Princezna a bojovník

Na půl cesty do Nebe. Princezna a bojovník je film, kterému absolutně nechybí "Tykwer touch" a nabízí tak asi vše typické, co lze ve filmech Toma Tykwera najít. Na můj vkus toho ale obsahuje až příliš mnoho. Jako kdyby chtěl Tykwer do filmu nacpat všechny svoje nápady a jejich množství upřednostnil nad jasnou formou. Právě proto působí Princezna a bojovník jako přípravné cvičení na Nebe, na film, který mě uchvátil čistotou formy a jasným a silným rámcem vyprávění. Princezna a bojovník chce vlastně asi říct skoro to samé a v mnoha momentech se to i daří. Jenže příběh je sám o sobě strašně překombinovaný, roztahaný a na můj vkus až opravdu příliš závisí na osudových náhodách (těch bylo tolik, že by je snad i Hitchcock považoval za přehnané). Výrazové prostředky balancují na hraně mezi zvýrazňováním thrillerově pokřivených lidských charakterů (podobný přístup jaký Tykwer zvolil již ve Smrtelné Marii) a osudem předurčené lásky (Nebe). Nejsem si jistý, zda si mix těchto přístupů neřeže sám pod sebou větev. Je však nutné říct, že Princezna a bojovník není v žádném případě špatný film, ba naopak, je to film sršící nápady, filmařským umem a snahou natočit něco jiného, něco tykwerovského. 6/10 (21.02.2018)

Keď si vybavím Nebo, ktoré niť náhody / fatálnosti rozvinulo do takmer geniálnych sfér nebeských a rovnako pretínalo cesty dvoch neznámych nepochopiteľnou, všemocnou osudovou priamkou, Princezná a bojovník vyznieva len ako akási impresívna ozvena. Nebo vzniklo neskôr a ja, hoci sú si v mnohom sestrami, tieto snímky nechcem porovnávať. Brilantné finále uzemnilo všetky kritické hlasy a nastavilo ma do náručia katarzie, aj keď, to si priznajme, neplnoletej, a to absolútne oprávňuje odkliknúť 4*. Sem-tam scenáristicky "ujeté" a okato neuveriteľné, no kto by sa s týmto pri tak unikátnej rozprávke o počiatku jednej lásky otravoval?! No kto, keď je k tomu tak umne natočená? Nebuďte smiešni..... Metafyzickosť, áno, a zároveň číra nadrozumovosť sa prevaľujú vo vlnách, aby spolutvorili nadpozemský, transcendentálny celok /Nebo/ či v jadre krehkú pozemskú rozprávku /P. a b./, kde princezné vystupujú zo svojich rób a bojovníci zaseknutí v časopriestore potrebujú vyslobodiť. Ani ten čas neplynie s Tykwerom klasicky! P.S.: Pár scén ma svojou sugescoiu naštrbilo pekne neúprosne: scéna pod náklaďákom (potláčam nevoľnosť:)), "blatistá tvár zblíženia", rozhovor v izolovanej miestnosti atď..... (14.12.2008)

Dynamičnost kamery z Loly se přeměnila ve statickou a dlouhou kameru. Ta je výmluvnější než slova, AVŠAK nechci tím tvrdit, že v Lole je to naškodu, protože tyto dva filmy pojímají jedno téma naprosto odlišně. V obou ovšem naprosto vyčnívá originální individualismus jednotlivých postav a plastičnost, pravda, nic čemu by člověk lehce nemohl propadnou a uvěřit. Lidské až nadlidské (ne po Nietzschovsku) tak bych to charakterizovala. A prvotně naťuknuté téma (plně rozvinuté až v Nebi) o spojení/prolínání osobností. Metafyzično po Německu. O ano, jsem nadšená tím, že někdo jako Tykwer na tomhle světě je. (03.11.2004)

,,NEMOCNICE BIRKENHOF, PSYCHIATRIE.......“... /// Sisi se zamilovala (35 minut a konečně se něco děje) a Bodo je taky rozbitej. Co se dělo doposud je důležitý, ale tak složitě popsatelný – respektive složitě vyprávěný – takže výstižně to pojmenuju ,,hodina o hovně“. BOŽE SISI, VÍŠ CO DĚLÁŠ? Pocity? Hodně rozporuplný. Přirovnal bych to k Melancholii (vole vím, že je mezi nima 11 let...). Prostě jsem se nudil, ale jsem schopnej uznat, že Tykwer je výbornej vypravěč. Jako vejlet mezi duševní suterény dobrý, ale jako film? Prostě mě tyhle duševní bubáci nestrašej. Aspoň doufám..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že se nemám hádat s manželkou před příjezdem na benzinovou pumpu. (Na druhou stranu, - je to prej dobrý na fyzičku.) 2.) Jsem zralej na pořádkou dávku Benperidolu. (To já během filmu taky...) 3.) Thx za titule ,,PietroAretino“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (30.11.2011)

Tak tohle jsem Tykwerovi nesežral. Ze začátku to vypadalo, že se z toho klube romantický film. Bohužel se tak nestane, protože hlavní postavy spolu po většinu filmu nenaváží žádný vztah. Nakonec se z celého více než dvouhodinového filmu stane něco jako úvaha o tom, že cesty boží jsou nevyzpytatelné a svému osudu neunikneš. A to mě tedy nijak nedostalo. Natočeno to je samozřejmě opět působivě, stejně jako u Loly výborná kamera (scéna pod náklaďákem mě uzemnila ), ke snovým scénám podmanivá hudba a výborná Frnka Potente. Právě proto jsem celý film čekal, že se stane něco velkého, co změní celý příběh v něco hlubokomyslného. Ale ono se nic nestane. Já bych radši příběh, který by si na nic nehrál, jako byla Lola... (04.11.2004)