Hračka

Pouze, jako buldozer upravující skládku, zahrne synáčka luxusními hračkami, místo alespoň namátkové výchovy. Tak ať se pak tatík miliardář nediví, když si rozbije hubu o city. Mimochodem, obsadit do role „hračky“ nesmělého ňoumu a zmatkaře z povolání - Pierre Richarda? K nezaplacení! (14.01.2014)

Komedie? Jděte! Jen velmi lehce komediální příběh o tom, jak si bohatí kupují chudé, že zaměstnanci jsou pouhými hračkami v rukou svých nadřízených, a že dokopat hračky k odporu je pěkná dřina. Pravdou je, že důstojnosti se člověk nenají, ale tady ji postavy o překot odhazují v dál, a poselství je podáno tak implicitně, aby to pochopil i ten největší vykořisťovaný ňouma. Veškerý zábavný potenciál zápletky spolehlivě zabíjí herecky impotentní hňup Richard, takže se člověk bezděčně staví na stranu jeho mírně psychopatického šéfa, alias hnusí-se-mi-plebs-a-pohrdám-jím, v podání studeného Michela Bouqueta. Možná, že ve Francii stačí stabilní idiotský výraz pro titul komika, já na tom ale nic vtipného neshledávám. (20.01.2014)

Milá a veselá francouzská komedie s Pierrem Richardem v hlavní roli. Novinář Francois je vyslán na veletrh hraček, o níž má napsat reportáž. Z ničeho nic se dostane do hledáčku malého kluka, jenž si ho vyhlédne jako svoji hračku a chce ho domů. Shodou okolností je malý chlapec, syn majitele veletrhu, tak i jeho novinářské společnosti. A proto je Francois, donucen odjet spolu s malým klukem k němu domů a splnit mu všechny dětské přání, kterého jen napadnou. S bezprostředností a lehkostí s jakou si Francois, v podání jak jinak než výborného Pierra Richarda, hraje s mladým klukem je jednoduše kouzelná. Zároveň, jak je patrné, Francois supluje roli kamaráda, otce, jenž klukovi samozřejmě chybí. Vše poté vrcholí v emotivnějším závěru. Příjemný snímek, který potěší každého, kdo si rád hraje, ať už velkého či malého. (29.04.2018)

Pierre Richard jako komik/klaun/naprostý idiot je opravdu spolehlivý. Jako herec je sotva průměrný. Chtěl bych tohohle chlapíka vidět i v něčem nekomediálně založeném a pro nějaký horor s ním bych utíkal hned do půjčovny:). Francie natočila podobných komedií za dobu 70-90 opravdu neuvěřitelnou spoustu a nikdo na světě se jim v tom nevyrovná. jen škoda, že kvalita těch komedií je velmi kolísavá. Těch celkových 77% je pro mě neuvěřitelně moc vzhledem k tomu, že jde o film bez silných a zajímavých míst. Komu stačí výkon Pierra ať si ho užije. Mě nestačil... (27.10.2006)

Předem upozorňuju že nejsem fanda francouzských komedií a už vůbec ne Pierra Richarda. Vždycky když s ním v TV běžel nějakej film, okamžitě jsem přepínal. Prostě mi nesedí jeho humor a ( s prominutím ) vypadá jak dement. Do filmu jsem se pustil díky filmové výzvě od HorrFi(ho). Kámo to si mi teda ( určitě nechtěně ) nachystal oříšek. A teď už k samotnému snímku. Film začínal a já si říkal že díky těm fousům už Pierre Richard vypadá trošku snesitelněji a né jak dement. Ty fousy mu ale dlouho nevydržely. Pointa filmu je absurdní, komediální stránka podprůměrná ale celková myšlenka celkem zajímavá. U filmu jsem se sice nezasmál ale emoce u mě určitě vyvolal. A to zlost. Ten parchant mě neskutečně sral. Já bych ho proliskal, že by nevěděl čí je. Ikdyž v tom byl v podstatě nevinně. Toho netvora z něho vytvořili rodiče ( především otec ) svým špatným přístupem a svojí výchovou. Jak to vidím já tak film je spíš na zamyšlení než na pobavení. Určitě to není ta klasická francouzská komedie. Pierre Richard mi ve finále zas tak nevadil a film jsem přežil bez úhony. I přesto musím říct, že fanda P. Richarda a jeho komedií ze mě určitě nebude. (07.04.2020)