Oscar

Začalo to jako naprosto neuvěřitelná blbost a byl jsem prakticky rozhodnut dát odpad. Zaťal jsem zuby a vydržel. Pokud jste film ještě neviděli, tak vám doporučuji udělat totéž. Asi v polovině stopáže se film začne nádherně zamotávat. Postupně z filmu vzniká komedie plná omylů. Vše se odehrává na poměrně malém prostoru vilky a vůbec to nevadí. Postavit veškerý humor na naprosto banální záměně kufrů chce pořádnou odvahu. V tomto snímku to působí absolutně přirozeně a precizně. Louis de Funès začne tak neskutečně řádit, jak jsem ho ještě nikdy řádit neviděl. Nasadil obrovskou kadenci gest, grimas a nejrůznějších skřeků, že mi z toho málem praskla bránice. Františkovi Filipovskému tímto skládám pochvalu. Přestože se vše odehrává hrozně chaoticky a v ďábelském tempu, tak je příběh jednoduchý a divák se v něm rozhodně neztratí. Příběh se úplně nabízí i pro divadelní adaptaci, kdoví jestli už nějaká neexistuje. Děj se rozjíždí hrozně pomalu, ale musím připustit, že úvod je nutné zlo k jednomu z nejbláznivějších filmů, které jsem měl to štěstí vidět. Počáteční obrovské zklamání bylo tedy v průběhu vystřídáno nadšením. Hrozně slabé 4 *. (08.05.2014)

Louis de Funés a Oskar - herec a hra, kteří se navzájem proslavili. A došlo k tomu víceméně náhodou. Hru Oskar psal dramatik Claude Magnier na tělo Pierrovi Mondymu (seržant Choudard ze Sedmé roty), který později s Funésem chvíli alternoval. Ale Mondy byl časově zanaprázdněný jinde. Funés byl povolán pouze jako záskok a se hrou byl vyslán po francouzských koloniích, kde sklidil fenomenální úspěch. (Psal se rok 1959). Poté se Oskar s ještě většími ovacemi začal hrát v Paříži a to až do chvíle, kdy začal Louis vystupovat v divadelní komedii Roberta Dhéryho Velký valčík. (Nějaký čas s Funésem alternoval buď zmiňovaný Mondy nebo herec Fred Pasquali.) Od roku 1971 ho ovšem ještě další dva roky hrál s obrovským úspěchem a prezident Pompidou si vyžádal speciální představení v Elysejském paláci. Louisovi partneři se ovšem měnili: Christiana Martina ztvárnili i Jean - Paul Belmondo (!), Jean - Pierre Cassel a Louisův syn Oliver. Zůstaly vlastně jen Claude Gensacová a Maria Pacomeová, které celá léta alternovaly Funésovu manželku a Mario David jako Barnierův masér. Příprava filmové verze trvala dobrých 5 let. Martina tu hraje Claude Rich, který kupodivu měl být prvním představitelem této role na divadle, ale režisér ho po několika zkouškách vyhodil a na jeho místo přišel Belmondo. No nevím jak vypadala verze divadelní, každopádně ta filmová nedopadla špatně. Já jsem ji viděl jako poslední film s Funésem v hlavní roli, který byl tady distribuován a byl jsem trochu jeho předchozími filmy zmlsán, každopádně i tak jsem se slušně pobavil. Paul Préboist je králem malých rolí... (08.02.2006)

Tomuhle říkám pravá nefalšovaná francouzská komedie. Avšak co by to bylo za francouzskou komedii, kdyby v ní nehrál hlavní roli snad nejlepší evropský komik Louis de Funés. Kufr se šperky, s penězi a s podpresnkou - to je dokonalý námět na originální komedii, kterou by asi málokdo dotáhl do tak skvělého konce jako Molinaro. Tou největší a nejsladší třešničkou na dortu byla moje oblíbená Claude Gensac (co si budeme povídat, tato žena je jak ze starého dobrého noiru a krásou se může měřit klidně i s Diterich, Garbo etc.), která se vyznemaneala hlavně v budoucích Četnících. Kvalitou je Oskar skvělou komedií, takže snad nikoho neurazím, když dám ****. (12.07.2007)

Je to film natočený na základě divadelní hry. Sází ná záměnu postav, lží, zamotávání se do nich a náhod. To samo o sobě je dobrá zábava, škoda, že občas sklouzla k "taškařici". Pokud se u nás dostane do divadel, rád si na ni zajdu. # příběh 8 | hudba 0 | humor 8 | akce 2 | napětí 0 | pustil bych si znovu 7 (25.08.2011)

"Oskar? Ten ukradl diamanty služce, která jela na Severní pól, protože měl mít dítě ve vašem kufříku!" Komedie strhujícího tempa, s vypointovanými dialogy, plná záměn lidí i věcí, korunovaná výtečným výkonem k šílenství doháněného Funese. Skorem až klasicky divadelní (jednota času, místa a děje se drží - divadelní hra je ostatně předlohou). Silné ****. (12.07.2009)