Utajené detstvo

Moc zajímavý příběh z jednoho pro mě dost neznámého období argentinské historie. Odvyprávěno to bylo hezky, ale prakticky nic navíc jsem se o té době nedozvěděl. Bylo to bráno z pohledu dítěte, čímž si režisér odvyprávěl i svoje dětství. Na druhou stranu neměl problém neříct nic víc, než to, co cítí dítě. Na druhou stranu to zase ale tak decentní nebylo, občas si tam vyzkoušel pár uměleckých vychytávek, které mi úplně neseděli. I z toho důvodu nakonec hodnotím takhle. (07.03.2014)

Nebylo to vůbec špatné - některé dost zábavné postavy (strejda Beto, Maríin bratr), několik chvil napětí, zajímavé komiksové momenty (již začátek s prolínající se žlutou a rudou byl fantastický) a krásná hudba. Bohužel to bylo asi tak vše. Celý film k něčemu směřoval, ale nakonec nedoručil silnější zakončení. Škoda. 3* (04.03.2013)

Dobře, musím uznat, že první impuls, proč se na film podívat, byla Natalia Oreiro. Vidět ji v něčem jiném než telenovele, bylo takové milé. Ale ona zde moc není a film mnohem více funguje skutečně jako vzpomínky režiséra, vzpomínky na podivný život a podivnou dobu v Argentině. Příběhem a vývojem hlavní postavy to zaujme. (27.03.2017)

Jako dětský film, respektive film z perspektivy dětského protagonisty, je to velmi důsledné a vlastně zdařilé. Problém je, že Ávila snímek zároveň otevřeně uvozuje jako historicko-politické pojednání, kde už omezený pohled malého kluka selhává. Od násilí se utíká do kreslených komiksových impresí, umírá se zásadně mimo záběr a pak už se kolem toho jenom hodně namluví a navzlyká. Film nám navíc ani nedá možnost se o postavy reálně bát, takže veškeré drama se takzvaně vaří z vody. Jako výpověď o rozbouřeném období argentinských dějin je to až příliš hezoučké, milé a divácky nekonfliktní. (01.03.2013)

Na pozadí zlej politickej situácie a názorovej neslobody sa snaží dospievajúci Juan žiť aspoň na oko normálny život. Vďaka svojim silne angažovaným rodičom, však musí žiť v „utajení“ a to prináša najmä v tejto jeho životnej etape veľmi veľa zložitých situácií. Dôležité je najmä to, že celé dianie sledujeme Juanovými očami. Na pozadí chaosu, ktorému príliš nerozumie prežíva Juan prvú detskú lásku, ktorej nevinnosť je v ostrom kontraste s dobou a situáciou v akej vznikla. Komiksové vsuvky boli fantastické spestrenie a iba zdôrazňujú detský pohľad, ktorý ako som už písal, je pre film kľúčový. Zistil som tiež, že Natalia Oreiro vie hrať a to vôbec nie zle ! Detský herci tiež podávajú skvelé výkony a tak je film ako celok naozaj silne emočne nabitý a zanechal vo mne veľmi dobrý dojem 90% IFF Bratislava 2012 (11.11.2012)