Czech Century
Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Videá (7)
Recenzie (452)
Zajímavá koncepce, jistá režie, ale výsledek nevyrovnaný v závislosti na tom, čí hlava mluví. Pojmout Beneše jako existenciálně zcizenou postavu, která mluví, jako by jí hlas nepatřil, je zajímavý, ale to mi nezabrání u jeho monologů dřímat. Nejvíc mě baví Sedláčkova práce s nedějovými detaily, které často shazují dějinný patos. Komunistický diptych zvedl úroveň o třídu výš. Zejména schopnost vypořádat se s traumatickými tématy civilně a převážně bez démonizace je chvályhodná. Sedláček s Kosatíkem dokázali najít v komunistických pohlavárech lidi, což je po dvou dekádách bezpohlavních karikatur epochální úspěch. Vyorálkův Gottwald je nejlepší porevoluční filmová postava - nejen mírou demytizace, ale především způsobem, jakým si herec poradil se zprofanovanou mocenskou maskou. Volám už roky po něčem, co nám pomůže "pochopit" dějiny jinak než jako gambit pravdy a lži, České století k tomu má zatím zdaleka nejblíže. ()
Nemůžu si pomoci, ale nesdílím většinu ze zdejších výtek, mně se České století nadprůměrně líbí. Je třeba si uvědomit, že se zde podávají vlastně dějiny politiky, a ta se neodehrává v honičkách aut a přestřelkách, ale převážně v dialozích v kancelářích, na poradách a konferencích. Měl-li se seriál zhostit svých ambicí, stěží se mohl vydat jinou cestou a stěží také mohl dopadnout lépe. Po posledním dílu jsem přidal i pátou hvězdu. ()
Veliké bourání(4) Den po Mnichovu(3) Kulka pro Heydricha(5) Všechnu moc lidu Stalinovi(4) Zabíjení soudruha(5) Jinak velmi potřebny seriál, ktery se měl ovšem vysílat před volbama, aby to s mladejma komančema alespoň trochu otřáslo. Fakt, že grázly musí hrát páni herci, neb jinak je to na hovno se beze zbytku potvrdil i zde. Chtěl bych vypíchnout Davida Novotného, Jiřího Vyorálka, Jana Budaře, Radka Holuba za grázly a Martina Hubu či Ivana Trojana za ztvárnění TGM, resp. plukovníka Moravce. Musíme se dohodnout(4) Je to jen rock´n´roll(5) Poslední hurá(5) Ať si jdou(4) ()
Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (menej) (viac)
Velké Bourání 1918 - Úvodní díl naznačuje ihned několik zásadních věcí. Inscenační provedení je skutečně reálnější v interiéru, než mimo něj. Ostatní scény atmosféru doby moc nevyjadřovaly a herci posbíraní ze všech možných míst, v kontrastu se současnou hereckou elitou, prostě nestíhají. Perfektní potenciál k vyobrazení něčeho, co zde 40 let nebylo možné, bylo "odloženo" na 23 let, kdy jsou již prostředky pouze na TV seriál. Nicméně v dnešní, těžko pochopitelné době, kdy se filmové umění stává pouťovou opičkou na gumě, musíme brát tento projekt všemi deseti a přehlížet spoustu věcí. Okrajové dialogy, divně humorné scény, opravdu slabá hudba a prázdně vyznívající scény, zásadních momentů (Masarykovy projevy apod.) Výborně rozjetý dialog Masaryk vs. Llyod George, zazdí jeho umělý návrat do vlasti, a nebýt herce, který ztvárnil Aloise Jiráska, koukal bych na to celé ještě zoufaleji. Nicméně celkové Hubovo pojetí "tatíčka" bylo perfektní a závěrečná píseň přece jen něco vynahradila. " Nauč se synáčku, hospodařit...." Prvorepublikový páni továrníci, uhlobaroni a v první řadě politici, to potom zakladateli Národa ukázali po svém. Na další díl se rozhodně těším. Den po Mnichovu 1938 - Jedna z nejzásadnějších historických událostí je opět poznamenána podivnostmi provázející toto inscenační ztvárnění. Připadá mi to, jako kdyby se tvůrci za každou cenu museli zavděčit současné, jednoduché mentalitě diváků. Mimo Beneše jsem nevěřil nikomu ani slovo....možná, že je to můj problém, ovšem, kdo zná, a dokáže se podívat na Dny Zrady od Vávry střízlivým pohledem, nemůže toto akceptovat. Nechci nic srovnávat, ovšem na tento díl jsem hodně sázel...a ono nic. Soukromá psychologie a bezmocnost "nahého" Beneše, Landovo hospodské, vulgární výrazy a naprosto směšný závěr, mně osobně prostě nestačí, ne..tohle ne. Totálně to zazdil "útok" na generála. Opět nicotná hudba (Liška například ve DNECH svou hudbou udělal skoro 50% atmosféry) Sakra, řekl jsem, že nebudu srovnávat, ale furt to nejde. Proč ? Protože od DNŮ, nikdo nic takového nenatočil. Bohužel se u toho dílu nemohu zbavit slovíčka "odfláknuté". Je v tom zrcadlo dnešní doby, stejně jako u Vávry, ovšem ta kvalita...ta nutná kvalita. Možná jsem moc náročnej, uvidíme dál. Kulka pro Heydricha 1941 - Konečně stabilní, kvalitní herci a dialogy, konečně pořádný exteriér, konečně vícejazyčnost...proč až teď ?. Tento díl nepochybně zvedá kvalitu i úroveň celého projektu. Anglická nadřazenost a vyčkávání, ale i ochota Beneše jednat s Ruskem, a také jeho nekompromisní uspořádání hranic po osvobození. Zatím rozhodně nejlepší díl. ()
Galéria (404)
Zaujímavosti (42)
- Herec Karel Dobrý, který v tomto snímku ztvárnil roli generála Lva Prchaly, se již v minulosti představil ve vojenských rolích. Konkrétně se jednalo o snímky Der Lebensborn - Pramen života z roku 2000, dále Krev zmizelého z roku 2005, v obou případech to byly role příslušníků SS sborů. A nakonec můžeme jmenovat také např. seriál Četníci z Luhačovic, v němž se představil v roli kapitána Vlacha. (majky19)
- Bohumil Klepl jako Tomáš Ježek v díle "Ať si jdou" při grilovací scéně používá sůl od součastného výrobce, který nebyl v roce 1990 na trhu. Papírové ubrousky v roli, které používá, táké ještě nebyly na českém trhu běžně k dostání.Oldřich Vlach jako František Vlasák popíjí pivo z moderní lahve s čárovým kodem a názvem Pilsner Urquell. Vroce 1990 měla láhev jiný tvar a pivo mělo na etiketě název Plzeňský prazdroj. (Smells)
- Svatba Emanuela Moravce (Daniel Landa) a Jolany Emmerové (Kateřina Jandáčková) byla natočena v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Tato budova v protektorátním období sloužila jako velitelství SS. (kepiash)
Reklama