Da Vinciho démoni

1. The Hanged Man: O rozjezdu je toho hodně co říct, ale protože chci komentovat každý díl, pokusím se stručně. Seriál je jednoznačně fiktivní a paralel se skutečním Da Vincim, papežem Sixtem IV. nebo spiknutím Pazziů ve Florencii využívá spíše k pobavení znalců, nehledejte v něm tedy žádné historické přesnosti. První díl rozdmýchává příjemně nekonvenční fantasy, kde podobně jako v GoT není nouze o erotiku nebo násilí. Pojetí Leonarda zase připomíná Formanovo barvité líčení Mozarta jako geniálního a podivuhodně neomaleného hejska. Vlastně všechno podléhá stylizaci, od postav přes výpravu až po (sice digitální, ale přesto) krásné jízdy kamery nad Florencií nebo zpomalené detaily pohybu ptáků, působící dojmem, že je snad někdo natočil vysokorychlostní kamerou. A hudba McCrearyho je třešnička na dortu. Zatím okouzlující, a pokud se seriál neutopí ve vlastní provokativnosti, možná se stane mým letošním seriálovým favoritem. 85% 2. The Serpent: Parádní scéna večírku nádherně dokresluje postavu hraběte Riaria, kterou si začínám pořádně vychutnávat. Pokud byl první díl hlavně představovačkou hlavního hrdiny, Had je zcela v režii záporáků. Díky akčním scénám stoupá i dynamika a cliffhanger si opět schovává to nejlepší. Jen tak dál. 90% 3. The Prisoner: Zarámovaná epizoda o intrikách a hranicích, kam až soupeřící zrůdy dokážou dojít. Leonardo tentokrát trochu housovatí, ale hlavně že to funguje. Každopádně nejlepší scény zase pojistil Ritson. 80% 4. The Magician: Puzzle začíná hýřit konkrétními tvary a Florencie se začíná topit v pěkném průšvihu. Jsem strašně zvědavej, kam tohle všechno povede. Seriál si zatím drží milou nepředvídatelnost, a snové scény jsou jako vystřižené z áčkových hororů. Scéna ve věznici byla nádherná. 85% 5. The Tower: Přituhuje, a tentokrát se do potíží dostává sám Leonardo. Zatím nejnapínavější, a přitom nejemotivnější epizoda. 90% 6. The Devil: Zatím nejslabší. Jakmile Leonardo řeší jen svou linii a není v konfrontaci se zbytkem Florencie, docela to drhne. Nikdy jsem neměl rád epizodičnost seriálů a ani v tomhle případě na tom nic měnit nebudu. Navíc byla tahle vycpávková epizoda poněkud křečovitá ve snaze bořit historické (Sixtus IV.) či fikční konvence (Drákula). 70% 7. The Hierophant: Výhybka opět přehozena, a tentokrát na doposud nejlepší epizodu. Těžkotonážní náklad odhalení a zvratů, okořeněný skvělým herectvím všech přítomných. Tohle byla jízda a už se těším na season finale. 95% 8. The Lovers: Několik parádních scén mi prostě nenapraví dojem z té přemíry náhlých failů. Já sakra chci, aby takovej seriál měl logiku. Že byl nesmrtelnej Drákula, to dokážu v rámci žánru pochopit, ale aby postavy přežívaly takováto zranění, a to jen z důvodu protahování dramatizace, to zkrátka nechci nikde. Navíc motivace některých postav taky místy připomíná dort pejska a kočičky. Ne. Tohle nebylo dobrý season finale. 60% Celkově teda zatím za čtyři, na druhou sérii se podívám rád, ale Da Vinci's Demons si u mě udělalo solidní vroubek. 2. série pokračuje v solidní kvalitativní laťce první řady, mnohdy ji dokonce převyšuje a přestože se nevyhýbá občas nesmyslným časoprostorovým teleportům a zkratkovitým dějovým liniím, celkově se obstojně drží logických mantinelů. Zápletky jsou zajímavé, postavy skvělé a lépe prokreslené než v první sérii. Pro mě je opět jednoznačným favoritem hrabě Riario v podání výborného Ritsona, který svou démonickou postavu dokázal perfektně polidštit a dostat v podstatě na Leonardovu úroveň. Opět to potvrzuje, že záporáci mají často mnohem složitější osudy než přímočaří klaďasové. 85% (31.07.2013) (menej) (viac)

Celou dobu nám o renesanci lhali! ____ Zapomeňte na historii, zapomeňte na logiku, zapomeňte na vše, co by dávalo smysl a v tu chvíli se můžete poddat seriálu, kde je Leonardo da Vinci cosi jako kříženec Járy Cimermana, Sherlocka Holmese a barona Prášila. Jeho protivník má zase démonické rysy a charakter Moriartyho a osudovou tragičnost Severuse Snapea. _____ Když budete na seriál nahlížet jako na totální fantazmagorii, je to krvavá podívaná (jen těch v detailu podříznutých hrdel!) s občasným humorem (Amerigo Vespucci: "Tahle země se bude jmenovat po mně, Vespuccia!"), s dějem, který si s ničím neláme hlavu a hlavně s důrazem na to, jak zásadním způsobem ovlivňují lidi jejich otcové._________ V seriálu ostatně žádný normální otec není, všichni jsou nelítostní, po moci prahnoucí, magoři, a jejich děti se s tím musejí vyrovnat. Někdo dokáže najít vlastní cestu, jiný v zoufalé snaze po otcově uznání následuje jeho zločiny a propadá se tak do ještě větší temnoty. ____ I když je druhá řada dějově ujetější, tak mě víc bavila. Ubylo Leonardových halucinogenních vizí, charaktery postav se více prokreslily a některé z nich dokonce prošly psychologickým vývojem. Zejména mladý a zprvu nevýrazný Nico, který se naučil tvrdému pragmatismu, jak přežít. Z blonďatého naivy se tak přerodil v cílevědomého muže a je to vidět i na jeho hereckém projevu. A také oblíbený záporák hrabě Rialto, zabiják s ostýchavým úsměvem, odkryl karty a předvedl o něco širší herecký rejstřík než jen šepot a smutné mrkání. Podobnost s postavou Leonarda se stala výraznější, jejich osud je propojený a další vzájemná střetnutí tak budou jistě nemilosrdná a krutá. ____ Naproti tomu, charakter Leonarda je od začátku nalinkovaný a neuhne ani o kousek: sobecký génius, který se žene za svým cílem, ať to kohokoliv stojí cokoliv. Tím, že se nemění, ale da Vinciho role ztrácí zajímavost a větší pozornost na sebe strhávají Rialto i Nico. _____ Konec druhé série zůstal hodně otevřený, dokonce natolik, že znejistil dosud jasné rozdělení dobra a zla.____ Pro ženské publikum má seriál bonus v podobně luxusně svalnatých mužských, kteří se často promenádují nahoře bez nebo i jen s bederní rouškou._____ Dokonáno jest, skončila třetí série a žádná další už nebude. Dobře, seriál skončil na svém vrcholu. Jenom bych byla ráda, kdyby si hlavní scenárista z honorářů našetřil dost, aby měl na drahou odvykací kůru, protože ať už bere cokoliv, měl by už radši přestat. To, co jsem psala o předešlých řadách, třetí ještě vystupňovala. Hlavní dvě dějové linie jsou: Turci dobývají Itálii, jak se ubráníme? A hledáme mysteriózního sériového vraha, kdo to může být? Nemá moc cenu poodhalovat, jak moc ujeté to je, protože zkušení diváci vědí, ale přece jenom prozradím, že potkáme opět starého přítele Drákulu a nově se objeví jakási postarší Johanka z Arku, ke které už by skutečně druhý přídomek "Panna orleánská" ani trochu neseděl. Možná byla někdy na výletě v Oreláns, ale panenství už na skladě není. Jak se přesvědčí jeden z hlavních hrdinů. Na venkově, kde dávají lišky dobrou noc, si zase jeden zběhlý kněz hraje na Mlčení jehňátek. ________Leonardo zachraňuje Itálii před Turky a zároveň s hrabětem Rialtem detektivně pátrají po vrahovi, který tak porůznu nechává esteticky umučené oběti v různých kostelích či v papežově soukromé koupelně. ____ Boj mezi Labyrintem a Syny Mithry pokračuje, přičemž obě organizace mají tak shodné cíle i prostředky, jak k nim dojít, že jsou zcela zaměnitelní. Vzdala jsem snahu rozlišit je a nechala se halucinogenní jízdou fantazy renesance vést dál. Leonardo malinko zodpovědní, zatímco hrabě Rialto mění strany tak rychle, že je střídá záběr od záběru. Nico, bohužel, moc scén nedostal, i když jeho představitel zhubnul, takže už nepřipomíná barokního andělíčka. O pár postav přijdeme, ale vzhledem k šílenosti celé série nemusíme smutnit, protože je nám jasné, že tohle je seriál typu, kdy se buď musíme furt ptát: "A to jako myslí, fakt, vážně?" nebo si otevřeme nějaký sušenky a spokojeně a trochu škodolibě se pochechtáváme nad celým dílkem. ______ Leonardo, odpočívej v pokoji! (12.03.2015) (menej) (viac)