České století
Bullet for Heydrich
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrajú:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (viac)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(viac)Recenzie (52)
I tento díl si zachoval dobrý standart, jsou zde vyřčena zajímavá a pro mne neznámá fakta. například postavení Beneše těsně po roce 38 , jeho vzkříšení a znovuobjevení na politické scéně, jeho strategické myšlenkové pochody (nutno říci,že jsem si upravila k jeho osobě postoj pozitivním směrem ), v neposlední řadě důvod odsunu Němců. Z hlediska dějepisného je tento díl přínosem. ()
Pro někoho (Schwarzenberg) válečný zločinec, který patří před Haagský soud, pro jiného národní vůdce a spasitel. Myslím, že doba ještě nedozrála na to, abychom mohli bez omezení studovat a chápat, o co tehdy vlastně šlo. A tenhle TV projekt na tom samozřejmě nic nezmění, maximálně posílí nějaká ta národně pociťovaná klišé. ()
V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()
Strašně jsem se na tenhle díl těšil, každý básnil o Fingerovi, jak skvěle zahrál Beneše.....Zklamání veliké.Finger byl toporný, nevěrohodný, chvílemi mi přišel, že text čte ze čtečky a jen ho odříkává.To samé představitel Jaksche, který neustále čuměl do stolu,jakoby tam hledal slova...Finger je velice špatný herec,jeho .Hraje naprosto stejně v Ulici otce Adriany, jako tady Beneše.Jediné plus tu je, že si někdo dovolil Beneše vykreslit tak, jaký byl doopravdy.Mocichtivý zbabělec, který nás nejprve předhodil Hitlerovi a potom i Stalinovi.Nechápu, že se po té svini jmenují ulice a náměstí. ()
Jak okomentovat a ohodnotit jednu episodu z celé série? Ona je totiž ta série docela nutná pro pochopení toho, jak je celý koncept pojímán, nebo jaké jsou některé postavy, protože Beneše si člověk užije snad jen pokud viděl předchozí část Den po Mnichovu. Technicky je to skvělé, dialogy jsou také fajn (i když na slovní střet Moravec × Beneš bohužel v tíživosti nedosáhnou). Ač jsem očekával něco jiného (alespoň trochu Háchy), tak jsem spokojen. Toť vše. Třiďte odpad! ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (1)
- Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)
Reklama