Hry o život: Drozdajka 2

Ako divák neznalý knižnej predlohy sa určite neubránim čiastočnému pocitu sklamania, predsa len som od záverečného dielu série čakal veľkolepé finále, v ktorom Katniss Everdeen na čele rebelov konečne porazí Kapitol a postará sa o prezidenta Snowa, čo som vlastne nedostal, ale predsa len je to stále Hunger games, teda jedna z minima súčasných značiek, ktoré v kinách zaručujú pomerne vysokú kvalitu a tak ma to bavilo aj v tomto prevedení. Občas je to síce trochu zdĺhavejšie, ale keďže som si väčšinu postáv obľúbil už v predchádzajúcich dieloch, nemal som s tým problém a bavili ma aj tie pasívnejšie časti, len jednoducho ma po celý čas mrzelo, že sa dianie zámerne vyhýba tomu najdôležitejšiemu, teda skutočnému boju o Kapitol a sledovanie posledného odporu a definitívnej skázy Snowa a film ponúkol vlastne inú dejovú líniu, ale predsa len je to stále zaujímavé a po celý čas si to udržuje vysokú kvalitu. No najviac musím pochváliť celú záverečnú fázu po vojne, ktorá mi len definitívne potvrdila, že táto séria necháva výraznú väčšinu súčasných blockbusterov s prehľadom za sebou, keďže na rozdiel od nich tu aspoň dobre vidno, že sa to nikdy nedá ukončiť tak čiernobielo a jednoducho, ako to spočiatku vyzerá. No trochu ma sklamalo ukončenie romantickej línie, v tejto sérii je síce u mňa najmenej zaujímavá, takže ma to určite nijak zvlášť netrápi, ale predsa len som si pre Katniss skôr prial druhého partnera. Čo sa akcie týka, zo skutočných bojov toho vino minimum a navyše ani potenciál pascí sa zase tak moc nevyužil, ale aj tak film ponúkne tri výrazné akčné sekvencie, ktoré sú rozmanité a v rámci svojej kategórie veľmi dobre zvládnuté. A obzvlášť tá jediná, ktorá sa týka skutočného boja mi len potvrdila, že keby sa v takomto štýle niesol celý film, nemohol by som mať najmenších výhrad. Herecké obsadenie sa očakávane moc nezmenilo a prakticky všetkým dôležitým postavám v rámci série tu nemôžem nič vytknúť, Jennifer Lawrence, Liam Hemsworth, Woody Harrelson, Julianne Moore, Elizabeth Banks, Philip Seymour Hoffman alebo Donald Sutherland sú stále výborní, len tá hlavná vojenská jednotka mohla byť zložená aj o niečo zaujímavejšie a navyše väčšina z jej členov umrie dosť neprehľadne, takže som niekedy ani nevedel, o koho práve prišli. No a režijne a technicky je to prvotriedne zvládnuté, vizuálna stránka, efekty, lokácie sú bez najmenších výhrad a dokonca aj tie emócie občas fungujú. Takže keby sa film skutočne venoval tomu najdôležitejšiemu, nepochybujem o tom, že by sa jednalo o najlepší diel série, ale aj takto sa mi to páčilo a síce sa nevyrovnal dvojke, ktorú považujem z celej série za najlepšiu, ale sérii aj tak hanbu nerobí a druhý krát mi to sadne možno ešte viac, keďže už nebudem mať žiadne prehnané očakávania. 77% (21.11.2015)

Uspokojivé završení mírně nadprůměrné dystopické sci-fi série (rozdělení poslední knihy do dvou filmů kvalitě samozřejmě uškodilo). Ani tentokrát to sice není tak chytré a hluboké, jak se to snaží tvářit, ale jako mainstreamový velkofilm tematizující nadčasové téma boje s totalitou, jenž by měl být primárně zábavný, napínavý a velkolepý, to zkrátka jakž takž funguje (a najde se tu i pár vyloženě skvělých scén). Ze všech těch young adult filmových adaptací, které před několika lety odstartoval nenáviděný Twilight, jsou mi Hunger Games společně se sérií Labyrint jediné (aspoň trochu) sympatické... 60 - 70 % (22.11.2015)

Mělo to skončit kočkou. Chápu, že se tvůrci museli držet knižního konce, ale vyznění filmu není jen v rozporu s proměnou, kterou Katniss v posledních dvou dílech prošla (zmínka o nočních můrách coby připomínce PTSD je s ohledem na kýčovitou stylizaci scény dost nepřesvědčivá). Zároveň umrtvuje veškerý „emancipační“ potenciál celé série, když za ideální stav vydává ten nejpitomější genderový stereotyp. Podobně nedávno Eastwood posledními minutami zazdil Amerického snipera. Jinak přitom jde o vcelku uspokojivou snahu natočit YA blockbuster, který odmítá jisté žánrové konvence (neokázalý začátek, nejepičtější akce dlouho před atypicky intimním koncem, rozmlžená hranice mezi dobrem a zlem) a má co říct i dospělým (válečná propaganda, zánik starého světa, překrývání reálných vzpomínek mediálními reprezentacemi). Film stejně jako první část Síly vzdoru začíná nezvykle temnou a nebombastickou scénou, ve které je stanoven směr vyprávění. Katniss musí získat (v doslovném i přeneseném významu) zpět svůj hlas, který posledně ztratila. Přesto po většinu filmu není její kontrola nad situací tak velká, jak si představuje a jak naznačuje i její heroizující rámování (na střed, aby dominovala celému záběru a zároveň čněla nad ostatními postavami) a časté záběry její tváře přes celé plátno. Katnissina cesta osobní pomsty je z velké části shora řízeným propagandistickým spektáklem pro masy, v podstatě dalším ročníkem Hladových her, s troskami Kapitolu coby novou arénou. Iluze svobodné volby a boje za spravedlivou věc není zničena tak důsledně, jak sliboval předchozí díl, ale film pořád jde o sympaticky netuctovou pobídku k zamyšlení nad velkovýrobou popkulturních rebelů, jimž uniká, že nebojují proti systému, ale v rámci něj. 75% (27.11.2015)

Průměrné finále, které do svého konce pohodlně kráčí, využívá všechny své dolary a nechává diváka pohodlně sledovat, jak že to celé dopadne. K nelibosti fanoušků zde ovšem chybí pořádný spád, zdrcující záběry na docela povedené zvraty či překvapení a v neposlední řadě něco opravdu výrazného a zapamatovatelného. Ne úplně špatné poslední části také ubližují některé nelogičnosti a mezery ve scénáři. Určitě to mohlo dopadnout lépe. [55%] | Kino - Prom. (26.11.2015)