Nevídané, neslýchané

Ač ctitel de Funèse a francouzského filmu vůbec, necítím povinnost před tímhle křepčit radostí a jásat, že je to dobrý. Mě to moc nebavilo. Film Taxi, maringotka a korida ze stejného roku má celkovým pojetím náběh k šedesátým letům, tohle se ale místy vrací až k němé grotesce (podtrženo vhodnou hudbou Jeana Wienera). Má to ale příjemnou atmosféru venkova se spoustou zajímavých figurek, do které těžce nezapadá krásná Noëlle Adam na motorce a oblečená v kůži (známe ji později z Piti piti pa a i tady je z jejích pohybů zřetelné, že její hlavní profesí byl tanec). De Funèse mám přecejen raději v četnické uniformě nebo fracích ředitelů a podnikatelů, zatímco zde ho vidíme lézt po čtyřech na zabláceném dvoře a krmit prase. (17.06.2012)

Průměrná taškařice s Funésem, jehož standardní padesátkový škleb opět leze na nervy. Vesnický kolorit je utvářen skrze několik typických postaviček - pytlák, starosta, policista, zhýčkaná dcera místního boháče, její učitel klavíru, ředitel věznice. Interakce mezi těmito postavami má vytvářet vtipné situace a momenty, ale filmu se to daři jen částečně, příběh je totiž až příliš prostoduchý. (03.07.2013)

Oceňuji snahu a výkon Václava Faltuse, ovšem jak jednou poznamenal Jiří Krampol, jenž sám zkoušel Funese dabovat po nenahraditelném Františku Filipovském, bylo to napodobené, nikoliv zahrané. Nebudu se teď pouštět do spekulací, kdo zmíněnou dabérskou ikonu nahradil nejlépe, ale raději stručně vysvětlím své nízké hodnocení tohoto snímku. Louis de Funes předvádí skvělý výkon, to je pravda, jeho grimasy opět dokáží pobavit, avšak v uvedené roli mi příliš nepasoval (patrně jsem až příliš svázán jeho slavnějšími rolemi, ať už Četníky, Fantomasem či Pošetilostí mocných a Velkým flámem). Prakticky jen díky němu jsem se občas zasmál. Zbytek mi připadal průměrný, nezáživný, nezábavný. (24.12.2018)

Taková obyčejná komedie z období, kdy Funés ještě nebyl žádná hvězda. Příběh o pytlákovi, kterej nakonec udělá z nejklidnějšího města nejšťastnější město, je dost banální a chvílema trochu nudnej. Kdyby v tom nehrál Funés, asi bych to ani nedokoukal. Ale jestli máte rádi Funése a jeho nezaměnitelnej hereckej projev, tak vás film asi nezklame. (24.04.2010)

"Co se děje ??" - "Prý kvůli Blaireauovi !!" - "Ó, poslali na něj stíhačky ?!" ;) Vezmeme-li v úvahu, že teprve Fantomas Lousie de Funèse katapultoval mezi evropskou filmovou smetánku, pak zřejmě Nevídáno, neslýcháno patří k tomu nejsnesitelnějšímu, v čem se tento rtuťovitý chlapík v éře předfantomasovské objevil !! Nejde sice o žádnou velejízdu, při níž budete prskat smíchy, tenhle kousek by nejspíš bez jeho účasti upadl v zapomnění, nicméně já se opravdu velmi dobře bavil, silná čtyřhvězdičková podívaná to není ani náhodou, ale nějak jsem této satirické báchorce přišel na chuť, dialogy se celkem povedly, některé scénky mi v rámci žánru přišly málem geniální, minimálně rybářská soutěž, kdy Funésův pytlák Blaireau tahá jednu rybu za druhou, či snaha dostat se zpět do vězení s následným setkáním vězňů mezi ně patří, celé je to takové poťouchlé a přesto nesmírně roztomilé.. Uznávaného režiséra Yvese Roberta, k jehož typickým filmovým znakům patří i ta nadmíru povedená atmosféra venkova, omlouvá snad jen skutečnost, že stál teprve na prahu své kariéry, poněkud rozpačitý dojem totiž vyvolávají jeho občasné tendence zcela bez varování a naprosto nesmyslně přecházet z dialogu k němé grotesce, ačkoli uznávám, že málokdo by k tomuto mrtvému žánru mohl více inklinovat než právě Louis de Funès se svým neskutečně fyzickým herectvím, mně osobně právě tyto momenty dost vadily, stejně jako otravný hudební motiv Jeana Wienera, z něhož se mi ježily všechny chlupy po těle, navíc hudba často do zvolených pasáží vůbec neseděla.. [ Dabing 2/10 ] Typická populistická nechutnost North Videa s podpisem Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. No, nicméně zde tragický amatér Václav Faltus předvedl to nejlepší, co v něm zřejmě na tu bídu bylo. (10.10.2013)