Hračka

Pojem hořká komedie je tu naplněn po okraj. I když v těch dávných dobách se ještě nepoužíval, protože nebylo nutné za něj schovávat absenci komedie samotné. Sonda do vyšších kruhů nové šlechty je povrchní a nad dramatem převažuje komedie, přesto zasahuje podstatu kapitalismu a některé související sociální aspekty trefně a precizně, aniž by se stala manipulativním kýčem. Na to má Francis Veber autorský film pevně pod kontrolou, humor i satira jsou integrovány v harmonické rovnováze. Pro mě to není nejzábavnější film s Richardem, ale objektivně vzato určitě jeden z nejlepších. S dokonale sekundující hudbou Vladimira Cosmy. Tato kousavá sociální ironie bude ještě dlouho „stálesvěží“. Bohužel. 90% Produkce: Andrea Films (26.04.2019)

Výjimečné setkání dvou velkých herců - Michel Bouquet a Pierre Richard. Jenže toho prvního máme zafixovaného spíš z kriminálek, druhý je ikonou francouzské komedie. Což mi navozuje pocit jakéhosi kočkopsa; pravda, pár výborných gagů a solidně rozmazlený Fabrice Greco jaký mladý pan Eric. Už od začátku to celé směřuje k moralizujícímu apelu, oba pány mám ale radši v jiných filmech. (19.09.2012)

S Francisem Veberem to někdy mívám jako na houpačce. Hračka se mi spočátku z duše protivila nejen děsivou zápletkou. Už prvně jsem ale vnímal kousek s balansováním na pomezí ztřeštěné komedie a něčeho hlubšího s prvky podobenství. Viděl jsem film rozdělen na dvě části s pauzou mezi nimi a měl pocit, jakobych sledoval dva naprosto odlišné filmy, pouze se stejnými postavami. Nejdřív jsem vnímal nesympatické drama s bláznivými gagy o protivném drzém klukovi, jemuž zámožná rodina místo pořádné převýchovy splní každý sen, včetně absurdní možnosti koupit si cizího návštěvníka obchodu jako živou hračku. Dál jakoby se tohle děsivé drama otočilo na komedii, kde mi byl najednou docela sympatický nejen kluk, ale i slizký Michel Bouquet.  *** U reprízy původní dojmy s mírně děsivými konotacemi vyprchaly, zůstaly dobré pocity z originálního filmu i příběhu, přidala se zábava a ještě více zaujala výtvarní stránka. Rozpolcenost pocitů mi i teď docela koresponduje s vývojem vztahu mezi klukem Ericem a živou hračkou panem Juliénem. Tento vztah opravdu prochází zajímavými proměnami a přibližně ve středě dochází na obou stranách ke změně chování a postupnému pochopení pocitů i potřeb toho druhého. Výhrady nemám, spíše k plnému docenění cítim bariéru v tom, že mne jako obvykle nebaví Pierre Richard se svým humorem. Zde jsou ale jeho typické "šaškárny" tlumeny nebo funkčně využity v rámci groteskního děje a po většinu filmu jsem se nenudil. Důležitý z filmu je pro mne vždycky osobní přínos, Hračka ve mne poměrně dost toho zanechala a navíc vybídla k přemýšlení. Mezi řadou scén zvláště svlékání zaměstnance na Bouquetův povel je nezapomenutelné. ,,Kdo je větší zrůda? Já, protože chci, aby jste se svlékl, nebo vy, když mi ukážete zadek?" 80% (EDIT 11.1.2020) (26.08.2019)

Zatím nejlepší film s Pierrem Richardem, který jsem viděl. Svůj podíl na tom ale má taky fakt, že je to vlastně thriller, který kdyby nebyl komediálně laděný a měl jiný závěr, by se klidně mohl zvrtnout dokonce do hororu. Ale hlavně se mi to líbilo stejně kvůli nejedné povedené vtipné scéně a také kvůli dost originálnímu námětu, který sám o sobě sliboval velké množství potenciálních gagů a naštěstí ho Veber využil nadprůměrně. Navíc to tentokrát i odněkud někam šlo a nebyl to jen sled scének, který nějak začne a nějak skončí. To se mi totiž stalo u zbylých dvou filmů s Richardem a i když jsem se u nich bavil zhruba podobně, ta bezdějovost mi v nich vadila. To tady ale bylo vyřešené, takže mám skutečně spoustu důvodů, proč mít Hračku radši než třeba Život plný malérů. Byť teda v počtu hvězdiček žádný rozdíl mezi těmi třemi filmy vůbec nemám... 4* (11.08.2022)

sociálno kritický námet, ktorý nevyznieva až tak komediálne ako niektoré neskoršie veberove filmy. jeden blbec na večeru tak pre mňa pôsobí omnoho zaujímavejšie, keďže kombinuje skutočne vtipnú absurditu, na ktorej sa nesprestávate smiať. tento snímok, hoci má výborný zámer, v tomto trochu zaostáva. (04.06.2011)