Oscar

Vím, že za to co tu napíšu se budu škvařit ve filmovém pekle, kde mě budou mučit jihoamerickýma telenovelama a německými romantickými filmy podle románů Rosamundy Pilcherové....., ale mě se víc líbí Oskar se Stallonem! A je to venku, uf. Mám sice rád Funesovo cholerické herectví, ale tenhle film stojí v podstatě jen na něm a na jeho šílenostech, když to ten Slyem na scénáři, vtipných dialozích většiny hlavních či vedlejších postav, více si pohrává se zápletkou i pointami k jednotlivým gagům. A teď mě upalte :o) (13.07.2007)

Zřejmě ta nejšílenější a nejstřeštěnější komedie, kterou jsem viděl (s Funésem určitě). Jednoduchý děj, značně zamotaná zápletka, nedorozumnění, jeden dům a především Louis De Funés a jeho neskutečná kreace. Nedokáži posoudit, která Funésovka je nejlepší (sice jsem někde napsal že "Velký flám", ale není to tak jednoznačné), protože jeho nejlepší kousky jsou tak nějak srovnatelné. Ale musím říci, že "Oskar" je zřejmě komedie, ve které podal Louis de Funés nejlepší výkon. (13.07.2007)

Louis de Funés a Oskar - herec a hra, kteří se navzájem proslavili. A došlo k tomu víceméně náhodou. Hru Oskar psal dramatik Claude Magnier na tělo Pierrovi Mondymu (seržant Choudard ze Sedmé roty), který později s Funésem chvíli alternoval. Ale Mondy byl časově zanaprázdněný jinde. Funés byl povolán pouze jako záskok a se hrou byl vyslán po francouzských koloniích, kde sklidil fenomenální úspěch. (Psal se rok 1959). Poté se Oskar s ještě většími ovacemi začal hrát v Paříži a to až do chvíle, kdy začal Louis vystupovat v divadelní komedii Roberta Dhéryho Velký valčík. (Nějaký čas s Funésem alternoval buď zmiňovaný Mondy nebo herec Fred Pasquali.) Od roku 1971 ho ovšem ještě další dva roky hrál s obrovským úspěchem a prezident Pompidou si vyžádal speciální představení v Elysejském paláci. Louisovi partneři se ovšem měnili: Christiana Martina ztvárnili i Jean - Paul Belmondo (!), Jean - Pierre Cassel a Louisův syn Oliver. Zůstaly vlastně jen Claude Gensacová a Maria Pacomeová, které celá léta alternovaly Funésovu manželku a Mario David jako Barnierův masér. Příprava filmové verze trvala dobrých 5 let. Martina tu hraje Claude Rich, který kupodivu měl být prvním představitelem této role na divadle, ale režisér ho po několika zkouškách vyhodil a na jeho místo přišel Belmondo. No nevím jak vypadala verze divadelní, každopádně ta filmová nedopadla špatně. Já jsem ji viděl jako poslední film s Funésem v hlavní roli, který byl tady distribuován a byl jsem trochu jeho předchozími filmy zmlsán, každopádně i tak jsem se slušně pobavil. Paul Préboist je králem malých rolí... (08.02.2006)

Nebudem sa tváriť ako suchár a priznám, že scenár je veľmi vtipný. Vtipný je aj Funesov ksicht, lenže režisér si myslí (a v dobe vzniku asi správne), že čím viac opičiek bude Louis robiť, tým je to vtipnejšie. Čiže on v jednotlivých situáciách, ktoré sú vtipné už len tým, že sa naňho pozrieme, musí pokračovať ešte minútu a ukázať nám všetku svoju mimiku. Dnes to už bohužiaľ pôsobí dosť prehnane a umelo. Nezastieram, že v mladosti som sa z toho išiel potrhať smiechom. Takže i keď je Funes výborným komikom, nakoniec je on samotný najväčším kladom a zároveň aj mínusom tejto stále populárnej komédie. Netreba pripomínať, že bez Filipovského dabingu by to bolo polovičné. (30.12.2013)

Louis de Funès v plné síle a totálním nasazení, úlisný nápadník Claude Rich, poněkud jednodušší fyzioterapeut Mario David, Agathe Natanson alias dcera na zabití a kdo jiný než Claude Gensac jako Funèsova filmová manželka. A více než malé množství kufříčků. „Germaine! Víš, co je nového? Hrabě Honoré de La Butinière už nemá uhry!“ (11.11.2011)