Hobit: Bitka piatich armád

Poprvé jsme si mysleli, že jde jen o drobné klopýtnutí, jen trochu pomalejší rozjezd. Podruhé už ale bylo jasné, že tahle trilogie je o třídu slabší než Pán Prstenů a to jak svou dramatičností a epičností, tak i režií. Trojka už je jenom rozumné zakončení, kde na první pohled sice všechno vypadá tak jak má, ale dotažené k dokonalosti není v podstatě nic. Za zmínku stojí snad jen vynikající proměna Thorina Pavézy a finální souboj na ledových krách. Zbytek je digitální bordel bez ladu a skladu, který se nedá srovnat svou dravostí a syrovostí se scénami např. v Morii ze Společenstva prstenu - což trestuhodně šokuje, bohužel v negativním slova smyslu. Charaktery a jejich motivy jsou načrtnuté tak akorát, aby se to líbilo a vizuál je patřičně načechraný, což se samozřejmě očekává jako standart. Pořád stejné výlety scénáristů do různých minipříběhů (děti ve městě atd.), pár mýtických postav se ukáže jenom tak aby řeč nestála a vše uzavírá nepřehledná, digitální, rádoby opulentní bitva. O deset let starší trilogie je po všech (!) stránkách lepší. 10 let rozdíl ve vizuálu jakoby vůbec nebyl - neuvěřitelné. (14.12.2014)

Tak máme za sebou zřejmě poslední dobrodružství ze Středozemě a já při této příležitosti trošku poruším pravidla a svůj komentář nevěnuji jen filmu, ale i duchovnímu otci celé filmové ságy ze Středozemě, jehož jméno zní Peter Jackson. Mám k němu ohromný respekt a obdiv za to, že se pustil do zfilmování něčeho tak náročného jako je Pán prstenů a Hobit. Musím se přiznat, že já bych radši vyprstil plukovníka vietkongu světlicí než natáčel Hobita. Proč ? Protože bych nikdy nedokázal dát do pohyblivých obrazků, tolik lásky, přátelství, odvahy a nebezpečí. Protože bych nikdy neuměl vážný souboj na život a na smrt odlehčit takovým způsobem, aby to nepůsobilo trapně. A hlavně, protože bych nikdy nedokázal prostřednictvím filmu vrátit dospělý lidi do dětských snů, kdy si každej z nás přejeme být statečný jako Aragon, moudrý jako Gandalf, vznešený jak Elf, řídit se hlasem srdce jako Hobiti a umět žrát jak Gimli. Za tohle všechno pana Jacksone velký díky. Velký díky, že jste v dnešní době udělal šest filmů, který jsou krásný na těle i na duchu. Což samozřejmě platí i na poslední díl Hobita. Dračí prolog je natočen velmi přehledně a milovníci větších táboráčků budou u začátku filmu slintat určitě víc na hasiči. První půlka filmu se věnuje hlavně vykreslení povah hlavních postav. K této části nemám co vyčíst, byla odehrána i natočena na vysoký úrovni a ani chvíli nenudila, ale stejně jsem se už nemohl dočkat závěrečné matky všech filmových bitev. Tu jsem samozřejmě dostal a užil si jí záběr po záběru jako dlouho nic. Přehledně a nepřeplácaně natočený masovky, mnoho osobních soubojů jeden na jednoho, jeden na přesilu, který nepostrádali kvalitní choreo, originální nápady i zábavné vsuvky. Zkrátka opravdová filmařská lahůdka. Moc se mně líbil i dialog o lásce mezi Thranduilem a Tauriel, krásně napsaný a ještě líp zahraný. Pokud u triologie Pána prstenů nemám pořád ještě jasno, který díl se mně líbí víc, tak u té Hobití mám po dnešku světlo. Pět armád prostě mělo vítězství už v názvu. (11.12.2014)

Tak ráda bych poslednímu dílu z další velkolepé "Trilogy Saga" pana Jacksona udělila 4 hvězdičky, ale prostě nemůžu. Obsahově je na tom totiž Bitva pěti armád stejně kvalitně jako předchozí dva díly. Scénář také neztrácí nic ze svých kvalit. Vizuál je ohromující. A tím se dostávám k bodu úrazu. Vizuál je totiž ohromující až příliš. Všechny ty scény a bitvy, zejména příchod Saurona, jsou fenomenální, jenže... Divák už je natolik zhýčkán CGI, jemuž neujde téměř žádný blockbuster, že už mu to přijde jako standard, norma. A v tomto díle bylo všechno natolik vyumělkované, že už mi to všechno přišlo jako nějací CGI kýčovití zahradní trpaslíci. A Legolasův Face-Lifting je opravdu síla. V tomto filmu snad nebyly žádné skutečné záběry, žádná reálná, nádherná příroda Nového Zélandu. Kam se člověk podíval, tam se na něj zubilo CGI. Korunku tomu dosadil záběr z filmu, který v pohodě najdete na netu, na němž je armáda Elfů, kteří vypadají jako naklonovaní, všichni stejní. Vypadá to, že v tomto filmu si Peter Jackson nedal žádnou velkou práci s obrovským komparzem, jako tomu bylo kupříkladu při Bitvě u Helmova žlebu. Pán prstenů měl srdce, ale tento poslední díl mi připadá, jako by o něj Hobit přišel, jakoby ztratil svou osobnost. Je to vizuálně tak dokonalé, vyžehlené, digitálně upravené, všichni mají obličeje tak čisté a bez chybičky, jako panenky, že mi až chyběla nějaká ta lidskost, nebo jak to říct. Rozhodně neříkám, že mě poslední díl zklamal, jen se to všechno zbytečně topí a ztrácí dech pod nánosy triků. (04.10.2015)

Dal jsem tomu odstup, abych se nesvezl na vlně očekávání (a následného nevyhnutleného zklamání). A vyplatilo se. Ano, Hobit není Pán prstenů. Ale sakra, Jackson to - vzhledem k předloze - dostal tak blízko, jak jen mohl. Bitva pěti armád očividně nejvíce trpí zásahy střihačaských nůžek (orientovat se v první hodině je docela umění), pak ale film nabere spád a epičnost, která už té prstenové klidně může konkurovat. Možná jí i překonává, protože tu padne až neobvyklý počet hrdinů. Prostě a dobře, za mě palec nahoru a nebojím se tvrdit, že to Jackson zvládl nejlépe, jak mohl. Teď jen počkat na rozšířené verze... (06.09.2015)

(Komentář může obsahovat spoilery) Film začal okamžitě akčním šmasakrem, kde proběhla jedna z nejpovedenějších scén celého filmu. Debata mezi drakem a Bardem. Už jen kvůli skvělému vizuálnímu a hlasovému zpracování Šmaka na ten film musím ještě jednou. Načež mě hned rozesmál jeho komický smrtelný výraz, když se řítil s oštěpem v podpaží k hladině. Do toho se stihla Galadriel nádherně rozčílit a zaláskovaný Thorin se v podzemních síních Hory mazlil se svým zlatem. Od filmu jsem čekala zásah do srdce. Přece jen ... je to na dlouhou dobu poslední návrat do filmové Středozemě, ne-li vůbec ten nejposlednější. Popravdě mi to přišlo trochu jako komedie a to díky Martinu Freemanovi. Člověk nemohl ani naplno prožívat smutné chvilky, protože jakmile byl záběr na Bilba, tak se mi smíchy roztřásla ramena. A nebyla jsem sama! Doslova celé kino se kupříkladu rozesmálo při pohledu na levitujícího Legolase, popírajícího všechny přírodní zákony. Jinak bitva proběhla přesně tak jak měla. Velmi dobře propracované šiky elfů, sympatická útočná strategie Dáinových trpaslíků a v úvodu byl zajímavým způsobem rozvinut boj se Sauronem a jeho Devítkou. (13.12.2014)