Réžia:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (viac)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (59)
Střihový film je žánr, o kterém jsem, pracku na srdce, nikdy v životě neslyšela. A musím uznat, že první rande u sklenky velkoryse namíchaného drinku mezihvězdných chutí nedopadlo vůbec špatně. Zajímavý námět se podle mne v době svého vzniku rozhodně neměl za co stydět a dostatečně poutavý zůstává i pro dnešního diváka, který tak rád luští šifry renesančních mistrů a dumá nad poselstvím Santiniho rozevlátých kostelů. Je pravda, že filmové ukázky zakomponované do děje mohly být o něco kratší, ale v žádném případě mne nerušily. A Jana Kanyzu jsem měla vždycky ráda… :o) ()
Staré československé sci-fi typu talíře nad velkým Malíkovem nebo srdečný pozdrav ze zeměkoule miluji. Ale bohužel v tomto snímku se jenom filosofuje a efekty za mě nebyly dostačující. Což třeba v prvorepublikovém sci-fi panenka žádné nejsou, ale to nevadilo protože Ferbasová měla prostě charisma a dokázala ji zahrát přesvědčivě. Jinak když jsem viděla představitele v hlavních úlohách, tak se mi vybavila ta inscenace typicky ženská reakce, kde taky spolu ti dva hráli a ikdyž to byl basic snímek který neměl žádnou myšlenku, tak byl mnohem zábavnější než toto. ()
Tento snímek má zřejmě vyjadřovat jakousi poklonu starší československé sci-fi produkci, protože jinak si tak dlouhé sekvence z 5 jiných filmů, které se v něm objevují, nedovedu vysvětlit. Samotný příběh je velmi slabý, jednotlivým ukázkám se nemůže rovnat. J. Kanyza ani E. Jakoubková nemají šanci tento propadák s nesmírně hloupým námětem zachránit. Stručně řečeno : ještě horší než Akce Bororo. ()
Mě tento film mile překvapil. Díky němu vím, že mám dost velké mezery týkající se největších českých sci-fi filmů. Materiál ukázek sice byl možná delší, než samotné scény filmu, ale to mi vůbec nevadilo - pěkně to všechno pasovalo. Chvilkami by se dal tento film přirovnat k takové české Šifře mistra Leonarda. ()
Nemam rad komentare filmu v style zvlastni ... divne - jednak to nic nevypoveda o uzivatelovi a jednak sa o filme nic nedozviem. Zase na druhu stranu citat Eodeonove litanie - to je masaker, sam sa stratim v komentari a ani neviem, co podstatne si zobrat. Rezisera Otakara Fuku si pamatam len, ze natocil Pumpari od zlate podkovy - a to bude asi aj jeho najlepsi film. Tuto vladne rezisersky rutina, kulisy plane, dialogy o nicom. A presne jak napisal fragre - tie ukazky starych vedecko -fantastickych filmov tam nemaju co hladat - skor to skodi nez pomaha : 55 % ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zaujímavosti (4)
- V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975). (Všežrout)
- Film je sestavený z velké většiny z ukázek českých sci-fi filmů. Postupně jak jdou za sebou Baron Prášil (1961), Akce Bororo (1972), Vynález zkázy (1958), Ikarie XB 1 (1963) a Muž z prvního století (1961), přičemž snímek Akce Bororo (1972) je režisérův film. (formelin)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
Reklama