Amazing Spider-Man 2

Dvojka srovnala akční deficit jedničky (stejně jako Raimi ve své trilogii), ale záporáci zůstali stejně tragičtí jako minule, IQ scénáře je ještě nižší a z osobní/romantické linie se vytratily životnost a kouzlo, kterými je Webb obdařil poprvé - jak mi byl Garfield svým výkonem v jedničce sympatický, tady skoro vůbec. Ale pár zajímavých scén by se našlo, např. první souboj s Electrem (kdy frankensteinovský záporák formuje svou motivaci během akce a když před ním Spidey zachraní nevinné kolemjdoucí, je to krásný heroický moment) nebo emotivní rozhovor s tetičkou May o Peterově otci. A co se toho ostatními zmiňovaného stalkování týče, je o to znepokojivější/vtipnější, že Garfield při něm vypadá jako mladý Anthony Perkins a obětí jeho stalkování je blondýna. (01.05.2014)

Série s Garfieldem je nepochybně sympatičtější než ta o dekádu starší, ač vizuál mají skoro stejný a love story rovněž. Emma Stone je ale přirozenější, Spider Man lidštější (reálnější) a akce robustnější. Pořád je to ale nejvíce dětský komiksový hrdina z těch hlavních a pořád to není uchopené tak jak by mohlo být - resp. pořád je to sterilní hollywoodský biják s množstvím klišé, otřepaných scén a očekávaných twistů, které by tam vůbec nemusely být. Po dvacáté pořád to samé. Je to sice sympatické, ale už se to přejídá. (01.05.2014)

Jednička si ujížděla na hormonech, dvojka už přijímá fakt, že musí postavu něčemu zásadnějšímu vystavit (smrt, zodpovědnost, samota) a nějak ji rozvíjet a problematizovat. Bohužel se dostavuje syndrom mlácení prázdné slámy s výrazem sedláka, kterému pomřel skot. Ta klišé a milostné zvraty jsou natolik pitomé, že i nonšalantní Webb ztrácí grácii a celé to připomíná slabé moralistní momenty Raimiho trilogie. Zároveň pokračuje určitá nesoudržnost mezi pubertálně odpoutanými eskapádami v oblacích a celkem drsnými momenty (úvodní scéna bezmála nolanovsky kontaktní a dunivá) / snahou komplexněji motivovat padouchy. Není to nic, v čem by Spidey vynikal, takže přesně, jak už zde zaznělo - akce výtečná, nápaditá, spojnice mezi tím krapet jalové. Pořád nic, co by mě uráželo, ale už nic, co bych sledoval se zvýšenou pozorností a náklonností. (24.04.2014)

Težko říct, co to bylo. Ale k filmu to teda mělo sakra daleko. Jestli někdo považuje přes 2 hodiny nesmyslnýho a na sebe tupě, bez struktury naházenýho hnoje za film a ještě k tomu dobrou zábavu, tak mu trochu závidím. Já se chtěl u Kafky (a vůbec všech "sofistikovaných" metafor a pomrknutí), nekončícího střídání nálad a hlavně u čehokoliv s lobotomizovaným Garfieldem zabít. Což, pravda, bylo skoro furt. P.S.: Akce je přehledná? Who cares, když je vystavěná na totální demenci toho, co by se po vypáčení obou očí a mozku dalo nazvat "děj". (23.04.2014)

"Fighty" ... "fighty, fighty a fighty ..." To je jedinej důvod, proč na tyhle komixový "mega-cinema-komixový" kousky ještě koukám ... Postavy znám nazpamněť z komixů a videoher, dějově je to pořád to stejný a závěr jasnej od začátku. No zde závěr teda tvůrci totálně dojebali, ale už mi to bylo jedno ... jak naznačuju, dávno jsem rezignoval na děj a postavy tak, jak by měly držet pohromadě v rámci filosofie komixu ... Každopádně "fighty" jsou v této verzi Spidermana absolutně úchvatný a berou dech, temná atmosféra a vizual se mi zamlouval. Spiderman ještě o něco málo u mne trumfnul dvojku Captain America, kterej to řezal taky hodně slušně. Beru to tak ... Asie má kung fu a karate flicky se známejma bijcama, USA komixový digitální trikový řežby. Komixy miluju a akci taky. Takže když zrovna není něco z Asie, rád se zabavím u něčeho takovýho, jako je tento kousek... Film 1*, fighty 3,5*... (26.07.2014)