Metallica: Through the Never

Tripova noční pouť apokalyptickým městem k hudbě výborně seděla a docela se jí dařilo dělat z dalšího koncertního záznamu zdání filmu. Režisér se to snažil oživovat i dalšími triky. Staré fláky pořád šlapou, při One mne stále mrazí v zádech, ale jinak je prostě současná Metallica hudebně někde jinde než já. Mínus půl hvězdičky za zbytečné 3D (70%). (07.11.2013)

Nebudu na tomto místě hodnotit písničky, od toho ČSFD není. Koncert jako celek výborný, i když mohl mít asi i o něco větší šťávu. "Dějová" linie byla celkem o ničem, nepochopil jsem, co to jako mělo znamenat. Spíš jen samoúčelné exhibování než cokoli jiného. 3D jako obvykle zcela zbytečné. (3D, orig.) (28.12.2014)

Pánové z Metallici jsou neskuteční pozéři a ješitové, ale nejspíše i kvůli tomu můžeme na plátně vidět jeden z nejvelkolepějších rockových koncertů. Pódiové show je bombastické a zvuk perfektní. A to je vlastně všechno. Putování Tripa už je jen takovým malým bonusem navíc. Ten, kdo má alespoň trochu kladný vztah k této kapele, tak se bude bavit. Kdo ne, a jde na tento film čistě z „intelektuální“ potřeby kritizovat, bude se hodinu a půl nudit a pak po internetových fórech kydat hnůj. Jeho chyba. (05.12.2013)

Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. (15.10.2014)

Proč? Proč bylo nutné, aby toto vzniklo? Metallica je srdcovka - vychovávala mě v mých 15-17 letech, i když už ji dnes dávno nejedu. Ale proč koncert, okořenit jakýmasi výjevama úplně o ničem. "Filmový příběh"? Ale prosím vás. Také chybělo Wherever I May Roam a Harvester of Sorrow... aspoň mně a ostatní hitovky o tom ani nemluvím. Je to prachbídný a podle mě úplně zbytečný, viděl jsem 2D, takže ten zbytek je asi skrytý v tomto. Proto nedávám 2**, což bych jinak dal, ale nechávám na průměru. (15.07.2018)