty od učitelů, tak spíše naopak, za druhým, že těžko vybrat nejlepší. Každopádně samotná scéna s maturitou, lépe ji nazvat scéna s nepřebernými nápady na nové taháky, byla the best lépe řečeno le mieux. Umělý prst, gumové natahovací sako, čelenka, podrážky z učebnice atd. Menší ochutnávka zde. (09.11.2013)

Z dnešního úhlu pohledu anarchistická záležitost, kdy děj předkládá divákovi šíleně vtipné historky, šílené historky ale občas i šíleně natahované historky. Přece jenom už je to starší snímek a některé záběry proto působí zbytečně zlouhavě. Ale účinný stroj na učení líných a vzdorovitých studentů nemá chybu! /9. 12. 13./ (09.12.2013)