Už teraz mi chýbaš

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)

u těhle filmů je dopředu jasné o čem budou,jak dopadnou a že budou smutné.Pak je otázka,jak se toho chopí tvůrci,zda půjde o poctivého dojiče emocí jako třeba My sisters keeper,nebo o prvoplánovou záležitost.Tohle je spíš ten druhý případ a jakkoliv se na plátně děly smutné věci,které asi těžko pochopí někdo kdo si tím neprošel,mě osobně ten film spíš vadil,než by mě dojímal a to je u podobného druhu filmu docela špatně.Za celou dobu jsem se nedokázal sžít s postavami a jejich osud mě tak ve finále nedojmul ani nijak extrémně nezasáhl.škoda...chtěl sem se nechat dojmout...40% (03.07.2017)

Nemôžem sa zbaviť mierneho dojmu prvoplánovosti a sentimentality, ale našťastie to zase v tomto smere nebolo až tak prehnané. Úvod sa vydaril, pomerne reálne vystihol podstatu takejto smutnej udalosti (ťažká choroba) ako vo vzťahu k deťom a rodine tak i smerom ku kamarátke. Tu ma oslovil hlavne zdanlivý Millyin egoizmus, čo je u smrteľne chorých ľudí celkom bežná vec a reálna záležitosť. Žiaľ od mastektómie si už film nedokázal udržať takýto triezvy reálny prístup a skĺzol do už zmienenej účelovosti, aj keď na druhú stranu posledné fázy umierania boli dramaticky a herecky veľmi dobre zvládnuté. Na lepší priemer to stačí. 65/100 (04.06.2016)

Na tento film som sa dosť tešil, a zároveň sa obával, aby to nebol jeden z tých mega-sentimentálnych filmov o žití a umieraní. Bohužiaľ, bol! Mnohí prirovnávajú Miss You Already k famóznemu filmu The Fault in Our Stars, ale toto na Hviezdy rozhodne nemalo - ani náhodou! Ešte viac ako ten sentiment, ktorý sa silou mocou snažil tváriť ako prirodzené anti-klišé, ma ubíjala postava Milly - nechápem ako sa niekto tak milý ako Jess mohol priateliť s takou egocentrickou kravou, ktorá za všetkým videla len a len seba. No a herečka Toni Colette mi je fakt že nesympatická, určite by som sem obsadil niekoho sympatickejšieho (možno by mi potom celá Milly neprišla taká neznesiteľná). Pre mňa sklamanie, ešteže som na to nešiel do kina. (24.02.2016)

70 %. Předem musím upozornit, že označovat tenhle film za romantický neodpovídá ději. Vztahové eskapády obou kamarádek jsou tu opravdu až na třetí koleji. Téma filmu je naštěstí zajímavější - jak se vztah dvou kamarádek srovná s tím, že život té skromnější se právě obrátil k lepšímu a život té druhé (která předtím nikdy nenarazila na vážnější problém a její povaha podle toho vypadá) jde do kopru. Film nenabízí originální originální přístup k tématu rakoviny a je podle očekávání někdy slzopudný a někdy téma odlehčuje humorem. Přesto ho prostupuje poctivost přístupu a postavy nejsou filmoví dokonalí panáci, ale předvedou i uvěřitelné slzy a charakterové vady. (28.07.2016)