Hobit: Bitka piatich armád

// Zero, nula, nada. Několik let jsem tuhle sérii bránil, hádal se, že ji nelze srovnávat s Pánem Prstenů, užíval si ten odlišný přístup k látce, dokonce i nadšeně popisoval audiovizuální stránku těch filmů, která Jacksonovi byla často vyčítána. Místo aby mě však Hobbit podržel a Bitva Pěti Armád konečně dorazila se vším, co jsem si přál a v co jsem doufal, dočkalo se mi tvrdé lekce. Jackson zlucasovatěl ve špatnou dobu, moc špatnou dobu. Tón filmu, který měl spojit jednu mladou, lehčí trilogii s tou starší, dospělejší byl naprosto ale totálně mimo a to je pro mě problém, přes který se ať se děje, co se děje, zkrátka nepřejdu. Že se v prvních dvou filmech všichni vyřádili a společně se nasmáli mi nevadilo, jenže teď měl přijít zlom, tohle byla ta chvíle, kdy jsem se měl dočkat toho, čeho jsem se dočkal v Pomstě Sithů. Místo toho ale Středozem zažívala jednu z nejdůležitějších chvílí a lidem to bylo k smíchu. Já z těch srandiček chtěl brečet, ostatní se smáli a to je zkrátka špatné, takové reakce by ten film vyvolávat neměl. O to větší škoda je to proto, že vizuálně to byla nejlepší část trilogie. A doteď mám v hlavě x momentů, které ve mě vyvolaly dojem toho, že to celé mohlo skončit hrozně, hrozně moc dobře. Jenže neskončilo, levné a tupé atrakce se valily jako lavina a film se v mých očích už jen potápěl hlouběji a hlouběji. To už se pak v samotném závěru těžko vzbuzují nějaké emoce, kromě mého rozčarování jsem totiž nic jiného necítil a to i přesto, že přede mnou umírali postavy, u kterých jsem něco cítit rozhodně měl. Jsem smutný a zklamaný a momentálně nevěřím, že to něco zachrání. Netuším, jestli se ještě někdy do Středozemě vydáme za novými příběhy, co ale vím jistě, že Jacksona už u toho nechci. And that's my last goodbye. EDIT:// druhé shlédnutí, bez crowdu, lepší, mnohem lepší. pořád x zbytečností a takovej... nijakej pocit po tom všem, kterej mě nutí zůstat na 3* ale jako film sám o sobě to stouplo :) (11.12.2014)

„Bol to môj priateľ.“ Po vizuálnej stránke žranica. No to v dnešnej dobe už nie je nič výnimočné. Jacksonovi sa žiaľ ani do tretice nepodarilo naplno využiť potenciál členov družiny. Sú tu proste len preto, aby scéna nebola prázdna (a lebo dané postavy vystupovali v knihe). Väčšina z nich vizuálne vyzerá úžasne, ale to je všetko. Prekvapilo ma, že Luke Evans je tu za kreténa (a nemám pocit, že to bol umelecký zámer, asi čaro nechceného). Peripetie s drakom sú vyriešené (prekvapivo) už na začiatku (!), síce vyzerajú vynikajúco, ale nechápal som, prečo jazerné mestečko pripomína svojou rozlohou New York 21. storočia. Zvyšok (dva a pol hodinového, ehm) filmu sa nesie v znamení príprav na gigantickú bitku a samozrejme nakoniec aj v znamení samotnej bitky. Je chaotická, nezmyslená, plná šialených strihov a divne pracuje s časom (keď finále v istom bode opustilo koncept „jednotlivých“ súbojov a vrátilo sa nazad do huriavku vojnového inferna, zarazilo ma, že stále pokračuje, mal som za to, že hlavná vojna skončila a už sa bije len zopár preživších jednotlivcov). Avšak! Neustále sa niečo deje. Legolas je akčný borec. Z jeho kaskadérskych výkonov cítiť režisérovu únavu v zmysle mal čoraz väčší problém vymýšľať niečo, čo by diváka posadilo na zadok ako v Pánovi prsteňov. A tak začal vymýšľať kraviny. Ale kraviny, ktoré na mňa fungovali napriek tomu, že chápem, že (a prečo) mnohým nevyhovovali. Od konca som čakal viac, čo sa dojatia týka. Takto mi to pripadalo prirýchle, skratkovité. Potešili zábavné hlášky („Choďte preč, aj s tým koňom.“; „Je to šialenec, majú to v rodine.“). Naopak, rušili ma dramaturgické blbosti. Dunovské megačervy tu boli akože prečo? Beorn má 35 sekúnd, to snáď nemysleli vážne. Ako môže finálny výjazd cca desiatich trpaslíkov (z nich jeden má prak a druhý váži 150 kíl) byť považované za niečo, čo významným spôsobom zvráti dovtedajší priebeh bitky? Udiera do očí i nepomer: raz jeden elf zastúpi priemernú ľudskú armádu a inokedy doňho stačí bodnúť a mŕtvy padá k zemi. Detto škrati: sú líčení ako nadpriemerne statné obludy, ale hanblivý hobit im hodí kamene do hlavy a sú off. Nehovoriac o nekonečných záchranách v poslednej chvíli, o deus ex machina a pozoruhodných načasovaniach (aká je šanca, že by sa Bilbo domov vrátil presne v tej hodine, keď začína dražba jeho vecí, keď predtým v Kraji nebol X mesiacov?). Že Legolas nedodržiava fyzikálne zákony, je pre mňa samozrejmosť. Má to predsa v náplni práce! Ale pri iných postavách som dvíhal spýtavo obočie (legendárne zlý výskok spod ľadu). Ale ako vravím: je to ohromujúce, veľkolepé a plné skvelých momentov (Thorinovo precitnutie), takže 4*. Síce by som to rád skritizoval za digitálne obžerstvo, ale pravda je taká, že mi to napriek všetkému stále pripadalo hravé, ako keby decko dostalo k dispozícii 250 miliónov. Dokonca i Evangeline Lilly mi tu pripadal super (stokrát lepšia, ako v dvojke). Cinemax TN 2014 (21.11.2016)

Tak máme za sebou zřejmě poslední dobrodružství ze Středozemě a já při této příležitosti trošku poruším pravidla a svůj komentář nevěnuji jen filmu, ale i duchovnímu otci celé filmové ságy ze Středozemě, jehož jméno zní Peter Jackson. Mám k němu ohromný respekt a obdiv za to, že se pustil do zfilmování něčeho tak náročného jako je Pán prstenů a Hobit. Musím se přiznat, že já bych radši vyprstil plukovníka vietkongu světlicí než natáčel Hobita. Proč ? Protože bych nikdy nedokázal dát do pohyblivých obrazků, tolik lásky, přátelství, odvahy a nebezpečí. Protože bych nikdy neuměl vážný souboj na život a na smrt odlehčit takovým způsobem, aby to nepůsobilo trapně. A hlavně, protože bych nikdy nedokázal prostřednictvím filmu vrátit dospělý lidi do dětských snů, kdy si každej z nás přejeme být statečný jako Aragon, moudrý jako Gandalf, vznešený jak Elf, řídit se hlasem srdce jako Hobiti a umět žrát jak Gimli. Za tohle všechno pana Jacksone velký díky. Velký díky, že jste v dnešní době udělal šest filmů, který jsou krásný na těle i na duchu. Což samozřejmě platí i na poslední díl Hobita. Dračí prolog je natočen velmi přehledně a milovníci větších táboráčků budou u začátku filmu slintat určitě víc na hasiči. První půlka filmu se věnuje hlavně vykreslení povah hlavních postav. K této části nemám co vyčíst, byla odehrána i natočena na vysoký úrovni a ani chvíli nenudila, ale stejně jsem se už nemohl dočkat závěrečné matky všech filmových bitev. Tu jsem samozřejmě dostal a užil si jí záběr po záběru jako dlouho nic. Přehledně a nepřeplácaně natočený masovky, mnoho osobních soubojů jeden na jednoho, jeden na přesilu, který nepostrádali kvalitní choreo, originální nápady i zábavné vsuvky. Zkrátka opravdová filmařská lahůdka. Moc se mně líbil i dialog o lásce mezi Thranduilem a Tauriel, krásně napsaný a ještě líp zahraný. Pokud u triologie Pána prstenů nemám pořád ještě jasno, který díl se mně líbí víc, tak u té Hobití mám po dnešku světlo. Pět armád prostě mělo vítězství už v názvu. (11.12.2014)

Nejsevřenější a nejvyrovnanější film celé trilogie, který mi ale nedokázal vyvrátit ani jednu z pochybností, které mě Hobitem provázely. Přes všechnu křečovitě zdůrazňovanou epičnost je trilogie bohužel velmi plochá, chybí ji skutečně zajímavě strukturované charaktery (vlastně jediný, kdo vedle Bilba projde nějakou dramaticky podchytitelnou změnou, je Thorin), dodané linie jsou otřesně plytké a trojice filmů předloze nedodala hloubku, ale spíš lunaparkový balast nekriticky dlouhých akčních scén. Samotná Bitva pěti armád překvapí, protože i po Gondoru a Helmově žlebu dokázal PJ vytvořit svěží, přehledné a choreograficky nápadité obří scény (armáda trpaslíků a ryšavý školník Willy na obřím praseti patří mezi pár posledních věcí, které jsem ještě v životě chtěl vidět). Bohužel od chvíle, kdy se na plátně nečekaně zjeví obří kamzíci, se z epiky přesouváme do prvoplánované tolkienovské arkády, soft verze Mortal Kombatu vycpané tunou klišé a WTF scén (Legolas a jeho prznění gravitace už snad nemůže bavit ani Petera). Poetické kouzlo ticha a čištění fajfky, které na samém konci předvede Gandalf, je tak v trilogii pohříchu dost ojedinělé. Popravdě, nejvíc mi asi utkví digitální červánky a posedlost tvůrců klást epické důrazy skoro na každou scénu, takže nakonec se skoro všechno jeví jako prkenné divadlo - navíc scenáristicky o stupeň slabší než třeba brilantní "Who am I, Gamling?" monolog krále Théodena. Jako teaser na prstenovou trilogii Hobit funguje, dokážu si představit, že moje dítě z něj bude za pár let u vytržení. Až vyroste, dá mi nicméně určitě za pravdu, že původní trojice filmů zůstává ve své větší tlumenosti a vyšší filmařské obratnosti nedostižná. Nebo dostane na prdel. (11.12.2014)

Váhal jsem, váhal .. Dávám velmi ušmudlanou pětku a zřejmě nejslabší z celé trilogie. Co se týká děje a vizuálních efektů nedá se na nic stěžovat, precizní práce odvedená po všech stránkách, ostatně jako vždy, Jackson má řemeslo v paži, ale bylo zde pár záležitostí, se kterými nejsem plně spokojen. Trošku mi vadí, že závěr trilogie má pouze dvě hodiny, vůbec by mi nevadilo kdyby byl film o 40 minut delší a vysvětlil nám toho více, je zde překvapivě hodně logických chyb, ano je to pohádka a fantasy a mně nikdy nevadily, ale posledních 30 minut připadala jedna nelogičnost na minutu, což mi příjde až přehnané, vzhledem k tomu, že v předešlých dílech jsem žádnou chybu nepostřehl. Co se týká samotného vývoje Thorina, tak mi jeho posedlost zlatem lezla už na nervy a samotná válka neprobíhala přesně tak jak bych si přál já, což mě lehce mrzí, ono kdyby všechny národy vstoupily do hory a bránili jí zevnitř, myslím, že by to působilo mnohem velkolepěji, ale to jsou menší maličkosti, které mě lehce rušily, zážitek to byl tak či tak . 85% (14.12.2014)