Piti, piti, pá

Tak jsem si Piti Piti pustila po letech znovu a přitom uvažovala, proč se mi to dřív moc nelíbilo a proč i místní hodnocení je spíš průměrné. A myslím si (ano, cítím, jak napětím přestáváte dýchat :), že většina lidí prostě chce Funèsovky stále ve stejném obalu a se stejnou příchutí a tady jim prostě vadí trochu jiná náplň. Inteligenční kvo kvo kvocient ženských postav sice odpovídá jejich puťa puťa mozečkům, Louisovi ale part věčně načuřeného kohouta parádně sedne („Nenamáhej se a jdi šlapat!“), Olivier je sympaťák a soundtrack výborný. Nejlepší je asi scéna, kdy dva náhradní taťkové s dětmi v bubnech štrádují římskými ulicemi s armádou carabinieri v patách. A navíc sledovat Louise, když lítá jak urvanej vagón, je výborná relaxační technika a pohádku o vlku a jehňátku si odteď budu pouštět na dobrou noc. (21.07.2016)

Pokud se nemýlím, jediným film s Louisem DeFunés v kulichu s bambulí a jediný, kde zpívá. :-) Rozhodně stojí za pozornost k popukání vtipný pantomimický přednes bajky o vlkovi a jehňátku (viz plakát vedle), ale jinak je to spíš slabší film. Ale ta hudba, přátelé, ta je přesně na hranici recese a geniality. Já jsem si dlouho myslel, že jsem jediný, komu se doopravdy líbí a úzkostlivě jsem to tajil. Časem se ale ukázalo, že je nás takových mnohem víc (viz také http://www.youtube.com/watch?v=a8QDcOkOhjo&feature=related) a nádherná tečka byla, když jsem soundtrack půjčil jednomu svému příteli, hudebnímu skladateli. Je nesírně kritický ke všemu, co sám nesložil, tak jsem se těšil na výbušně zamítavou reakci, ale světe zboř se - byl nadšen! Doslova řekl, že ústřední melodie už nesmí chybět na žádném večírku. :-) 50% (13.06.2006)

Piti Piti Pa je roztomilá komedie, která zaujme zajímavou výtvarnou stylizací ve stylu šedesátý let, ale i výkonem hlavního představitele, Louise De Funès. Ten se stará o většinu gagů a pomáhá tak zapomenout přeci jen trochu jednodušší scénář. Na podobném principu je sice postavena většina Funesových komedií (jedno téma, které se po dobu celého filmu příliš nerozvíjí, na něž je nabaleno množství všemožných vtipů), ale zrovna v tomto případě se jedná spíš o lehčí nadprůměr, než naprostou klasiku jakou je Fantomas nebo první četníci. Pro českého diváka se však film stává povinností, pokud je fanouškem Tata bojs, kteří si do své písničky Attention aux hommes vypůjčili z tohoto filmu opravdu téměř všechno. Sledování někerých scén tak dostává nový, zajímavý rozměr (Filipe, Filipe! :) (24.09.2004)

Příliš založeno na Louisově komice - to byl ale spíš problém Serge Korbera. I když některé hlášky, jako třeba reakce "chytré" tanečnice na onen příběh o vlku a jehňátku, který měl znamenat, aby se kočičky držely dále od mužů, jsou půvabné. -NO A CO BYLO DÁL? -VZALI SE! -NIC JSI NEPOCHOPILA! BĚŽ SPÁT! (09.04.2003)

V podstatě nuda... Až příliš trendy dobový komediální muzikál. Koncentrace humoru je velmi malá (v druhé polovině, kdy se do zápletky dostávají nemluvňata, už je film téměř kýčovitý...), jedinou kvalitní složkou snímku je složka hudební... (ale nezastírám, že hlavně díky zpopularizování nezapomenutelnou písní Tata Bojs), rozhodně ne ale jinde vyzdvihovaná choreografická, to je skoro esence kýčovitosti... Nejzajímavějším poznatkem z filmu je, že absolutní kult mládí, který vládne dnešnímu mediálnímu světu, nemá příliš dlouhého trvání. Na začátku 70. let minulého století to bylo spíše ještě naopak... Coby jinak v sobě nesla povrchní estetická rovina filmu, kde je hlavní ženská sex bomba asi čtyřicetiletá baletka... (25.01.2007)