Bok po boku

Vyhladit film z povrchu zemského, nebo zachovat to, co dělá film samo o sobě filmem? Můj názor se po tomhle dokumentu nikterak nezměnil, ale i tak mě bavilo řešit a provrtávat v tomhle palčivém filmařském duelu všechny jeho aspekty. A když jsem se ještě dozvěděl, na co se točilo například takové Festen, měl jsem o zábavu postaráno. 9/10 (10.02.2015)

Poslednou vetou to vystihli :) Dokument je z pohľadu informácií slabý, spomenie sa pár kamier a potom jedna, ktorá je v súčasnosti najlepšia. A do toho hodinu a pol rozprávajú významní režiséri a iné osobnosti, prečo majú radšej digitál alebo celuloid...ak by to malo 50 minút, tak super, ale takto je to zbytočne natiahnuté. 60 % (02.05.2013)

Digitalizace všeho je proces ve kterém jsem žil posledních 10 let a vyrostl, je moc zajímavý ohlédnout se nyní zpět a uvědomit si co se vlastně stalo, slyšet názory z různých perspektiv. Původní médium je nahrazováno a samozřejmě se to spoustě lidí nelíbí, jsou v tom plusy mínusy... a je to předmětem dloooouhý diskuze. Tento dokument je pro film něčím podobným, jako bylo SOUND CITY pro muziku - zastesknout si a jít dál. Běžný divák-konzument beztak změnu ani nezaregistruje. (07.09.2014)

Byla to jízda jak blázen, ale mám dobrý vnitřní pocit, že jako filmový fanda jsem pro věc něco udělala. Jsem o chloupek chytřejší a vím například, proč tu příšernou roztřesenou kameru někteří tak rádi používají a jiné podobné filmové lahůdky a vymoženosti. Je to v mnohém velký posun vpřed a nebo naopak ? :-) Doporučuju. (15.03.2015)

Povedené přiblížení vývoje filmových technologií a to nejen filmu vs. digitálu co se týče kamer, ale digitalizace obecně. Dokument se snaží být objektivní a snaží se nabídnout názory celého spektra. Finální message je samozřejmě něco ve stylu vznešeného moudra o tom, že klíčový je talent a ne technologie. A to je samozřejmě pravda, ale na to jako divák kašlu. Zajímavý je právě souboj přístupů jednotlivých filmařů. Tady ve finále Side by Side přeci jen vyznívá jako jasná oslava digitálu. Tedy aspoň se tak nějak snaží vyznívat. Klasičtí digitální průkopníci jako Cameron a Lucas totiž působí jako pomýlení staříkové, kteří dokola omílají svou mantru. Dokonce i mnohem rozumnější lidé jako třeba Danny Boyle víceméně přiznávají, že digitální kamery jim "jen" umožňují experimentovat otvírají jim (a bohužel nejen jim ale i netalentovaným nulám) nové dveře a to vše super levně. Je to ale dobře? Ano i ne. Na drtivou většinu rozřesených close-upů a rádoby uměleckých úhlů, které digitální kamery umožňují není nikdo zvědavý. Navíc jak sám dokument skvěle podotýká chybí tu totiž tastemaker, který by filtroval ty tuny odpadu, které nyní mohou tak snadno vznikat (a bohužel vznikají). Že to otevře dveře novému talentu pro který by extrémně prohibitivní náklady spojené s klasickým filmem zabránili schopnost proniknout do světa filmu? Fuck that. Ti nejlepší si vždy cestu našli. Jestli jsou Lena Dunham a ti ostatní noname nuly uvedené v dokumentu příkladem toho nejlepšího talentu, kterým digitál otevřel dveře, tak to teda fakt nedík. Mezi advokáty digitálu v dokumentu asi jasně vede David Fincher, který prostě a jednoduše nějaký ten talent pobral a umí novou technologii využít k dělání poctivé filmařiny a ne jen ke zbytečné touze za každou cenu měnit něco co už bylo víceméně dokonalé před pěti či šesti dekádami. Co se týče kamer samotných háček je jen v tom, jestli na to (dokumentem tolik propagované) 4K a vyšší rozlišení stačí. Dnes bezpochyby ano. Ale to si ještě nedávno myslel i Lucas o svých tehdy nadčasových HD kamerách. (02.11.2014)