Réžia:
Claude ZidiKamera:
Claude RenoirHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Louis de Funès, Annie Girardot, Julien Guiomar, Jean-Jacques Moreau, Geneviève Fontanel, Jacques François, Martin Provost, Henri Attal, Mario David (viac)Obsahy(2)
Pan Guillaume je nesmlouvavý muž, geniální podnikatel a tvrdohlavý manžel. Paní Bernadette je energická žena, neméně tvrdohlavá manželka a náruživá zahradnice. Jejich manželství je věčný souboj technického talentu a podnikatelských schopností a lásky k přírodě. Stačí jedna výhodná zakázka od Japonců a život paní Bernadette se obrátí naruby. První to "odnese" její zimní zahrada - co se dá dělat, přece svého muže miluje, ale když se obráběcí stroje dostanou i do její ložnice a ona má spánek vyměřený na minutu přesně, vyrazí do protiútoku. A pomsta zklamané manželky stojí rozhodně za to. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(viac)Videá (2)
Recenzie (212)
Ztřeštěná a svým způsobem romantická komedie, která ovšem romantiku podává originálním způsobem. Annie Girardotová je skvělá a s Funesem se skvěle doplňuje. Příběh jako takový je sice hodně řídký, ale celé je to bláznivé a současně milé, hustě poseté vtípky a situacemi, které člověku nedovolí sundat úsměv z tváře, čímž mám na mysli zejména továrnu v domě, hlavně pak v ložnici. "Nemůžete vrtat a brousit potišejí?" Přitom to zůstává příjemně sedmdesátkově střídmé. ()
Zpočátku neuvěřitelná legrace. Pak se ale ukáže, že pan továrník miluje víc svou továrnu než paní továrníkovou. Annie Girardot a Louis de Funès jsou ve svých rolích tak přirození, jako by byli skutečně manželé, navíc je tu hudba Vladimira Cosmy a dialogy Pascala Jardina. Jen tu zničenou zahrádku a skleník nějak nemůžu přenést přes srdce. ()
Po boku Louise de Funèse se za léta vystřídala řada filmových manželek, z těch méně známých mě namátkou napadá Yvonne Clech, Paulette Dubost, Andréa Parisy nebo Dominique Davray, k větší slávě měla nakročeno Claude Gensac, která s ním hrála nejčastěji. A pak v závěru jeho kariéry někoho napadlo spojit ho s tehdejší největší ženskou hvězdou. Překvapivě se nekonal takový úspěch, jaký si asi tvůrci slibovali, přitom spojení Louis de Funès-Annie Girardot muselo podle mě působit dost lákavě. Pro mě je dodnes Jeden hot a druhý čehý výborná zábava s dobrými dialogy, i když některé frky jsou tak pitomě jednoduché, až to bije do očí (třeba počítání dělníků před spaním). Nicméně ve druhé půlce Annie Girardot dodržela svou tehdejší trade mark emancipované a všeho schopné ženy. ()
"Hádejte, co jsem měla k večeři. - Pivní sýr? - Ne, banány!" Louis de Funès a Annie Girardot spolu vytvořili vážně zábavný manželský pár, jehož denním chlebem byla často až nezdravá míra tvrdohlavých emocí - taková menší francouzská Itálie. Oba herci se svých partů zhostili s vervou a dali vzniknout mnoha humorným scénám. Nejvíce mě však pobavily sekvence s kulečníkem a vytahovací šerpou. Člověk by se rozhodně v takhle živelné a divoké domácnosti nenudil, zároveň by byl ale brzo zralý na blázinec. Slabší čtyři hvězdičky! ()
Takzvaný sedmdesátkový green-deal, kde si člověk, který maximálně znečišťuje životní prostředí, mastí kapsu na vynálezech, jenž mají zachránit planetu... :-) Ale k filmu - vynikající Zidiho komedie, jejíž kulečníková scéna u prefekta, patří mezi vrcholné momenty Funésových snímků. Stejně dokonalá je i romantická večeře mezi spoustou soustruhů, svářeček a vrtaček. Geniální film. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (6)
- Natáčení probíhalo od listopadu 1977 do ledna 1978, pařížská premiéra se konala 22. března 1978. Jenom v Paříži za první týden promítání vidělo film více než 200.000 diváků, v celofrancouzském srovnání za rok 1978 se film dostal na třetí místo a v kinech jej zhlédly více než dva milióny diváků. (argenson)
- V jedné scéně je paní Bernadette (Annie Girardot) tázána na svůj věk, přičemž odpoví, že je o 17 let mladší než manžel (De Funés). Mezi Girardot a Funésem byl přesně takový věkový rozdíl i ve skutečnosti. (ClintEastwood)
- Ihned po začátku natáčení se ozval režisér Jean-Pierre Mocky, že námět filmu se velmi podobá scénáři, který on sám krátce předtím Funèsovi nabídl. Funès měl sice o námět zájem, film ale začal realizovat osvědčený tvůrce komediálního žánru Claude Zidi. Mocky se nevzdával a kvůli autorství námětu podal žalobu k soudu, probíhající proces pak ohrožoval celé natáčení. Mockymu se sice nepodařilo dosáhnout stažení filmu z distribuce, u pařížského odvolacího soudu nakonec ale dosáhl finančního odškodnění ve výši 350.000 franků. (argenson)
Reklama