Metallica: Through the Never

Ačkoliv už hodně dlouho Metallica nevydává dobrý alba a za legendární se dá považovat jen vše před Black Album, i tak je tohle nářez, přestože je to jen lehce vyladěnej záznam z koncertu prostříhanej jakýmsi příběhem. Jeho podbarvení hudbou z koncertu je dobrej nápad a vždycky jsem si přál aby někdo něco takovýho natočil. Celý vystoupení Metallicy je super a klasicky megalomansky provedený ať už zboření sochy Doris nebo elektrický křeslo při Ride the Lightning, musí se jim uznat že show umí udělat. Plus taky za to že se ve filmu objevujou spíš starší songy a z novejch hlavně ty lepší. Někdy si to dám znova. (12.01.2014)

Proč? Proč bylo nutné, aby toto vzniklo? Metallica je srdcovka - vychovávala mě v mých 15-17 letech, i když už ji dnes dávno nejedu. Ale proč koncert, okořenit jakýmasi výjevama úplně o ničem. "Filmový příběh"? Ale prosím vás. Také chybělo Wherever I May Roam a Harvester of Sorrow... aspoň mně a ostatní hitovky o tom ani nemluvím. Je to prachbídný a podle mě úplně zbytečný, viděl jsem 2D, takže ten zbytek je asi skrytý v tomto. Proto nedávám 2**, což bych jinak dal, ale nechávám na průměru. (15.07.2018)

Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. (15.10.2014)

Megalomanský arénový koncert Metallicy obohacený o dějové prvky, co stále slouží za doplněk, ale posunují to celé mimo klasickou live show. Moje výtka je taková, že se editem ztratila všechna hrubost a atmosféra živáku, zní to prostě jako studio. Pořád klobouk dolů před dědkama... ale jako větší masakr doporučuji FRANCAIS POUR UNE NUIT. (24.01.2014)

Třebaže Metalliku hudebně zbožňuji (ačkoliv jen starou tvorbu, co si budeme povídat, se začátkem devadesátých let šla kapela do kopru), tohle mě skoro až urazilo. Vůbec nerozumím tomu nápadu spojit koncert s "příběhem" - beztak se většinu času díváte jen na samotnou kapelu na pódiu (což je asi dobře, protože dějová linka nestojí za nic). Zbývá tak jen ubohý koncert o celých jedenácti (!) písničkách. Palec nahoru za pár opravdu skvěle odehraných skladeb a práci s kamerou. (22.05.2017)